Především je potřeba zvládnout informační stránku veřejné správy. To znamená, že všechny články veřejné správy, okresy, kraje a obce i s přeneseným výkonem státní správy budou muset obsloužit občany i z hlediska zabezpečení a poskytování mnohem většího objemu informací. Proto hovoříme o informačních systémech veřejné správy jako o určitém integrovaném celku. Vytvoření odpovídajícího zázemí v podobě právních předpisů, pravidel i celého legislativního prostředí, v podobě způsobu financování a vybavení konkrétními informačními technologiemi a komunikačními prostředky. To je klíčová věc rozvoje celého státu i společnosti. A právě zde se otevírá pole pro spolupráci vlády, státní správy a samosprávy. To bylo i důvodem, proč se zástupce samosprávy bude jako člen účastnit zasedání Rady vlády pro SIP.

• Myslíte, že by obce a regiony mohly počítat i nějakou finanční pomocí při zavádění moderních informačních technologií?

Přímo finanční pomocí bych to nenazýval. Po ukončení reformy veřejné správy budou obce zčásti dotovány z centrálního veřejného rozpočtu, a v rámci toho budou dotovány jejich aktivity i v této oblasti. Teď bych nerad předjímal, jak to konkrétně bude vypadat.

• V poslední době se hodně hovoří, a někde už se dokonce realizují, tzv. informační kiosky. Mimo jiné mají být zřizovány i na okresních úřadech, přičemž už dnes je známo, že právě okresní úřady budou postupně zanikat. Jak je tedy pamatováno na zajištění kontinuity a na nemrhání prostředků ze státního rozpočtu?

Podle mne ta ochrana bude spočívat v tom, že včas budou vytipovány “střediskové obce”, tedy ty obce, které přijmou příslušné funkce vyplývající ze zákona o svobodném přístupu k informacím směrem k veřejnosti. V principu tedy jde o to, aby se informační kiosky nebudovaly na okresních úřadech a pak se zbytečně a nákladně nemusely budovat ještě jednou.

• Takže vláda na tuto skutečnost pamatuje?

Ano, pamatováno na to je, a ministerstvo vnitra, v rámci reformy veřejné správy, ve spolupráci s Úřadem pro státní informační systém (ÚSIS) to má vede v patrnosti. Na druhé straně existují velmi silné lobbistické tlaky, například počítačových firem. Pro ty je samozřejmě výhodnější vybavit jeden rok okresní úřady a za pár let obce. Z řady důvodů je tento sice jen jedním z  mnoha, nicméně dokazuje, že situace a její řešení není vůbec jednoduchá záležitost.

• Jaký dopad může mít privatizace akciové společnosti Český Telecom na obce?

Dopad samotné privatizace je samozřejmě už v tom, že dojde k posílení postavení konkurence. Z ekonomické stránky by se přínos měl projevit i v tom, že se postupně budou snižovat telekomunikační tarify. Bohužel platí, a to v celém světě, že místní tarify se obecně snižují nejpomaleji, ale docházet k tomu bude. Čili bezprostřední dopad privatizace na obce nebude dle mého soudu žádný, ale bude sílit tlak na snižování tarifů všeobecně. Tomu se samozřejmě Telecom bude muset přizpůsobit. Navíc, bude-li jej vlastnit nějaká významná nadnárodní firma, která stejným způsobem pracuje i na jiných trzích, dodá Českému Telecomu další know-how. V tom vidím velmi podstatný přínos.

• Jak hodnotíte tuto konferenci?

Pro mne bylo velmi zajímavé vystoupení pana Jörga Wenzela z Evropské komise. Mrzí mne, že se nemohu zúčastnit celého dvoudenního jednání, které může být velmi inspirativní. Nicméně musím říci, že i přesto se mi tu líbilo.