Zákon o elektronickém podpisu byl schválen již před více než jedním rokem. Na jeho uvedení do praktického života a široké uplatnění se však stále čeká. V létě vydala vláda k provedení zákona své nařízení č. 304/2001 Sb. Na jeho základě orgány veřejné správy zřídí elektronické podatelny. Jejich technické náležitosti musí vyhovovat standardům vydaným Úřadem pro veřejné informační systémy. Jeho ředitele, Ing. Jiřího Krumpa jsme požádali o rozhovor.

V loňském roce byl schválen zákon o elektronickém podpisu. Jaká opatření pro jeho realizaci byla provedena a jak se to dotýká Úřadu pro veřejné informační systémy (ÚVIS)?

Byla vydána vyhláška Úřadu na ochranu osobních údajů č. 366/2001 Sb. ze dne 10. října 2001, která upřesňuje povinnosti poskytovatelů certifikačních služeb vydávajících kvalifikované certifikáty, prostředky pro bezpečné vytváření a ověřování zaručených elektronických podpisů a požadavky na nástroje elektronického podpisu. Vedle toho vláda v červenci vydala k provedení zákona o elektronickém podpisu nařízení vlády č. 304/2001 Sb. Oblast elektronického podpisu se v této právní normě přibližuje působnosti ÚVIS prostřednictvím ustanovení (§ 1, odst.1, písm. a), které v podstatě stanoví, že technické a programové vybavení elektronické podatelny musí splňovat požadavky podle standardů vydaných ÚVIS.

Jaký význam pro zavedení elektronického podpisu má citované nařízení vlády?

Nařízení vlády č. 304/2001 Sb. upravuje technická opatření, umožňující orgánům veřejné moci v případech, kdy tak stanoví zvláštní předpis, přijímat podání a činit úkony v elektronické podobě, podepsané elektronicky. Jedná se o zřizování tzv. elektronických podatelen a o technické a organizační zabezpečení jejich fungování.

Mohl byste upřesnit význam standardů?

Elektronická podatelna musí mít vedle kvalifikovaných pracovníků a stanoveného režimu práce odpovídající technické a programové vybavení. Právě uvedené standardy umožní, aby se používal elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Pokud jde o ÚVIS, odbor vedený Ing. Petrikovitsem připravuje standard, který bude upravovat technické náležitosti provozu elektronických podatelen. Příprava standardu je nyní ve fázi vypořádání připomínkového řízení (pozn. redakce -- rozhovor se uskutečnil 2. listopadu 2001).

Kde je možné standardy nalézt?

Podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy vydává ÚVIS standardy informačních systémů veřejné správy (ISVS), jakožto soubor pravidel pro výkon odborných činností spojených s vytvářením, rozvojem a využíváním ISVS. Tyto standardy vyhlašuje ve Věstníku úřadu.

Jaký dopad budou mít standardy, a kterých obcí se budou týkat?

Standard ÚVIS k elektronickým podatelnám se bude týkat všech obcí, do jejichž působnosti patří například rozhodování podle správního řádu nebo jimž dává zvláštní právní předpis právo činit úkony v elektronické podobě, podepsané elektronicky. Dopad bude stejný, jako dopad ostatních standardů. Vycházím z dikce zákona o informačních systémech veřejné správy. Ten stanoví, že všechny orgány veřejné správy, tedy i obce, jsou povinny dodržovat závazná ustanovení standardů ode dne účinnosti zákona (23. 10. 2000) s tím, že informační systémy, které ke dni účinnosti již spravují, provozují nebo budují musí uvést do souladu s tímto zákonem (t.j. i se standardy) nejpozději do 2 let ode dne jeho účinnosti.

Jak tedy obce mají postupovat pokud jde o zavádění elektronických podatelen?

Úředně bych řekl, že v souladu se zákonem o elektronickém podpisu a prováděcími předpisy k němu, zákonem o informačních systémech veřejné správy a standardy ÚVIS. Nicméně chci, aby náš úřad obcím podal pomocnou ruku a snažil se při zřizování elektronických podatelen nacházet řešení, která budou pro obce (zejména malé) přijatelná.

Mimo jiné také v souvislosti s elektronickým podpisem probíhala nedávno prezentace ÚVIS na veletrhu INVEX.

Celou řadu projektů souvisejících s budováním informační společnosti prezentoval náš úřad v rámci Akčního plánu státní informační politiky (APSIP). Návštěvníci veletrhu si prostřednictvím instalovaných infopultů mohli osobně vyzkoušet dálkový přístup k údajům katastru nemovitostí, podání daňového přiznání v elektronické podobě či užívání systému pro celní řízení nebo elektronické tržiště. Největší úspěch na INVEXu zaznamenal program e-Procurement, na jehož nabídku reagovalo 85 procent oslovených firem s celkovou úsporou nákladů u nejnižší nabídky o 25 %.

Řada akcí byla zaměřena speciálně na veřejnou správu. Mohl byste některé uvést?

"Život bez papírů a razítek", tak by se dala nazvat prezentace projektů APSIP. O jeho plnění se v pondělí přesvědčil i předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Václav Klaus, který na stánku ÚVIS shlédl informační film, který netradiční a zábavnou formou představil jednotlivé on-line projekty státní správy.

K dalším významným návštěvám patřili místopředseda PSP Ivan Langer, poslanec Vladimír Mlynář a ministr Karel Březina. Společně se slovenským ministrem hospodářství Ľubomírem Hrachem podpořili výměnu zkušeností v oblasti budování informační společnosti mezi představiteli České a Slovenské republiky.

Můžete něco říci ke smlouvě, kterou schválila vláda s Českým Telecomem o jednotné infrastruktuře veřejné správy

Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Českým Telecomem o poskytování služeb komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy byla podepsána v úterý 23.října 2001. Podepsal ji generální ředitel Českého Telecomu Přemysl Klíma a za Českou republiku jsem byl já k podpisu zmocněn Vládou ČR. Návrh smlouvy schválila vláda již koncem července.

Vytvoření společné komunikační infrastruktury patří mezi stěžejní projekty "Akčního plánu státní informační politiky". Jejím prostřednictvím mají být poskytovány služby takzvané elektronické veřejné správy občanům i podnikatelským subjektům. Počítá se s tím, že síť, kterou má Telecom vybudovat, umožní do dvou let připojit a vzájemně propojit všechny subjekty veřejné správy (ministerstva, centrální orgány, krajské úřady, obecní úřady, úřady práce, finanční úřady, školy, knihovny...). Cílem projektu je zajistit bezpečnou a ekonomicky výhodnou komunikaci (datovou i hlasovou) včetně přístupu k centrálním informačním zdrojům.

Děkuji za rozhovor