Až v roce 1954 byla založena centrální evidence občanů, která se však vedla manuálně. Základy počítačové evidence občanů byly položeny v roce 1972 a v roce 1990 zpracovalo ministerstvo vnitra projekt "JIS -- Jednotný informační systém státní správy", který již zahrnoval integraci správních evidencí. Vystavěn je dvoustupňově (okres-centrum) a tato koncepce se používá dodnes.

Již vloni byly údaje z Centrálního registru obyvatel (CRO) zpřístupněny pro další využívání ministerstvu financí, používá je i ministerstvo práce a sociálních věcí a nyní je před podpisem smlouva s ministerstvem spravedlnosti.

Ochrana osobních údajů

je základním požadavkem. Do centrální evidence se uživatelé z těchto resortů hlásí přes svoji síť a webovskou aplikaci. Používaný systém obsahuje ochranné prvky, aby se zabránilo zneužití dat. Příslušné ministerstvo, s nímž má resort vnitra smlouvu o využívání dat z registru, určí okruh lidí, kteří s údaji budou v rámci výkonu své práce nakládat. Stanoví pro tyto osoby i míru a rozsah oprávnění.

Jak nám sdělil RNDr. Jiří Malátek, vedoucí oddělení projekce informačních systémů z odboru informatizace veřejné správy MV ČR, obdrží ministerstvo vnitra příslušný seznam uživatelů, které si dané ministerstvo určilo a ten je evidován. Množství a rozsah údajů a informací, které jsou zpřístupněny vyplývá z jednotlivých kompetenčních zákonů.

Ochrana osobních údajů je zajištěna poměrně jednoduše. Každý určený a evidovaný uživatel vyplňuje příslušný formulář. Trestní odpovědnost za zneužití dat ve smyslu zákona č.101/2000 Sb. potom nesou tito pracovníci.

Využití registru

Správce registru ročně eviduje zhruba 30 milionů přístupů. Jde však o celkový počet, který zahrnuje i přístupy do všech okresních evidencí a vstupy centrálních orgánů. Počet přístupů do centrální evidence pak z toho tvoří asi polovinu.

Registrováno je však mnohem více požadavků úředníků státní správy i samosprávy, než je možné ze zákona poskytnout. Pokud si ministerstva včas neprosadila, aby v zákoně, jímž se řídí, bylo výslovně uvedeno, že mohou využívat zdroje z evidence obyvatel (registru), mají dnes příslušní pracovníci těchto resortů problémy. Dostávají se do situace, že ne všechna data, která pro svou práci potřebují, mohou z registru získat. Vyplývá to jednak ze zákona o evidenci obyvatel, jednak ze zákona o ochraně osobních údajů.

Problémy praxe

V praxi to působí zejména problémy přímo okresním a obecním úřadům. Ty sice mohou data využívat, ale nemají přímý přístup k centrálnímu registru. S podobnými problémy se potýkají také ministerstva zemědělství a průmyslu a obchodu.

Typickou situací je třeba ověřování žadatelů o vydání živnostenského listu (oprávnění). Žadatel uvede určité údaje. Pracovníci ministerstva průmyslu a obchodu nemohou jejich správnost (např. adresa bydliště), kontrolovat prostřednictvím registru, vznikají fyzicky neexistující osoby, adresy a podobně.

Velmi často žádají jednotliví občané údaje o jiných obyvatelích. To však zákon neumožňuje. Z hlediska ochrany osobních údajů je to postup správný, ale praxe často vyžaduje odchylky. Člověk, který se např. vrátil po dvacetileté emigraci nemá šanci z uvedených důvodů najít své blízké pomocí registru. Budete-li hledat svoji babičku či rodiče, podle zákona nemáte právo na sdělení jejich nové adresy či dalších informací. Takových případů jsou ročně stovky.

Navrhované změny

Proto se navrhuje uzákonit mechanismus, že informace se sdělí nikoliv tomu, kdo je hledá, ale tomu, kdo je hledán. Jinými slovy, osobě, kterou někdo hledá, se sdělí:"ten a ten člověk se na vás ptá, tady máte jeho kontaktní adresu nebo telefon". Tak alespoň vznikne šance, že se ti lidé najdou.

Řešení by měl přinést zákon o základních registrech veřejné správy. Zde se navrhuje obecně definovat, že všechny orgány (pracovníci ministerstev), které k výkonu státní a později veřejné správy používají data z CRO, k nim mají ze zákona také přístup. Jinak se údaje budou pořizovat duplicitně, orgány nebudou mít právo s nimi manipulovat, a občané budou neustále zatěžováni opakovaným vyplňováním formulářů. Přitom půjde o data přímo a snadno přístupná rovnou z registru.

Pomoc obcím

Předávání údajů o evidenci obyvatel činí řadě obcí potíže.

Dříve se veškeré údaje o občanovi předávaly cestou tzv. ohlašovny. Dnes se přes ohlašovnu promítají pouze změny pobytů, když se občan na dané ohlašovně přihlásí. Ale například narození dítěte, sňatek, rozvod, úmrtí a jiné změny se řeší cestou okresního úřadu.

Obce oprávněně namítají, že často nemohou vědět, že k takovéto změně došlo. Proto je vyvinuto speciální programové vybavení, s nímž se lze seznámit na Internetu. Všechny obce jsou informovány, že okresní úřady mají možnost na technice ministerstva vnitra vydávat obcím aktualizaci evidence občanů včetně jejich vazeb. "Podle našich údajů tento způsob využívá cca 60 procent obcí, což není málo", říká Dr. Malátek a dodává, že po zrušení okresních úřadů tuto povinnost budou vykonávat obce s rozšířenou působností.

Výrazná část obcí má nakoupeny vlastní systémy, které jim místní evidenci zajišťují. Problém je v nekompatibilnosti systémů. Ministerstvo vnitra dostává od obcí průběžně písemné změny, které přenáší do registru a vrací obcím aktualizaci buď v tištěné nebo elektronické podobě.

Restrukturalizace

Připravuje se normativ, který stanoví podmínky, za nichž je MV ČR ochotno přebírat i předávat data přímo. Jelikož od 1.ledna 2003 začne místo 76 okresních úřadů pracovat cca 200 nových obcí s rozšířenou působností, musí být schopny od počátku vykonávat státní správu. Proto je nutné celý systém restrukturalizovat. Projektový záměr i zpracování projektu jsou již na světě. Letos se bude realizovat první část, celá restrukturalizace bude dokončena v průběhu příštího roku.

Předpokládá se, že dosavadních 76 okresních a 14 databází statutárních měst zrušíme a přejdeme na variantu pouze centrální evidence. Bude se postupně přecházet pouze na webovské aplikace z jednotlivých obcí. Toto řešení má jak technologické, tak organizační výhody a ve finále ušetří lidský potenciál i peníze. Bude sice nutná počáteční investice, ale celkový efekt by měl být úsporný. Dnes systém po technické stránce zabezpečuje Policie ČR a fyzicky jsou počítače umístěny na pracovištích okresních policejních ředitelství.

Finanční nároky se odhadují ve výši cca 100 milionů, ve dvou fázích. Letos 50 mil. Kč a v příštím roce zbývajících padesát. Tato kalkulace však nezahrnuje částku na pořízení sítě a propojení obcí III. typu a okresů. To je však otázka dalšího jednání.