Příloha časopisu |
Nové informační technologie ve veřejné správě |
Elektronický podpis v daňové správěRočník: 2001, Číslo: 1, Rubrika: Z domovaZákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), stanovuje technické podmínky pro používání elektronického podpisu a poskytování souvisejících služeb. Tím by mělo dojít k zrovnoprávnění dokumentů v elektronické podobě s dosavadními klasickými dokumenty v listinné podobě. Často se lze setkat s tím, že tento zákon umožní prakticky ihned podávat daňová přiznání opatřená elektronickým podpisem, takže budou odstraněny obvyklé březnové fronty na finančních úřadech, zkrátka že se daňové přiznání "vyplní, podepíše a odešle e-mailem". Celý problém elektronického podpisu je však podstatně složitější. Organizační a legislativní problémyZavedení elektronického podpisu neznamená jen to, že bude možné zaslat dokument na úřad v elektronické podobě. Jde o naprosto zásadní změnu při práci s dokumenty, kdy dosavadní systém založený na klasickém dokladu v listinné podobě, bude nahrazen novým systémem, ve kterém existují některé dokumenty jen v elektronické podobě. Jedná se o nejzásadnější změnu při práci s dokumenty na úřadech. Pokud by byl dnes nějaký dokument v soudním řízení právně napadnut, bude soud vyžadovat jako důkaz ověřený platný podepsaný dokument. To ale znamená, že nový systém nelze zavést osamoceně v rámci jednoho úřadu státní správy (tedy např. jen finančních úřadů), ale v širším rozsahu, minimálně však na tuto skutečnost musí být připraveny soudy a další instituce, které např. vyžadují potvrzenou kopii daňového přiznání, a to jak po organizační, tak i technické stránce. Zklamu asi některé přívržence rychlého zavedení elektronického podpisu, ale zavedení tohoto systému bude trvat rozhodně více než rok, a to i podle velmi optimistického názoru některých dalších odborníků. Lze se setkat i s názorem, že to bude trvat 2--5 let. Například v Německu existuje obdoba zákona o elektronickém podpisu od roku 1997, daňová přiznání však i nadále musí existovat i v listinné podobě s klasickým podpisem. Rovněž ve Slovinsku, kde byl v roce 2000 také schválen zákon o elektronickém podpisu, předpokládají jeho praktické zavedení v daňové správě v horizontu 3--5 let. Existuje celá řada legislativních problémů, především v zákonu č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, který je třeba upravit tak, aby bylo daňová přiznání možno podávat pouze v elektronické podobě s elektronickým podpisem. Na tento zákon budou muset navázat další normy a interní předpisy. Výrazný vliv bude mít i objem finančních prostředků, které se podaří získat ze státního rozpočtu. Samostatným problémem je vznik poskytovatelů certifikačních služeb. Podávání daňových přiznání elektronickyDaňová správa se na podávání daňových přiznání, ale i dalších podání, po Internetu připravuje. Po úvodní analýze celé situace se chystá podávání daňových přiznání v elektronické podobě ve dvou fázích. V první fázi budou daňová přiznání podávána paralelně oběma způsoby, to znamená v listinné podobě s klasickým podpisem daňového subjektu a zároveň v elektronické podobě, avšak bez elektronického podpisu ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb. V praxi to bude realizováno tak, že ministerstvo financí zveřejní na své internetové stránce postupně strukturu všech daňových přiznání a dalších možných podání ve formátu jazyka XML a zároveň na Internetu poskytne základní program, který umožní přiznání vyplnit. Tento program bude možné si stáhnout i na lokální PC. Tyto formáty budou stanoveny jak pro jednotlivá daňová přiznání, tak i pro obecná podání. Výhoda tohoto postupu spočívá v tom, že po zveřejnění formátu daňového přiznání ve formátu XML mohou jednotlivé programátorské firmy, které dodávají účetní a další obdobný software, do svých programů zapracovat vytvoření souboru v popsané struktuře a ten přímo ze svých programů odeslat finančním úřadům. Formát jazyka XML se přitom stává běžným standardem, neboť Microsoft Windows 2000 výměnu informací v této struktuře přímo podporují. Přenos souborů bude stejně jako případné interaktivní vyplňování formuláře pomocí programu na internetové stránce probíhat pomocí https protokolu, protože pouze tak je možné zajistit důvěrnou on-line komunikaci mezi poplatníkem a daňovou správou -- požadavek na důvěrnou on-line komunikaci je nezbytný. Přenos souborů pomocí elektronické pošty není pro navrhovaný způsob komunikace vhodný, neboť toto spojení není on-line, ale off-line, takže nedokáže v současných technických podmínkách zaručit, kdy bude zpráva skutečně doručena, resp. že vůbec bude doručena. Správce daně v případě e-mailu nemá možnost v okamžiku, kdy poplatník odesílá soubor, vystavit potvrzení účinnosti podání (e-mail nemusí ke správci daně nikdy dorazit). Po přijetí souboru na centrálním serveru proběhne kontrola správnosti údajů v tom smyslu, zda údaje neodporují zákonu (nelze zkontrolovat, zda daňový subjekt uvedl všechny údaje správně) a případně kontrola na některé vybrané údaje, které má správce daně již k dispozici (např. údaje z registru motorových vozidel nebo katastru nemovitostí) a vypíše se případný protokol o chybách, aby je bylo možné odstranit. Přiznání bude možné podat i s chybami, avšak v takovém případě lze předpokládat, že správce daně vyzve daňový subjekt, aby tyto stejně odstranil. Po odsouhlasení obsahu přiznání proběhne tisk celého přiznání na lokální tiskárně daňového subjektu, na přiznání bude uvedeno unikátní kontrolní číslo, daňový subjekt toto přiznání podepíše a obvyklou cestou (poštou, osobně) doručí na finanční úřad. Elektronický soubor se souběžně z centra odešle na příslušný finanční úřad, kde po zadání unikátního čísla z listinného daňového přiznání bude tento soubor zpracován. Výhoda tohoto systému je v tom, že nevyžaduje žádnou úpravu legislativy ani dalších norem, takže je možné jej začít bezprostředně nasazovat, a rovněž má minimální finanční nároky na technické zabezpečení na centrální úrovni. Případná ztráta elektronického souboru neznamená ztrátu daňového přiznání a naopak chybný postup daňového subjektu (např. vícenásobné odeslání souboru) není na závadu, protože platný je listinný doklad s klasickým podpisem. Přitom po přechodu na druhou fázi bude moci být tento systém v maximálním rozsahu využit. Daňový subjekt sice i nadále bude muset doručit listinné daňové přiznání, ale získá možnost zkontrolování údajů na přiznání, přitom bude postačovat pro podání běžné PC s přístupem na Internet, není nutné si opatřovat náležitosti k elektronickému podpisu. Určitou nevýhodou je poměrně malá motivace poplatníků, aby na tento způsob ve zvýšené míře přešli. V této souvislosti je často navrhováno prodloužení lhůty pro podání přiznání v elektronické podobě, zatím se však s touto úpravou nepočítá. Ve druhé fázi bude odstraněn souběžný listinný dokument a soubory odesílané daňovým subjektem budou opatřeny elektronickým podpisem. Jak již bylo uvedeno, podávání přiznání bude prakticky (až na podpis a odstranění povinného tisku) shodné. Lišit se bude následné zpracování elektronického dokumentu, kde po jeho přijetí na centrálním serveru bude nejprve zkontrolována správnost elektronického podpisu, odesílateli bude zpět odesláno potvrzení o přijetí jeho podání, které bude opatřeno elektronickým podpisem správce daně, pak bude soubor uložen do bezpečného archivu elektronických dokumentů a jeho kopie odeslána na příslušný finanční úřad k okamžitému zpracování. Pro tento způsob podávání již bude nezbytné, aby si daňový subjekt opatřil všechny náležitostí nutné k zaručenému elektronickému podpisu. Diskutováno je též i to, zda bude nutné, aby zájemci o tento způsob komunikace nejprve sdělili svému správci daně, že budou tento systém používat a doplnit tak údaje v registraci k daním anebo by postačilo DIČ uvedené v certifikátu. Na straně daňové správy si tento způsob vyžádá finanční náklady na vybudování centrální úložiště dat a kompletní vybavení pracovníků daňové správy prostředky pro používání elektronického podpisu. V této fázi by bylo možné komunikovat v elektronické podobě i opačným směrem. Bude-li správce daně chtít odeslat dopis (např. platební výměr) v elektronické podobě daňovému subjektu, vytvoří příslušný soubor, ten odešle na centrální poštovní server a na e-mailovou adresu příjemce bude zasláno avízo o uložení dopisu. Daňový subjekt se bude muset připojit na internetovou stránku ministerstva, pomocí svého elektronického podpisu prokázat svou totožnost, potvrdit přijetí souboru a poté obdrží příslušný dokument. Pokud si daňový subjekt dopis nevyzvedne ve stanovené lhůtě, bude správce daně upozorněn na tuto skutečnost a vyzván, aby dopis zaslal klasickým způsobem. Tento postup je však zatím v rozporu se zákonem č. 337/1992 Sb., který ukládá, že každé rozhodnutí musí být opatřeno vlastnoručním podpisem a otiskem úředního razítka se státním znakem. Ani možnost prokázání totožnosti pomocí elektronického podpisu není zákonem upravena, ač je to technicky možné. Od začátku roku 2000 je možné podávat daňové přiznání k dani silniční na disketě spolu se zjednodušeným listinným přiznáním – příslušný software je na internetové stránce ministerstva financí a funguje obdobným způsobem jako je zde uvedeno. Ke konci 1. čtvrtletí 2001 předpokládáme zveřejnění prvních XML formátů pro podávání daňových přiznání tak, aby v průběhu roku 2001 bylo postupně možné tento systém začít využívat. Mezi prvními přiznáními, která bude možné takto podávat budou patřit přiznání k dani silniční, přiznání k dani z nemovitostí a hlášenky o příjmech fyzických osob. Další daňová přiznání budou postupně přidávána. S ohledem na všechny výše uvedené problémy předpokládáme, že hlavní oblast uplatnění si tento systém najde především u daňových poradců a velkých firem a široká veřejnost jej začne používat až později po masivnějším rozvoji těchto technik i na dalších úřadech. Ing. Michal Faltýnek, ředitel odboru 47, Automatizace daňové soustavy a informačních technologií, tel. 02/57 04 43 48, fax: 02/57 04 43 93, e-mail: [email protected] |
Veřejná správa online, příloha časopisu Obec a finance © 2024 Triada, spol. s r. o., webmaster@triada.cz |
Zpět na titulní stranu |