Vláda investovala vždy do vytváření infrastruktur a komunikačních sítí miliardové prostředky. Proces budování komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy (KI ISVS) je úspornou cestou. Zakotvení tohoto procesu je provedeno v Rámcové smlouvě o poskytování služeb komunikační infrastruktury veřejné správy z října 2001 mezi státem, zastoupeným ÚVIS, a poskytovatelem ČESKÝM TELECOMEM, a. s.

Stát a veřejná správa nemusí investovat do vlastních infrastruktur, budou využívat již vybudované moderní infrastruktury ČESKÉHO TELECOMU (ČTc). Veřejná správa bude nakupovat pouze služby, na které si stanovila pevné parametry kvality, bezpečnosti a dostupnosti. Ve smlouvě je také zahrnuta garance desetiprocentní úspory finančních prostředků ve srovnání s provozními a investičními náklady, které by jinak veřejná správy musela vynaložit, pokud by si služby zajišťovala vlastními silami. ČTc vnímá veřejnou správu jako jednoho velkého zákazníka (od velkého ministerstva až po nejmenší radnici), který má nárok na předem sjednané a pro všechny orgány a organizace veřejné správy shodné množstevní slevy.

Do poloviny června podepsalo prováděcí smlouvu s ČESKÝM TELECOMEM o odběru služeb v rámci projektu KI ISVS na 140 subjektů veřejné správy (většinou obcí a měst) a jen u nich se předpokládá v roce 2002 úspora 170 až 200 miliónů korun. Do 90. let jsme řešili otázky spojení. Dnes jsou vybudovány moderní sítě a lze efektivně řešit otázku cen.

Informace radnicím

Některá ministerstva mají své vlastní informační systémy. Tyto systémy jsou využívány většinou jen v rámci resortů. Projekt umožní, aby se informace pohybovaly i mezi resorty navzájem a hlavně, aby se dostaly do krajů, do obcí a sloužily tak občanům, firmám, podnikatelům, kteří potřebují komunikovat s veřejnou správou.

Mezi nejznámější patří např. agenda spojená s výběrem daní prováděná Ministerstvem financí (MF) a agenda spojená s vyplácením sociálních dávek prováděná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Oba resorty mají vyspělé informační systémy, umožňující dokonalou elektronickou komunikaci mezi jejich vlastními pracovišti. Po vyřešení přístupových práv a zajištění bezpečnosti přenosu se informace dostanou i do nejmenší vísky, a tak se přiblíží služby veřejné správy k občanovi, což je cílem projektu a konec konců i reformy veřejné správy.

Starosta nebo odpovědný úředník získá přístup k datovým zdrojům státu na základě adresářové služby. Ta bude definovat jejich oprávněnost přijímat a zpracovávat informace, které budou požadovat, a to tak, aby byla zabezpečena ochrana informací.

Česká republika se spolu s dalšími kandidátskými zeměmi v květnu 2000 smluvně zavázala v rámci společné iniciativy přistoupit k Akčnímu plánu eEurope+. Plán zahrnuje mj. elektronický přístup občanů k veřejným službám a Evropské digitální informace pro globální sítě. Základním předpokladem naplnění těchto cílů je zajištění meziresortní koordinace.

Využitelnost informací

Mohla by zaznít otázka, k čemu budou starostovi nebo obci informace ze sítě MF nebo MPSV? Firma bude například nabízet službu obci - třeba vybudování kanalizace. Starosta si bude moci (bude-li k tomu oprávněn) sám zjistit, jestli je firma důvěryhodná, jestli nedluží státu daně apod.

Tok informací bude oboustranný, pomůže mj. i ministerstvu financí, které získá informace o službách a platbách firem a zefektivní se tak výtěžnost výběru daní. Tok informací mezi obcemi a MF, MPSV zjednoduší a zrychlí vyplácení sociálních dávek a na druhé straně sníží riziko jejich neoprávněného vyplácení občanům, kteří na ně nemají nárok. Během několika okamžiků bude možné provádět různé křížové kontroly z více informačních zdrojů.

Kdy to bude fungovat? Informace jsou již dnes uloženy na serverech resortů, odpovědných za jejich správu. Projekt KI ISVS nezajišťuje společnou správu informací, ale jejich bezpečný přenos tam, kde jsou potřebné. Jde o jakési virtuální potrubí, do kterého není vidět, a ze kterého mohou čerpat jen oprávnění příjemci informací. V říjnu 2001 byla podepsána Rámcová smlouva, v letošním roce další upřesňující dodatky. V rámci procesu tvorby vytváří ÚVIS pravidla a standardy výměny informací. Celý proces bude trvat jeden až dva roky, v závislosti na finančních prostředcích, které uvolní stát.

Síť ČESKÉHO TELECOMU, virtuální privátní síť a jednotná propojovací síť GovNet, přes kterou budou propojeny sítě resortů, jsou připraveny k využití od července letošního roku a nic nebrání tomu, aby v druhé polovině roku začala probíhat integrace sítí resortů do tohoto systému. ÚVIS bude dohlížet, aby sítě byly navzájem kompatibilní, propojitelné a využitelné. Již probíhají jednání o plné integraci sítě MPSV. Ve fázi přípravy integrace komunikačních sítí jsou další resorty, vlastní práce na tomto úkolu mohou být zahájeny ještě v letošním roce.

V zahraničí, např. v Anglii je počítáno s vytvořením E-govermentu, tedy elektronické veřejné správy, za deset let. Tam je to však spojeno s vytvářením fungujícího portálu veřejné správy, na jehož vytvoření se u nás také pracuje. Optimistickému pohledu pomáhá záměr vlády, vyjádřený v programovém prohlášení a v neposlední řadě kvalitní digitální síť ČESKÉHO TELECOMU, která je moderní a jako celek patří k nejlepším v Evropě.

Občan se bude k těmto službám dostávat postupně, jak budou integrovány jednotlivé informační sítě resortů do GovNetu. V první fázi si občan vyřídí záležitosti přímo v místě prostřednictvím úředníka na své radnici. Ten bude moci vyřídit jeho požadavek okamžitě bez žádosti nadřízenému nebo centrálnímu orgánu o poskytnutí potřebných informací. Portál veřejné správy umožní, aby do něj v další etapě vstupovali i občané prostřednictvím internetu. Chtít všechno najednou by bylo komplikované a drahé. My řešíme problém postupnými kroky.

Elektronický podpis

Říká se, že rychlejšímu rozvoji těchto služeb brání absence elektronického podpisu. Otázky elektronického podpisu řeší Úřad pro ochranu údajů, nikoliv ÚVIS. Elektronický podpis je skutečně podmínkou přímého elektronického vyřizování úřední agendy. Již dnes jakési interní elektronické podpisy fungují v bankách a v některých obchodních institucích, které s nimi nemají problémy. Zákon, upravující podmínky používání elektronického podpisu ve státní správě lze ještě upravit a zjednodušit některé požadované parametry. Elektronický podpis může pak fungovat pro komunikaci občana s veřejnou správou bez komplikací. Jsem přesvědčen, že v době, kdy nastane potřeba masového využívání, elektronický podpis bude k dispozici.