(rozhovor s ministrem vnitra Stanislavem Grossem)

Za nejvýznamnější počin státní správy, který přispěl k rozvoji informační společnosti byla udělena cena Český zavináč v loňském roce Ministerstvu vnitra. Především to bylo za projekty: Pátrání po vozidlech, Neplatné doklady, Úřad není labyrint. Jak se tyto projekty osvědčily a jak jsou využívány?

Všechny tři projekty patří hned po Sbírce zákonů ČR k nejsledovanějším webovým stránkám Ministerstva vnitra. Praktický průvodce po našich agendách "Úřad není labyrint" tvoří základ pro zpracovávání strukturovaných informací pro veřejný informační systém-- část ministerstva vnitra.

Česká databáze ztracených motorových vozidel je příkladem pro ostatní státy. Podle našeho vzoru vznikla podobná databáze v Itálii, o spolupráci má zájem Polsko. Vloni obdrželi kriminalisté několik hlášení ze zahraničí a řadu poznatků o výskytu vozidel s neplatnými údaji od občanů, autobazarů, pojišťoven, detektivních kanceláří a autoklubů.

Také databáze neplatných občanských průkazů na Internetu je velmi využívaná všude tam, kde je nutno doložit totožnost např. k získání půjčky, leasingu apod. Současně je to určitý tlak na to, aby měl každý své osobní doklady v pořádku.

Na konferenci ISSS jste hovořil o dalších připravovaných projektech resortu MV ČR na Internetu. Mělo jít o boj proti korupci policistů a zaměstnanců MV, o databázi uměleckých předmětů či server, zaměřený na problematiku duševního vlastnictví. Jaký je jejich osud?

Databáze odcizených a zajištěných uměleckých předmětů byla na hradecké konferenci slavnostně představena. Jde samozřejmě o službu specifickou, proto je využívána méně než výše zmíněné databáze. Přesto kriminalisté, celníci a památkáři tuto možnost přivítali. Je využívána také v zahraničí, proto se dokončují i přístupové formuláře v cizích jazycích.

Dalšími internetovými projekty loňského roku byly tři speciální bloky věnované boji proti korupci, domácímu násilí a kriminalitě v oblasti duševního vlastnictví. Stránky vždy obsahují trochu teorie, rady pro občany, kontakty a odkazy na zainteresované instituce a organizace. Všechna témata se těšila velké pozornosti, zejména protikorupční stránka, která se stala součástí naší větší kampaně doprovázené zdařilými anekdotami Vladimíra Renčína.

Které další služby v oblasti informačního servisu Ministerstva vnitra se připravují pro státní správu i pro veřejnost?

Na letošní konferenci ISSS chceme představit další novinku na našem webu -- přehled fondů a sbírek archivů České republiky. V evidencích archivní správy MV je zaneseno přibližně 130 000 fondů a sbírek Státního ústředního archivu, 7 státních oblastních archivů, 5 archivů měst, 72 státních okresních archivů, většiny archivů zvláštního významu a 77 kulturních institucí. Jde o unikátní systém, co do komplexnosti a propracovanosti první v Evropě.

Z výběru uveřejněného na internetu budou moci archiváři a badatelé zjistit, ve kterých archivech se nalézají příslušné fondy, z jakého časového období jsou archiválie zachovány, zda jsou zpracované a přístupné. Taková prezentace přiblíží české veřejnosti rozsáhlé archivní bohatství, práci archivářů a odstraní i jistý nádech tajuplnosti, který je dosud s archivy spojován.

V oblasti veřejných informačních služeb ministerstvo vnitra připravuje zejména přizpůsobení již zmíněné publikace "Úřad není labyrint" požadavkům informačního standartu Úřadu pro veřejné informační systémy. V praxi tedy jde o rozepsání již existujících rad pro občany do standardem stanovené struktury.

V současné době se připravuje další fáze reformy veřejné správy. Ministerstvo vnitra přitom plní důležitou roli v oblasti legislativní i organizační. Jak vidíte v této etapě reformy obecně úlohu informačních systémů? A konkrétně -- jak se navrhuje řešit předání informatiky okresních úřadů?

Úloha informačních systémů je nesporně mimořádná a bude dále nabývat na významu. Předávání informačních systémů okresních úřadů je velmi komplikovaná záležitost. Také ještě nejsou schváleny potřebné zákony, mnohé nyní projednává parlament. Obecně lze tuto problematiku rozdělit do 4 okruhů: hardware, software, lidské zdroje a data.

Nejsnáze řešitelná by měla být problematika HW a SW. Připravuje se inventarizace a metodický materiál, který bude řešit i všechny související problémy, např. převody licencí, servisních smluv atd.

Otázka pracovníků datových a informačních center okresních úřadů je velmi těžká. Jejich převod "delimitací" nebyl některými resorty podpořen. Tito pracovníci tedy nemají jistotu přechodu na nová pracoviště. Zcela jistě však své uplatnění ve veřejné správě najdou, ať již na krajích, obcích, na finančních prokuraturách či na pozemkových úřadech.

Datové sady budou řešeny individuálně, podle zákonných norem, případně smluvních podmínek. Obecně by datové sady měly být převáděny na kraje nebo ministerstva.

Velkým tématem loňského roku bylo řešení informatiky krajů. Jaký je současný stav na tomto úseku?

Postup informatizace krajských úřadů schválila vláda v březnu a realizaci první etapy v dubnu 2001. Nejprve byla vypsána malá veřejná zakázka, jejímž cílem byla přesná specifikace předmětu dodávky. Výsledkem byl typový projekt základní informatizace krajských úřadů.

Ve druhé veřejné zakázce všechny nabídky významně překročily finanční limit a soutěž tedy musela být zrušena. Vzhledem k naléhavé potřebě zajistit v co nejkratší době dodávku příslušných technických a programových prostředků pro krajské úřady, rozhodla vláda o řešení výzvou jedinému zájemci -- firmě, která ve zrušené soutěži předložila nejvýhodnější nabídku. Smlouva byla podepsána koncem listopadu a v průběhu prosince byly realizovány dodávky a zprovozňování jednotlivých technických a programových prvků na všech krajích. Odstranění případných vad proběhne do konce ledna, školení pracovníků do konce března. Tím byly úkoly základní informatizace krajských úřadů prakticky dokončeny. Částka uvolněná pro realizaci prvé etapy dosáhla celkové výše 230 milionů korun.

Ministerstvo vnitra v druhé polovině minulého roku podpořilo rozvoj a zavádění Internetu v mikroregionech a malých obcích. Jaké byly výsledky tohoto programu? Dá se očekávat jeho pokračování?

Dotace v programu Internetizace obcí byla určena obcím, které vloží nejméně 50 % prostředků na předložený projekt ze svého rozpočtu a za podmínky, že připojení k Internetu bude přístupné i pro veřejnost. O dotaci požádalo přes 400 obcí, vyřídit se však podařilo pouze malou část žádostí. Metodika ISPROFIN podle vyhlášky Ministerstva financí je velmi složitá a přes 200 obcí vyplnilo žádost nedostatečně. Přibližně 2 mil. Kč z nevyčerpané částky se podařilo převést do letošního rozpočtu, další finanční zdroje bohužel zatím nemáme.