Obce i okresní úřady se v poslední době potýkají s problémem, jak naplnit ustanovení zákona č. 106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Z hlediska tohoto zákona je zveřejněnou informací "taková informace, která může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydána tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná ve veřejné knihovně".

Zákon vychází z toho, že prakticky v každé obci či městě existuje veřejná knihovna, která je všem volně přístupná a může být využita pro zpřístupnění informací z veřejné správy. Knihovny jsou tradičními institucemi, které se zabývají shromažďování, uchováním, vyhledáváním a zpřístupňováním knih, časopisů i dalších dokumentů a je přirozené, že tuto úlohu mohou plnit i pro výstupy z orgánů veřejné správy.

Základní možností je, že obecní úřad může pravidelně předávat knihovně jednak všechny dokumenty, které je povinen ze zákona zpřístupnit a také další dokumenty, které obsahují informace zajímavé pro občany. Již dnes řada veřejných knihoven sbírá, uchovává a také zpřístupňuje usnesení městského (obecního) zastupitelstva, obecně závazné vyhlášky, důležitá rozhodnutí, oznámení a další dokumenty. Ve veřejné knihovně by mohl být k dispozici úplný sortiment formulářů, které občané potřebují pro styk s úřady. Pokud je knihovna vybavena kopírkou, mohou knihovny ze všech uložených dokumentů poskytnout občanům kopii.

Zákon o svobodném přístupu k informacím předpokládá, že s účinností od 1. 1. 2001 (pro obce od 1. 1. 2002), budou orgány veřejné správy povinny zpřístupnit informace o své činnosti formou dálkového přístupu prostřednictvím sítě Internet. Z toho také vyplývá, že obce i města musí svým občanům zabezpečit přístup k Internetu. Dokument "Státní informační politika" přijatý usnesením vlády č. 525/99 z 31. 5. 1999 předpokládá, že by měly být do roku 2001 všechny veřejné knihovny (stejně jako školy) napojeny na Internet. Veřejné knihovny by tak měly vytvořit základní strukturu všeobecně dostupných veřejných institucí, které budou garantovat občanům rovnoprávný přístup k informacím prostřednictvím Internetu.

Knihovny vybavené moderní informační a komunikační technikou mohou občanům zajistit i přístup k informacím z oblasti veřejné správy. Pracují zde lidé, kteří jsou kvalifikováni pro práci s informacemi. V knihovně také může být umístěn informační kiosek pro zprostředkování kontaktu s veřejnou správou, jak je to například dnes v Regionální knihovně v Karviné.

Již dnes je 300 veřejných knihoven v ČR napojeno na Internet a řada z nich nabízí i své vlastní webovské stránky. Knihovny mohou zprostředkovat podnikatelům i všem ostatním občanům přístup k centrálním registrům, jako jsou například:

• Registr ekonomických subjektů
• Obchodní rejstřík
• Katastr nemovitostí
• Registr nemovitostí
• Registr nestátních neziskových organizací
• Registr systému atestací a certifikací
• Sbírka zákonů, úřední desky soudů
• Evidence odcizených motorových vozidel
• Rejstřík norem ČSN
• Zastupitelské úřady v zahraničí a další

Na webovské stránce knihovny mohou být umístěny všechny informace o obci, regionu i o činnosti orgánů veřejné správy a dalších institucích, například:

• informace o činnosti místních úřadů, plány, rozpočty
• informace o službách místních institucí a úřadů -- výchova, vzdělávání, zdraví, sociální péče a služby, plánování a volný čas
• informace o místním a regionálním rozvoji
• elektronické publikace on-line z resortů státní správy a zprávy o činnosti
• informace z oblasti Evropské unie a dalších základních mezinárodních organizací
• informace o občanských sdruženích a dalších zájmových organizacích
• informace ze života politických stran, kontakty na politiky
• informace o možnostech získání finančních prostředků z grantů

Dobře vybavená knihovna může občanům nabídnout celé spektrum nových služeb, jako jsou interaktivní komunikace s poslanci a členy zastupitelstev, komunikace s občanskými sdruženími a dalšími zájmovými organizacemi. Veřejně přístupné terminály je možno využít pro zjišťování názorů občanů na různé problémy obce, pro rezervaci využívání různých zařízení v majetků místních úřadů i pro přístup k odborným poradenským agenturám a jejich službám.

V rozvinutých zemích jsou knihovny chápány nejen jako instituce, která nám půjčí knihu pro vzdělání či zábavu, ale jsou rozvíjeny jako informační centrum obce, které je všeobecně dostupné všem skupinám obyvatelstva. V poslední době se obecní a okresní úřady stále častěji snaží založit specializované útvary či instituce pro poskytování informací. Než k tomu dojde, bylo by rozumné si ověřit, zda řadu těchto činností nelze svěřit knihovně. Vždy je efektivnější využít stávající kapacity, vybavit je technikou a kvalifikovaným personálem, než zakládat nové úřady. Možná, že některé úředníky i překvapí, co jejich knihovna, kterou zřizují a financují, na tomto poli již sama vykonává. Knihovna však nemůže poskytovat specializované informace, které vždy zůstanou v kompetenci odborných pracovníků veřejné správy.

Je zřejmé, že knihovny mohou významně pomoci svým zřizovatelům při plnění povinností, které jim ukládá zákon o svobodném přístupu k informací. Je ale potřeba tuto příležitost umět využít.