(Rozhovor s ředitelem společnosti AutoCont On Line Vlastimilem Palatou)

V jaké situaci je dnes projekt Internet do škol?

První fáze Projektu III Státní informační politiky ve vzdělávání, kterému my říkáme pro zjednodušení Internet do škol, byla na začátku října v podstatě ukončena. Během sedmi měsíců jsme vybavili na 3500 škol počítači, vybudovali jim kvalitní síť a připojili jsme je k Internetu. Zároveň jsme jim zpřístupnili celou řadu služeb školské sítě. Z našeho pohledu to byl jednoznačný úspěch, protože podobně uřídit celý projekt je zcela určitě středoevropský unikát.

Již při samotné přípravě na účast ve výběrovém řízení bylo velmi důležité, že se mezi sebou dokázaly dohodnout renomované a velké firmy, které si mnohdy na trhu informačních technologií konkurují. Podařilo se nám úspěšně projekt realizovat. Prokázalo se, že tolik kritizovaná metoda jednoho organizátora a garanta kvality všech dodávaných služeb je správná a efektivní. Během několika měsíců jsme společně dokázali zavést Internet i do těch škol, kde před tím nebyly ani telefony. Bez účinné spolupráce tisíců lidí bychom ale nikdy projekt v předstihu nedokončili. Proto ještě jednou děkuji všem Oblastním manažerům, Lokálním dodavatelům a lidem ze škol a z orgánů místní správy.

Celkem bude do konce tohoto roku připojeno 3620 škol, kam bude dodáno 25 240 počítačů, 2100 serverů, 3620 tiskáren a kvalitní zasíťování. Infrastrukturu v rámci projektu Internet do škol bude využívat přibližně 780 tisíc žáků a zhruba 45 tisíc pedagogů. Školy v rámci projektu dostaly podle počtu žáků od 4 do 11 počítačů, servery a tiskárny. Na škole byla vybudována lokální síť LAN a každé školské zařízení bylo připojeno pevnou linkou do školské sítě a na Internet. Celá infrastruktura bude kompletně provozována do konce roku 2005 a na každé škole je smluvně zajištěn kompletní servis a pojištění všech částí sítě po dobu 36 měsíců od předání do provozu.

Jak si představujete další rozvoj Informační a komunikační infrastruktury?

Souhlasím s názory, že je třeba co nejvíce usnadnit uživatelům ve školách využívání IKI ke vzdělávacím účelům. Tato aktivita musí být doprovázena splněním několika podmínek.

Je třeba na úrovni ministerstva rozhodnout, kdo a jak bude v budoucnu řídit problematiku využívání ICT, vzdělávacích aplikací a obsahu ve výuce. Je rovněž naprosto nutné začít skutečně řídit Projekt II, tedy alespoň zajistit realizaci návazných kroků tak, aby PII získal zpět řídicí vazbu na Projekt III.

Je rovněž důležité pokračovat ve školení ICT koordinátorů, vyškolit je na potřebnou úroveň a dále je průběžně školit tak, aby jejich znalosti odpovídaly nárokům, které na ně budou kladeny. Určitě musí být zajištěn mechanismus, který bude počítat s předpokládanou vysokou mírou fluktuace ICT koordinátorů, dalším rozvojem ICT apod.

Podmínkou pro lepší využití IKI je také zahájení jednání mezi ministerstvem školství a sdružením AutoCont On Line-ČESKÝ TELECOM, nejdříve na odborné úrovni, posléze i na úrovni exekutivní. Ta musí vést ke změnovým řízením na smlouvy mezi MŠMT a naším sdružením, které oběma stranám umožní provést kroky potřebné pro dosažení výše uvedených cílů. My jsme k tomu ochotni a připraveni.

Dalším složitým okruhem jsou integrace.

Sdružení AutoCont On Line se již v nabídce pro obchodní veřejnou soutěž zavázalo, že po ukončení plošné implementaci IKI provede integrace, resp. umožní školám integrovat stávající techniku tak, aby byly co nejvíce ochráněny jejich předchozí investice do ICT. Plošnou výstavbu jsme ukončili a projekt Integrací je připraven ke spuštění. Stejně jako v případě využití vzdělávacích aplikací na IKI je i v souvislosti s praktickým prováděním integrací důležité, aby byli ICT koordinátoři vyškolení na úroveň potřebnou k tomu, aby mohli integrace jednotlivých schválených zařízení provádět vlastními silami.

To však bude ještě nějakou dobu trvat, takže je zatím připraveno náhradní řešení. Integrace jednotlivých zařízení budou realizovat vlastními silami Lokální dodavatelé a ICT garanti celý letošní podzim, část integrací si podle našich průzkumů a plánů školy objednají ještě v roce 2003. Generální dodavatel stanovil pouze kritéria, připravil metodiky a postupy a na integrace samotné bude jen dohlížet. Práce se budou provádět lokálně a Generální dodavatel poskytne realizátorům součinnost prostřednictvím Dohledového centra. Složitější integrační práce (integrování celé školní LAN a podobně) budou prováděny na základě speciálních projektů, které vypracují Lokální dodavatelé a autorizuje Generální dodavatel.

Výsledkem integrací musí být IKI, která bude širší a umožní školám smysluplně využít jejich předchozí i budoucí investice.

Je důležité zmínit dva základní principy integrací: chceme integrovat zařízení do Informační a komunikační infrastruktury, která je systémem vzniklým na základě požadavků MŠMT. Naopak nechceme a ani nemůžeme "rozpustit" vybudovaný systém do nehomogenních celků a chaosu, který dnes na mnoha školách v ICT panuje. Je asi dobré také zdůraznit, že již v naší nabídce byla integrace podána jako nadstavba nad projektem, která nemůže být z důvodu rozdílnosti podmínek hrazena z rozpočtu SIPVZ. Na integrace tedy musejí školy najít peníze u sebe, zřizovatelů nebo třeba sponzorů.

V rámci návrhů na řešení další vlny realizace jste zmiňovali i posílenou roli krajů. Jak to vypadá s Druhou vlnou realizace Projektu Internet do škol?

Už delší dobu se snažíme jednat s kraji o dalším rozvoji IKI a vůbec o koncepci využití informačních technologií ve školství a dalších oborech v regionu. Daří se nám to v závislosti na schopnostech a ochotě jednotlivých krajů nad touto problematikou vůbec přemýšlet. Z hlediska dalšího rozvoje IKI a projektu Internet do škol chceme jednoznačně komunikovat s kraji a dohodnout se s nimi, jak lze uspokojit stávající "červené" školy, knihovny a další podobné instituce.

Naše nabídka řešila vybavení všech škol. Předpokládáme, že se podaří uspokojit potřeby těch letos nevybavovaných v rámci druhé vlny, pro kterou je potřeba podle nás zásadně modifikovat přístup k nim. Je nutné hodně spolupracovat s kraji i s menšími samosprávními celky jako zřizovateli škol. S nimi chceme vyhodnotit tzv. ICT bonitu školy, tedy míru vybavenosti školy informačními technologiemi, ale zejména schopnost pedagogického sboru a zaměstnanců školy s těmito technologiemi pracovat. Podle našeho návrhu by mělo existovat pět typových variant řešení pro druhou vlnu. Na jedné straně je řešení blízké první vlně, které je podle našich zjištění vyhovující ještě pro několik set škol. Nejvíce vybaveným školám pak bude vyhovovat druhá krajní varianta, kdy by školy dostaly účelově vázanou dotaci za předpokladu, že budou garantovat rozhraní k Informační a komunikační infrastruktuře.

Jaké vidíte přínosy projektu mimo resort školství?

Základním vedlejším efektem je vybudování infrastruktury v malých obcích. To je jednoznačné pozitivum do budoucna. Chceme se aktivně podílet na procesu smysluplného využívání infrastruktury, v souladu s Usnesením vlády a zadávací dokumentací OVS navrhujeme jako související projekt například připojení knihoven. Rovněž připravujeme metodiku pro malé školy v obcích, která by měla napomoci k tomu, aby byl běžným občanům v dané lokalitě umožněn přístup k IKI například v odpoledních hodinách. Škola například při rekvalifikačních kurzech může získat prostředky na další rozvoj lokální infrastruktury. Bude to náš příspěvek k realizaci další etapy SIPVZ, která je zaměřena na celoživotní vzdělávání všech občanů. Podle současných odhadů MŠMT totiž bude muset každý z našich současných maturantů projít dvakrát až třikrát za život rekvalifikací, aby byl způsobilý pro práci ve svém oboru.