Příloha časopisu |
Nové informační technologie ve veřejné správě |
Informační potřeba pracovníků veřejné správyRočník: 2001, Číslo: 4, Rubrika: Z domovaKatedra systémové analýzy VŠE v Praze ublikovala koncem loňského roku výsledky výzkumu, zaměřeného na otázky uvedené v titulku. Způsobem dotazníkového šetření byli osloveni vedle velkého vzorku pracovníků měst a obcí rovněž zaměstnanci okresních úřadů. Otázky se zaměřily na informační potřeby respondentů, formy získávání informací, na lokalizaci informačních toků. Cílem bylo zjistit, jaká je struktura informací, které pracovníci využívají pro rozhodování v rámci svých pravomocí. S ohledem na stručnost tohoto příspěvku se budeme zabývat pouze výsledky z úrovně obcí a měst. Obesláno bylo celkem 554 městských úřadů, městských obvodů a magistrátů, z nichž se vrátilo 214 dotazníků. Z 3000 obcí odpovědělo 1687 respondentů. Typický představitel obce, který odpovídal má 50 až 54 let, úplné střední odborné vzdělání, pracuje 6 až 10 let v samosprávě a pochází z obce o 300 obyvatelích. Za města odpovídal typický respondent stejného věku i stejné praxe v samosprávě, s vysokoškolským vzděláním. Z hlediska věku byly největší dvě skupiny: 40 až 44 let a 50 až 54 let. Potřebné informaceVedle základního přehledu o nejvíce a nejméně využívaných informacích, který uvádíme v tabulkách za obce i města, byla provedena řada dalších analýz, vycházejících z poměrně rozsáhlého dotazníku. Například informace, u nichž respondenti obcí pociťují jejich nedostatek, se týkají především dění v rámci obce - přehled o nezaměstnanost, o provozovaných živnostech, o struktuře výroby a služeb, o migraci pracovníků a trestné činnosti. Pozitivní je, že dotazovaní si uvědomují potřebnost těchto informací, na druhé straně je zarážející, že si je nedokáží zajistit. Otázkou je, do jaké míry stav státního informačního systému limituje přístup k těmto informacím. Z provedených zjištění je taky zřejmá tendence respondentů využívat především ty informace, které jim poskytují jejich spolupracovníci nebo nadřízené orgány. Tedy preference těch zdrojů, kde respondent nemusí vyvíjet vlastní aktivitu (např. prostřednictvím dotazů). Především malým obcím lze doporučit, aby se zaměřili na získávání dat z evidencí jiných správních a státních úřadů (využití Internetu). Vlastní aktivitaPři řízení vlastní činnosti a správě majetku obcí není dostatečně využívána informační technologie (IT). Preferují se textové zprávy v tištěné formě. Nasazení IT do správy obcí zefektivní rozhodování, neboť bude možné pracovat s nejvhodnější formou prezentace dat vzhledem k řešenému problému. Respondenti věnují malou pozornost informacím o dodavatelích, o jejich finanční stabilitě. Přitom kvalita těchto informací výrazně ovlivňuje hospodárnost při vynakládání prostředků z rozpočtů samosprávy. Mezi málo zajímavé informace se řadí struktura výroby a služeb, ale právě ony tvoří základ pro rozhodování o investicích. Respondenti všech cílových skupin se zaměřují na informace, které se týkají vlastních povinností a hospodaření obce. Málo se však zajímají o informace z blízkého okolí, které mohou ovlivnit úspěšnost jejich činnosti. Je to paradoxní stav, ale přitom je v logice věci, že pokud informaci chci, ale nevyvinu úsilí pro její získání, tak ji mít nebudu. Pořadí informací podle četnosti
Pořadí informací podle četnosti
-as- |
Veřejná správa online, příloha časopisu Obec a finance © 2024 Triada, spol. s r. o., webmaster@triada.cz |
Zpět na titulní stranu |