Věnoval jsem účasti na konferenci ISSS 2001 velkou pozornost a vyhradil jsem si na ní ve svém nabitém programu maximum možného času. Ukázalo se nesporně, že to byl čas skutečně efektivně naplněný užitečnými jednáními, seznámením s detailní problematikou uplatnění informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě i setkáním s řadou osobností. Pokud bych měl shrnout a vyjádřit své stanovisko použil bych dvě podstatná adjektiva k hodnocení konference -- reprezentativní a inspirativní. Konference byla nesporně reprezentativní jak z hlediska svého kvalitního obsahu, tak s hlediska účasti všech zainteresovaných. Pro mne osobně znamenala zároveň významnou inspiraci pro další práci ve funkci předsedy Rady vlády pro státní informační politiku. Jediné co bych konferenci vytkl, je to, že nedává účastníkům nástroj či návod na to, jak se rozdvojit či roztrojit a zúčastnit se tak všech zajímavých a hodnotných akcí. Pro příští rok je mé rozhodnutí již nyní jasné -- účastním se opět a opět s maximálním nasazením.

Hovořil jste na konferenci ISSS na téma státní informační politika. Jak se staví současná vláda k rozvoji informatiky?

V průběhu svého dosavadního působení vláda jednoznačně deklarovala svoji politickou vůli k rozvoji informační společnosti. Její trvalý rozvoj je totiž jedním z klíčových předpokladů naší konkurenceschopnosti v globálním světě. Proto se snažíme postupovat systematicky při tvorbě právních i dalších podmínek a stimulů tohoto rozvoje.

Mohl byste uvést hlavní kroky a opatření, které po linii vlády byly v tomto směru přijaty?

Již na podzim 1998 se utvořila Rada vlády pro státní informační politiku. Jejím úkolem je koordinační a koncepční role v dané oblasti. V roce 1999 byl vládou schválen dokument "Státní informační politika", který vytyčil osm prioritních oblastí - informační gramotnost, informatizovaná demokracie, rozvoj informačních systémů veřejné správy, komunikační infrastruktura atd. Myslím, že jde o dostatečně známé okruhy problémů, které není třeba vyjmenovávat.

Když už jsme s tím začali, jmenujme i ty zbývající.

Další priority tvoří - důvěryhodnost a bezpečnost informačních systémů a s tím spojená ochrana osobních dat. Dále elektronický obchod, transparentní ekonomické prostředí a informační společnost, která je stabilní a bezpečná. Každá z těchto oblastí má své problémy a všechny navzájem se prolínají. Myslím však, že tím vláda jasně deklarovala, že její prioritou je prosazení technologií 21. století a také jejich osvojení, a to nejenom ve veřejné správě.

Bylo by možné připomenout některé konkrétní kroky v oblasti této státní informační politiky?

V návaznosti na uvedený dokument vláda schválila na podzim 1999 Koncepci budování informačních systémů veřejné správy, v dubnu 2000 pak i Koncepci informatizace ve vzdělávání. Tyto koncepce se promítají v konkrétních projektech Akčního plánu státní informační politiky, který je východiskem při prosazování konkrétních výsledků.

Ten plán byl přijat před necelým rokem.

Bohužel se nepodařilo z řady různých důvodů přijmout Akční plán na podzim 1999, jak se předpokládalo, ale až v květnu loňského roku. Nepodařilo se tedy odstartovat včas řadu důležitých projektů jak z důvodů finančních, tak z důvodu jejich nízké připravenosti v nadresortní úrovni. To se nyní snažíme napravit.

Je možné stručně charakterizovat náplň Akčního plánu?

Koncentruje se do tří nosných programů, ve kterých jsou uspořádány jednotlivé konkrétní projekty. Především je to program Informační gramotnost, vycházející z již jmenované Koncepce informatizace ve vzdělávání. Druhým nosným programem je Elektronický obchod a třetím Elektronická veřejná správa, což je zase program, vycházející z Koncepce budování informačních systémů veřejné správy.

Jaké je finanční zajištění těchto programů?

Na první program bylo pro letošní rok vyčleněno ve státním rozpočtu 1,7 mld.Kč. Na další dva programy se počítá s částkou 885,5 mil.Kč.

A co se dělá v oblasti legislativy?

Vláda podpořila upravený návrh zákona o elektronickém podpisu, který byl Poslaneckou sněmovnou přijat na začátku léta loňského roku. Je to zákon významný, avšak rozhodující práce nás teprve čeká při zajištění podmínek jeho proveditelnosti. Velký význam má přijetí zákona o informačních systémech veřejné správy. I když mediální ohlas není takový jako u elektronického podpisu, je tento zákon důležitý z hlediska vytvoření racionálního prostředí, které umožní efektivní uplatňovat informační a komunikační technologie. Z hlediska informační politiky je po stánce legislativy nutno připomenout také přijetí zákona o ochraně osobních údajů.

Proč tolik zdůrazňujete význam zákona o informačních systémech veřejné správy?

Hovoříme-li o informační společnosti, potom je fungování těchto systémů ve veřejné správě jednou ze základních podmínek jejího rozvoje. A uvedený zákon vytváří právní předpoklady pro celou soustavu informačních systémů veřejné správy. Ta se řídí určitými společnými pravidly, jsou zde definováni odpovědní vlastníci - správci jednotlivých systémů. Zákon umožní zavést systém atestací informačních systémů a jejich produktů, umožní připojení k referenčnímu rozhraní informačních systémů prostřednictvím standardů.

Pomůže to úředníkům nebo také občanům?

Práva a povinnosti orgánů veřejné správy regulované tímto zákonem přispějí jak v krátkodobé, ale zejména v dlouhodobé perspektivě ke sjednocení prostředí výměny informací, k zjednodušení způsobu vedení informací -- což pocítí zejména občané a podnikatelská veřejnost. Povede to k optimalizaci vynakládaných finančních nákladů pro výstavbu a rozvoj těchto systémů.

Jak se odrazí použití moderních informačních systémů na práci obecních úřadů?

V rámci státní informační politiky předpokládáme, že modernizované informační systémy veřejné správy usnadní a zlepší rozhodovací procesy a vytvoří účinnější propojení mezi jejími jednotlivými částmi jak na centrální, tak na lokální úrovni. Bude to přínosem pro výkon státní správy, který obce vykonávají v přenesené působnosti, ale umožní jim to také využívat pro svou samostatnou působnost všechny veřejné databáze.

Veřejná správa má sloužit občanům. Tedy na závěr -- co je hlavní podmínkou pro zajištění dostupnosti elektronických služeb širším skupinám obyvatelstva?

Veřejné informace se musí stát univerzálně dostupnými pro občany z domovů, z podniků i z veřejných míst. To vyžaduje také přestavbu veřejné správy tak, aby byla schopna plně využít nové informační technologie jako nástroje ke zefektivnění vlastní činnosti, k poskytování lepších veřejných služeb občanům a ekonomických subjektům.

Cílem je dosáhnout toho, že stejná data budou do systému zaváděna pouze jednou, a že postupně bude dosaženo vyšší kvality dat v systémech veřejné správy. Jádrem tohoto úsilí je vybudování soustavy on-line služeb e-governmentu. Pro elektronické služby je pak nutnou podmínkou zajištění důvěryhodné a bezpečné transakce mezi občanem či podnikatelským subjektem a orgánem veřejné správy.

Jednou z podmínek elektronické komunikace občanů s veřejnou správou bude systematické využívání elektronického podpisu.