Další ročník dnes již mezinárodní konference Internet ve státní správě a samosprávě -- ISSS 2000 je za námi. Stejně jako předchozí dva ročníky nezklamal a doufejme, že příznivcům nových směrů v oblasti informačních technologií a informační společnosti přinesl i nové poznatky. Letošní konference byla z mnoha důvodů mimořádně významná, a to nejen kvůli rekordní účasti, jež předčila veškerá očekávání. Počet přítomných se totiž vyšplhal ke třinácti stovkám, přičemž nezanedbatelné bylo i zastoupení zahraničních delegátů. Důvodem, kvůli kterému na konferenci přijelo téměř sto účastníků z celkem dvaceti dvou zemí světa, byl bezesporu seminář TeleCities.

Evropská iniciativa eEurope versus státní politika ČR

Program letošní konference se soustředil na nejnovější aktivitu Evropské unie, která vytyčuje strategické cíle hospodářského rozvoje Evropy pro následující léta a na vztah této strategie k politice vlády České republiky. Zároveň byla konference příležitostí k prezentaci projektů a programů z různých zemí a v neposlední řadě i k navázání kontaktů mezi volenými politickými představiteli měst a obcí, vládními úředníky a odborníky z oblasti informačních technologií. Účastníci měli možnost porovnávat vývoj informačních technologií v několika státech Evropy se zvláštním zaměřením na kandidátské země a seznámit se s programy i projekty Unie financovanými Evropskou komisí, které umožňují účast partnerů i z nečlenských zemí Evropské unie. Pro řadu měst ze zemí střední a východní Evropy se tím otevřela příležitost najít jak partnery pro projekty, tak nalézt odpovědi na řadu otázek.

Telekomunikace a liberalizace

Na loňské konferenci se hodně diskutovalo o cenách za telekomunikační služby a o tom, jak negativní vliv to má na rozvoj českého Internetu a na využití informačních a telekomunikačních technologií, zejména v "nepodnikové sféře" (školství, v domácnostech atd.). Řešení bylo,a dodnes stále je, spatřováno v liberalizaci celého telekomunikačního sektoru. Od loňského března se ale mnohé změnilo. Naši zákonodárci "poněkud přehodnotili" původní závazek České republiky plně liberalizovat tuzemský telekomunikační trh k 1. lednu 2001 a plně jej otevřít konkurenci. Narážím tím na známý paragraf 78 nového telekomunikačního zákona, který fakticky zachovává monopol Českého Telecomu ještě po dva nadcházející roky. Jak řekl přímo na konferenci ISSS místopředseda vlády Pavel Mertlík, Telecomu je nutné dát určitý prostor na adaptaci (asi bez ohledu na to, že svůj dosavadní monopol získal mimo jiné také proto, aby se včas a nikým nerušen mohl připravovat na liberalizaci trhu). Nic nepomohlo ani vystoupení představitele Evropské unie Jörga Wenzela, který opakovaně zdůrazňoval liberalizaci telekomunikací jako alfu a omegu všeho, co souvisí s budováním informační společnosti. My považujeme za přednější poskytnout další prostor k adaptaci dosavadnímu monopolnímu operátorovi.

Zajímavé bylo, jak Unie, podle slov pana Wenzela, klade v současné době největší důraz na nástup co největší konkurence v místních přístupových sítích. To je ale přesně to, proti čemu náš nový telekomunikační zákon spíše bojuje, než aby to podporoval. Evropská unie chce, aby dominantní operátoři, kteří získali většinu přístupových sítí "zděděním" z dob své monopolní existence, do nich za jasně definovaných a nediskriminujících podmínek pouštěli i další operátory. Náš telekomunikační zákon ovšem tuto problematiku řeší natolik neurčitě a vágně, že je to pomalu stejné jako kdyby ji neřešil vůbec. V konkrétním případě přístupových sítí Českého Telecomu je díky odsunu volby operátora přístup alternativních operátorů, dokonce ze zákona, znemožněn po dva roky.

Nicméně evropská unie podle slov pana Wenzela hodlá velmi pečlivě sledovat jak kandidátské země přistupují k liberalizaci. Nejbližší příležitostí k takovémuto hodnocení bude nadcházející 4. summit mezi Evropskou unií a zeměmi bývalé východní a střední Evropy, který proběhne v dubnu ve Varšavě. Má být zaměřen především na liberalizaci telekomunikací. Bude zajímavé, jak tam naši nejvyšší představitelé uspějí s přístupem "liberalizovat ano, ale bez připuštění konkurence".

Bude nový ministr dopravy i ministrem spojů?

Za pozitivní moment letošní konference ISSS lze považovat skutečnost, že se jí, byť jako "pouhý" účastník, zúčastnil i designovaný ministr dopravy a spojů, dosavadní poslanec za ČSSD Jaromír Schling. Již jen to, že považoval za účelné přijet a sledovat dění, můžeme považovati za dobrý signál. Ministr Březina, který podle slov místopředsedy vlády Pavla Mertlíka bude mít na starosti praktickou realizaci kroků státní informační politiky, se konference nezúčastnil vůbec. Pan Schling přišel i na neformální setkání poslanců s novináři, které se v rámci konference konalo, a zde odpovídal na dotazy přítomných. Nesmírně sympaticky zněla tato jeho věta: "mohu slíbit, že MDS ČR nebude už jen ministerstvem dopravy", čímž mínil, že se hodlá intenzivněji zabývat i oblastí telekomunikací.

Elektronická aliance

Letošní konference ISSS se kromě pana Schlinga zúčastnilo i několik poslanců. Někteří pouze jako posluchači, jiní se angažovali při předávání cen v soutěžích (například Petra Buzková). Aktivně na konferenci vystupovala zejména trojice Mlynář, Langer a Gross, kteří se "sešli" zejména nad zákonem o elektronickém podpisu (zatímco čtvrtý z formálních předkladatelů zákona, Cyril Svoboda, přítomen nebyl). Zmíněným třem poslancům se zřejmě zalíbil termín "elektronická aliance", který pro své spojenectví začali používat.

Naznačili také něco ze svých budoucích plánů: "elektronická aliance" by se chtěla nějak zasadit o podporu rozvoje prostřednictvím úlev na daních, a to zejména pro fyzické osoby, které budou investovat do svého vlastního rozvoje a vzdělávání. Poslanec Langer by rád dosáhnul toho, aby náklady fyzických osob na informační technologie a na Internet byly odpočitatelné z daní (a prý to nebyl jen spontánní nápad na místě). Poslanec Mlynář pak zmiňoval celý nový zákon, který by se měl týkat "domácích PC" -- žádné bližší podrobnosti ale nebyly sděleny. Uvidíme, co "elektronická aliance" dokáže prosadit.

Global Cities Dialogue -- Globální dialog měst

Velmi významným bodem letošního ročníku bylo podepsání Helsinské deklarace Global Cities Dialogue. Celkem jedenáct představitelů velkých měst se svým podpisem připojilo k této významné evropské iniciativě. Z našich měst to byla Praha, Ostrava, Olomouc, Hradec Králové a Plzeň, dále pak města Metz, Swarzedz, Katowice, Riga, Vilnius a Martin.

Hradecká výzva

V průběhu konference, v rámci slavnostního pondělního večera, byly vyhlášeni a oceněni vítězové letošních soutěží Český zavináč, Zlatý erb a Geoaplikace roku. Na závěr o večera vyzval primátor Hradce Králové Oldřich Vlasák národní asociace všech evropských zemí k uspořádání podobných soutěží jako je Zlatý erb, které by mohly motivovat města a obce k používání informačních technologií při rozvoji elektronické demokracie. Jenom dokonalé využívání informačních systémů včetně Internetu může do rozhodovacích procesů veřejné správy přinést větší otevřenost a průhlednost, a tím přispět k podpoře demokratických mechanismů.

Jaké jsou tedy závěry z letošní konference?

Podle nezávislého novináře Jiřího Peterky se ukázalo, že samospráva, a s ní i podnikatelská veřejnost, se Internetu náležitě chopila a pilně jej využívá ke svému prospěchu. Na konferenci bylo k vidění mnoho zajímavých a užitečných projektů, které vesměs vznikly z vlastní iniciativy a byly také financovány z vlastních zdrojů. Státní správa, na úrovni jednotlivých resortů, vykazuje větší setrvačnost a zatím ke všemu přistupuje rezervovaněji. Objevují se zde i skutečné perly (např. registr ukradených vozidel na Internetu), ale celkově je zde stále co dohánět. Vedení státu, a zejména ta jeho část, která má na starosti zásadní koncepční rozhodování o tom, zda chceme směřovat k tzv. informační společnosti se chová jako by se jí celá záležitost příliš netýkala.

Programový ředitel konference František Dohnal ji zase hodnotí takto: "Konference ukázala, že samotné aktivity státní správy nestačí k budování informační společnosti. Aby vůbec nějaká informační společnost mohla vznikat a dále se rozvíjet, je k tomu zapotřebí partnerství měst, obcí a soukromého sektoru. Také se ukázalo, že chceme-li alespoň držet krok s rozvojem informační společnosti ve světe, měli bychom co nejrychleji přejít od diskusí k činům. Nebo, jinými slovy, ta doba by se měla zkrátit. Dokladem toho, že to jde, může být příklad našich lotyšských kolegů, který na konferenci zazněl. Počátkem roku 1997 se prý rozhodli, že je potřeba školy vybavit připojením na Internet, na konci téhož roku vypsali tendr a koncem roku 1998 měly všechny školy připojení k internetové síti."

Část převzata z internetového IHned