Na počátku října se v Praze koná významná mezinárodní konference na téma využití informačních systémů a digitálních dat o území ve veřejné správě se zaměřením na problematiku měst. Hlavní město Praha zde má významnou úlohu nejen jako partner pořadatelů, ale v uplynulých měsících připravila i obsáhlý programový blok o informatice ve správě města.

V souvislosti se srpnovými záplavami, které v nebývalém rozsahu postihly značnou část území České republiky a také Praha se z nich teprve vzpamatovává, se objevily dotazy na využití informačních technologií, zejména geografických informačních systémů (GIS) při řešení situace v kritických dnech. Malé povědomí o skutečné roli informatiky, které se projevilo překvapivě i mezi odborníky, přimělo organizátory konference zařadit do programu mimořádný blok "Záplavy 2002" věnovaný využití existujících dat a informačních technologií při povodni.

Povodňové plány

V době napsání tohoto textu (26. 8. 2002) již bylo ujednáno, že rozsah bloku "Záplavy 2002" bude cca 90 minut, že ústředním tématem bude přehled o situaci v Praze, ale i jinde v ČR a dále, že prezentace bude provedena v české i mezinárodní části konference. Přípravy se ujal odbor informatiky Magistrátu hl. m. Prahy ve spolupráci s dalšími pracovišti města (odbor krizového řízení MHMP, Institut městské informatiky hl. m. Prahy) a pořádajícím sdružením DIGIM.

Byly kontaktovány i další odborné organizace (Český hydrometeorologický ústav, Povodí Vltavy, Česká asociace zpracovatelů povodňových plánů), odborná pracoviště dalších postižených měst (např. Plzeň, České Budějovice). K příspěvku na dané téma byli vyzváni i účastníci konference z Rakouska a Německa.

Co chceme v rámci konference nabídnout? Ucelený pohled na využití informatiky a dat o území při přípravách povodňových plánů a plánů rozvoje města, zkušenosti z nasazení při srpnových záplavách jako podpora krizového řízení, ale i při následných analýzách a dokumentaci. Dále chceme objasnit jak vlastně funguje a jaké nástroje používá povodňová předpovědní a výstražná služba a co je to integrovaný záchranný systém (IZS). Zajímavý bude jistě i pohled na využití internetu, spolupráce se sdělovacími prostředky a informování veřejnosti. Potvrdila se i nutnost odpovědného přístupu k řešení bezpečnosti informačních systémů.

Zkušenosti Prahy

Na konkrétním případu hl. m. Prahy pak lze ukázat, jaký význam pro řešení krizové situace měla a má existence podkladů jako soubor digitálních map města, fotogrammetrické snímkování, digitální model terénu, modelový výpočet povodňové situace, mapy uličních úseků, registr základní územní identifikace a mapové vrstvy adresních bodů, digitální katastr nemovitostí. Dále význam městské počítačové sítě, internetu, využití e-mailu i webových stránek.

Podstatným podkladem pro rozhodování pražského krizového štábu o evakuaci obyvatel byla např. mapa oblastí zasažených záplavou při stoleté vodě a seznamy dotčených ulic. Mapa byla zhotovena na základě výstupu z matematického modelu, který byl pro Prahu zpracován v roce 1997 (ve spolupráci města s Povodím Vltavy a firmou Hydroinform) a umožňuje simulovat účinky velkých vod a navrhovat a posuzovat protipovodňová opatření.

Výstupy modelu pak byly využity pro řešení protipovodňových zábran i pro plánování rozvoje území a regulaci stavební činnosti v dotčeném rizikovém území. Podkladem pro modelový výpočet pak byly digitální mapové podklady vytvářené Institutem městské informatiky vč. leteckých snímků a digitálního modelu terénu z r. 1996, zajištěných ve spolupráci s firmou Geodis Brno. Letecké snímkování opět sehrálo významnou úlohu i při dokumentaci rozsahu záplavy. Praha již 14. 8. zahájila snímkování a týden poté měla v GIS k dispozici ortofotomapu zatopeného okolí Vltavy i s vrstvami ulic, domů a adresních bodů.

Poznatky a zkušenosti

Je třeba zdůraznit, že povodně jsou pravděpodobným jevem, s nímž je veřejná správa nucena počítat a řadu opatření realizuje mj. na základě nedávno novelizovaných zákonů. Přesto letošní záplavy byly tak mimořádné, že zaskočily značnou část veřejnosti, včetně Pražanů ukolébaných relativním klidem od poslední velké povodně v r. 1890 a iluzemi o ochranných možnostech nádrží Vltavské kaskády.

Na druhé straně však stejně jako při záplavách na Moravě v r. 1997 přišla i letos rychlá reakce ze strany veřejné správy a všech složek integrovaného záchranného systému, byly minimalizovány ztráty na životech i majetku, vzepjala se obrovská vlna solidarity a pomoci jak prostých občanů, tak samospráv a podniků, o mezinárodní pomoci nemluvě.

Každá povodeň přináší vedle ztrát i cenné poznání a zkušenosti, každý rok přináší nové možnosti v oboru informačních a komunikačních technologií. Věříme, že i zkušenosti z letošních záplav budou cenným poučením, abychom na tu příští sto či víceletou vodu, na kterou nemusíme čekat až tak dlouho, byli připraveni ještě o něco lépe. I k tomu chceme na konferenci svým dílem přispět.