Sčítání lidu, domů a bytů se provádí podle sčítacích obvodů. Ty stanovil ČSÚ ve spolupráci s obcemi. Kromě toho budou ještě samostatné sčítací obvody v ubytovacích zařízeních armády, příslušníků Policie, v zařízeních Vězeňské služby, v uprchlických táborech a na zastupitelských úřadech ČR v zahraničí. Podstatná a nezastupitelná je však role obcí při výběru sčítacích komisařů. Obce budou také nápomocny komisařům event, revizorům při jejich práci. Budou též přejímat vyplněné tiskopisy od občanů, kteří se rozhodnou pro tento způsob místo odevzdání sčítacím komisařům. Pak budou tyto dokumenty předávat sčítacím revizorům.

Využily se při tvorbě sčítacích obvodů místní registry?

Spolupráce s obcemi probíhala, propojování s registry však bohužel bylo problematické, vzhledem k tomu, že jejich kvalita stále nevyhovuje požadavkům. Jedním z důležitých přínosů sčítání bude právě zkvalitnění a aktualizace zmíněných registrů.

Budou moci obce využít výsledky získané sčítáním?

Obce, které se tak významně podílejí na přípravě sčítání, budou samozřejmě moci získané výsledky využívat. Sčítání má sloužit všem, nejen státní správě a samosprávě, ale v rostoucí míře také podnikatelské sféře a přímo či nepřímo každému občanovi.

Bude moci obec nebo město požádat o tyto konkrétní výstupy? Budou na internetu?

V této chvíli nemohu potvrdit, zda úplně všechny výstupy ze sčítání budou na internetu. Bude zde umístěno maximum údajů, které budou postupně zpracovávány. Zásada je nenechávat si nic pro sebe. Sčítání se provádí za státní peníze, proto budou tyto údaje publikovány na internetu zdarma. Samozřejmě připravíme ještě tištěné publikace, které budou prodejné.

Proč nejsou při sčítání využívány existující databáze?

Statistický úřad podle platné legislativy neměl doposud přístup k existujícím databázím. Teprve nedávná novela zákona o statistické službě tento přístup umožňuje, ovšem jenom pro vyjmenované případy a v přesně dané struktuře. Můžeme například získat data o plátcích daní. Nikoli však z pohledu kolik platí, ale zda platí. To nám umožní zkvalitnit registr ekonomických subjektů. Obdobně je to s plátci sociálního pojištění. U centrálně evidovaných údajů však obvykle není možné postihnout regionální rozměr. Metoda sčítání právě váže jednotlivé charakteristiky k území a je proto zatím nezastupitelná.

Pro sčítání lidu, domů a bytů tedy stávající registry nemohou být využívány.

Zákon o státní statistické službě umožňuje ČSÚ využívat existující registry jen v rozsahu a pro účely zákonem vymezené. Je nutno také vidět, že sčítání jakožto organizačně nesmírně náročná akce se připravuje již od roku 1997 a státní informační systém se teprve budují. Jejich praktické využívání bude vyžadovat složitou technickou a legislativní přípravu.

Jak se například díváte na možnost využití Územního identifikačního registru?

Územní identifikační registr, jímž se v současné době zabývá i Rada vlády pro informační politiku, bude nesmírně důležitý. Výsledky sčítání budou pro jeho dotvoření velmi významné. Náš úřad, který má potřebné know-how i technické vybavení, by se rád podílel na jeho průběžné aktualizaci či správě.

V zahraničí se při sčítání existující datatabáze státních orgánů využívají?

Ano, je to moderní trend, zatím se však plně využívá pouze ve skandinávských zemích. Evropská unie o tom uvažuje. Předpokládá se, že tento postup nebude ještě předepsán pro příští sčítání, ale za dvacet let už je možno očekávat tuto zásadní změnu přístupu. Nyní je celý postup ve fázi zkoumání a vyhodnocování zkušeností. Pokud by v našich podmínkách došlo k urychlení vývoje, velmi bychom to přivítali. Jedná se však o velmi komplikovaný proces, který nemá pouze technickou stránku, ale také složité legislativní vazby.

Kolik stojí celá akce sčítání lidu, domů a bytů?

Sčítání je velmi drahá záležitost. Celkové náklady ze státního rozpočtu se odhadly na 2,4 mld. Kč. Jsou to náklady všech subjektů, které se na sčítání podílejí za celou dobu sedmi let. Podstatnou část, tj. 900 mil. Kč představují náklady na odměny sčítacích komisařů a revizorů, kterých je téměř padesát tisíc. Mezi další vyšší položky je třeba počítat náklady na výrobu tiskopisů, pronájem a nákup nové techniky apod. Snažíme se však šetřit a od roku 1997 náš úřad vrátil do rozpočtu 300 mil. Kč.