Současná doba je charakteristická všeobecným rozvojem informačních technologií (IT) a jejich uplatňováním v každodenním životě. Platí to i pro odvětví veřejné správy. Informatizace umožňuje vyšší efektivitu činnosti pro centrální sféru, ale také pro územní orgány, kraje, města a obce, které jsou v bezprostředním kontaktu s občany. Probíhající reforma veřejné správy tak otvírá další možnosti využití informačních systémů. Právě v návaznosti na průběh reformy veřejné správy jsme požádali o několik slov ředitele odboru informatizace veřejné správy MV ČR Ing. Tomáše Holendu.

Ve vaší funkci máte určitě blízký vztah k informatice i k veřejné správě?

Ředitelem odboru jsem jmenován od 1. srpna tohoto roku, jsem jeden však pracovníkem tohoto útvaru od roku 1999, kdy vznikal. Pracoval jsem na funkci vedoucího oddělení informačních služeb, což je především využití internetu a informačních technologií pro informování veřejnosti. Působil jsem i v oblasti samosprávy, byl jsem v Havlíčkově Brodě starostou, místostarostou a va Svazu měst a obcí jsem až do loňského roku vedl komisi informatiky.

Stojíte nyní v čele důležitého odboru. Jaké je, populárně řečeno, jeho hlavní poslání?

V podstatě jde o to, aby nasazení informačních technologií sloužilo k efektivnější funkci veřejné správy, aby rychleji reagovala v celém území na potřeby lidí. Takové jsou i cíle reformy veřejné správy. Je to proces složitý a má mnoho problémů, protože se dotýká všech resortů a všech úrovní veřejné správy, ale je to proces nevratný, hlavní zákony jsou schváleny a veřejná správa musí do budoucna počítat se stále větším nasazením informačních technologií.

Samozřejmě, nelze celý tento proces vytrhnout z konceptu státní informační politiky, což má v gesci Úřad pro veřejné informační systémy. Proto jsme s nimi ve stálém pracovním styku, stejně jako s ostatními gesčními ministerstvy.

Které problémy z hlediska informatiky a postupu reformy veřejné správy jsou nyní aktuální, abychom hovořili o konkrétních výstupech z vašeho pracoviště.

Jedním z prvních hmatatelných výstupů je řešení otázek vybavení informačních systémů krajů. Do konce měsíce srpna bude hotov typový projekt vybavení krajského úřadu základní informační technologií. Od něj se odvine 14 podrobných projektů pro každý úřad, kde již krajští informatici podle vlastní situace a podle zvyklostí upřesní požadavky. Do konce roku by základní technologie měly být nakoupeny. Příští rok se bude pokračovat II. etapa informatizace krajských úřadů a rozeběhne se už podpora obcím III. typu.

To je důležité sdělení. Jaké jsou v tomto směru tady záměry?

Stát je ochoten vzít na sebe určité závazky, že obcím III. typu pomůže nejen metodicky, ale i finančně. Nové kompetence, které tyto obce dostanou, bude potřeba podpořit také informačními technologiemi. Chtěli bychom postupně přecházet k určité unifikaci a standardizaci, omezit tu úžasnou rozstříštěnost informačních systémů, která na obcích přetrvává. Je nutno postupovat v souladu se státní informační politikou. Nejde o to, vybrat jednoho monopolního dodavatele, ale jít cestou standardizace a atestace potřebného software. Vznikne určité regulované, ale svobodné tržní prostředí, kde bude možné nabízet veřejné správě software jen na základě atestace a splnění požadovaných standardů.

Pokud vím, byla publikována Úřadem pro veřejné informační systémy (ÚVIS) první verze standardu pro zveřejňování informací o veřejné správě.

Ano, to je důležité -- ve Věstníku ÚVIS byl zveřejněn "Standard informačních systému veřejné správy pro zveřejňování vybraných informací o veřejné správě způsobem umožňující dálkový přístup". To je standard který se zabývá obsahem informací, nikoliv technologiemi. Podle zákona by orgány veřejné správy měly do roka (standard vstoupil v platnost v červnu) zajistit, aby všechny informace bylo možné získat způsobem umožňující dálkový přístup podle tohoto standardu.

Co je předmětem tohoto standardu?

Jeho předmětem je výčet a struktura nejdůležitějších informací zveřejňovaných orgánem veřejné správy způsobem

umožňujícím dálkový přístup. Obsahuje v podstatě 16 povinných položek. Od názvu subjektu, kontaktních údajů, údajů o rozpočtu, návody k řešení nejrůznějších životních situací až po výroční zprávy o činnosti v oblasti poskytování informací. Předmětem je dále detailní osnova popisu postupu orgánu veřejné správy při vyřizování žádosti občana.

To je ovšem velmi náročný požadavek na zpracování.

Je to práce pro metodiky, pracovníky public relation, informačních středisek. Vyvstává velký problém s naplněním potřebných dat, ne všechny resorty postupují dostatečným tempem, takže ministerstvo vnitra teď chystá určitý školící program pro jednotlivé rezorty, jak k tomuto standardu přistupovat. Pro starosty, pro pracovníky radnic, především tajemníky a pracovníky informačních center připravujeme školící programy ve spolupráci Institutem pro místní správu v Benešově. Budeme informovat i prostřednictvím Dnů malých obcí.

Jaká je představa o převodu informačních technologií z okresních úřadů po ukončení jejich činnosti?

Okresní úřady musí své funkce vykonávat až do konce příštího roku. Pokud dojde k převodu působností, tak nezbytné převody na krajské úřady mohou probíhat až ve druhém pololetí příštího roku. A jinak jednoznačně, v té záležitosti panuje shoda, zůstávají softwarové licence tak hardware v území okresu, a s přispěním informatiků okresních úřadů, by poté došlo k distribuci na obce třetího stupně.

A datové soubory?

Vedle personálních otázek patří tento problém k nejsložitějším. Vzácné datové sady na okresních úřadech jsou v geografických informačních systémech. Tam už se blíží ke konci mapování a s výjimkou šesti, odpověděly všechny okresní úřady. Bylo zmapováno zhruba 3000 datových sad, které vznikly v průběhu těch devadesátých let. Průzkum bude analyzován a vyhodnocen. Předpokládá se v první fázi převedení dat na krajské úřady.

Vraťme se ještě k finanční podpoře obcí třetího stupně.

V polovině září letos vyhlásíme program, který se bude týkat podpory internetizace, tzn. připojení, posílení linky, úhrady nějakých služeb, proškolení pracovníků apod. V příštím podpoříme obce III. typu, které se budou připravovat na převzetí kompetencí.

O jaké částky se bude jednat?

V pilotním projektu půjde o podporu cca 50 tis. Kč pro obec, která musí dát srovnatelnou částku ze svého rozpočtu. V příštím roce 2002 podpora bude řádově ve statisících korun. To už bude na celé vybavení úřadu informačními technologiemi, ale obce budou muset opět ze svého rozpočtu se na budování systému podílet.

Děkuji za rozhovor