Projekt Veřejná správa online
Veřejná správa online
Příloha časopisu
Časopis Obec a finance
Nové informační technologie
ve veřejné správě
Veřejná správa online

Internet do škol -- Kontrolní zpráva o využití prostředků státního rozpočtu

Ročník: 2003, Číslo: 4, Rubrika: Z domova

Několik let se prosazoval názor, aby internet byl co nejdříve a v co největším rozsahu zaveden do škol. Je to nejvhodnější cesta, jak přispět k rozvoji informační společnosti. V mládí je budoucnost, a čím dříve se děti naučí využívat informační technologie, tím větší je předpoklad aktivního rozvoje jejich znalostí.

Dobrá myšlenka, avšak složitější realizace. Záměr a základní cíle v oblasti informační gramotnosti učitelů, studentů, občanů, zaměstnanců veřejné a státní správy a pracovníků ve zdravotnictví a knihovnictví byly stanoveny vládou ČR v Koncepci Státní informační politiky a vzdělávání (SIPVZ) -- usnesení č.nbsp;351/2000. V roce 2001 vláda přijala plán, jehož I.etapa byla rozčleněna na čtyři projekty:

  1. Informační gramotnost
  2. Vzdělávací software a informační zdroje
  3. Infrastruktura
  4. Projekt Koordinační centrum

Celkové, vládou schválené náklady na realizaci I. etapy činí přes 7 mld. Kč, přičemž tato fáze má být ukončena do konce roku 2005.

Tabulka: Předpokládané náklady I. etapy (mil. Kč)
Název projektu Náklady v letech Celkem
2001 2002 2003 2004 2005
Projekt I. 300 400 434 365 323 1822
Projekt II. 200 240 216,5 79 60 795,5
Projekt III. 1320 1100 1059 626 555 4660
Projekt KC 20,8 20 20 11 9,2 81
Celkem 1840,8 1760 1729,5 1081 947,2 7358,5

Nejvyšší kontrolní úřad nedávno zveřejnil výsledek kontrolní akce, která sledovala využití prostředků státního rozpočtu určených pro plnění úkolů Státní informační politiky.

Vyhodnocení kontroly (závěr kontrolní zprávy NKÚ)

Cílem kontroly bylo prověřit hospodaření s prostředky státního rozpočtu při realizaci Státní informační politiky ve vzdělávání v rámci I. etapy. Kontrolovaným obdobím byly roky 2001 a 2002, v případě věcných souvislostí i období navazující. Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a celkem 49 školních zařízení.

Vláda vedena snahou podpořit v posledních letech rozvoj v oblasti informačních technologií přijala řadu usnesení a schválila realizaci, která vychází ze tří základních projektů. První je zaměřen na vzdělávání učitelů, druhý na výukové programy a třetí na výpočetní techniku. Vláda schválila podmínky realizace včetně objemu rozpočtových prostředků na dobu pěti let, tj. do konce roku 2005.

Kontrolou bylo zjištěno, že v letech 2001 a 2002 docházelo ke změnám oproti vládou schváleným podmínkám v neprospěch plnění cílů jednotlivých projektů, aniž by se vláda těmito změnami zabývala.

NKÚ na základě provedené kontroly spatřuje příčiny tohoto stavu především v následujících skutečnostech:

  • Plán I. etapy realizace Státní informační politiky ve vzdělávání nebyl závazným způsobem rozpracován (ani v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech, ani interními opatřeními v rámci MŠMT).
  • Do přípravy ani do realizace Státní informační politiky ve vzdělávání nebyly v dostatečné míře zapojeny školy, tj. subjekty, kterých se koncepce a jednotlivé projekty především týkaly a týkají.
  • Na MŠMT rozpracování a sledování projektů nebylo dostatečně personálně a odborně zajištěno.
  • Zakázky byly zadávány externím spolupracovníkům a dodavatelům a poradenským firmám. Často se jednalo o zakázky, které bezprostředně nesouvisely se Státní informační politikou ve vzdělávání nebo o zakázky, jejichž výsledky nebyly využity.
  • Kvalitu a rozsah plnění MŠMT nekontrolovalo, v některých případech ani kontrolovat nemohlo, protože ustanovení smluv nebyla formulována jednoznačně. To se týkalo i ustanovení vymezujících předmět plnění a jeho cenu.
  • Odbor legislativní a právní MŠMT upozorňoval na vady smluv, přesto byly takové smlouvy uzavřeny a úhrady na základě nich provedeny.
  • Způsob zajištění realizace pomocí tzv. generálního dodavatele a generálního auditora nepřinesl předpokládané výhody.
  • MŠMT uzavřelo s generálním dodavatelem a generálním auditorem takové smlouvy, v nichž připustilo nedostatečnou konkretizaci předmětu plnění a přistoupilo na vyšší než nabídkové ceny. Navíc ceny nebyly ani v těchto případech dostatečně specifikovány.
  • Generální auditor měl pro MŠMT vykonávat především kontrolu činnosti generálního dodavatele. NKÚ v rámci této kontroly zjistil, že MŠMT neověřovalo kvalitu a rozsah činnosti generálního auditora dostatečně. Auditor u kontrolovaných škol provedl lokální audit pouze u 27 zařízení a 2 školy kontaktoval telefonicky, přesto generální auditor potvrdil fakturaci dodavatele v plném rozsahu.

Kontrolou bylo dále zjištěno, že část prostředků určených na realizaci státní informační politiky ve vzdělávání byla použita neoprávněně nebo nehospodárně, popřípadě nebyla použita na krytí nezbytných potřeb. Tímto způsobem bylo vynaloženo nejméně 884 mil. Kč. Další část neoprávněně použitých prostředků nebylo možné v rámci této kontrolní akce vyčíslit, protože některé smlouvy nedostatečně specifikovaly rozsah a cenu plnění a MŠMT si nezajistilo dostatek podkladů pro sledování a ověření plnění zakázek.

Jak je to?

Velmi kritická zpráva nestaví představitele Ministerstva školství do příznivého světla. Kolem realizace projektů zaznívalo i v minulosti hodně připomínek. Proto také již v červenci 2002 nová ministryně Petra Buzková vydává prohlášení, že "vzhledem k jisté netransparentnosti celého projektu a jednotlivých fází jeho realizace od samého počátku patří mezi první kroky, které učinila, snaha o zveřejnění všech smluv a dodatků souvisejících s projektem". Smlouvy také byly neprodleně zveřejněny a MŠMT požádalo NKÚ o urychlení kontrolní prověrky.

Kritické závěry kontrolní zprávy NKÚ jsou však interpretovány značně zjednodušeně. Některá média dokonce hovoří o zpronevěřených více než 800 mil. Kč. Ke ztrátám neúčelným hospodařením pravděpodobně došlo, ale např. samotná zpráva uvádí, že 670 mil. Kč bylo použito v roce 2002 na platy učitelů, a to dokonce po konzultaci s Ministerstvem financí. Tento postup dokonce hlasováním schválila vláda. Rozhodně tedy v tomto případě nejde o tunelování.

Ke zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu se rovněž vyjádřili představitelé generálního dodavatele. Vlastimil Palata, místopředseda představenstva společnosti AutoCont CZ napsal, že "něco dělat, mít nějaký cíl a snažit se ho prosadit je těžké, a jak ukazuje i zpráva NKÚ, nevděčné. Naopak, kdo nic nedělá, nic nezkazí" (deník Právo 13. 8. -- v následujícím textu jsou využity pasáže z tohoto článku).

Co je hospodárné?

Úřad se při kontrolní činnosti zaměřuje v prvé řadě na to, zda subjekty se svěřeným státním majetkem a prostředky nakládají účelně a hospodárně a zda při tom postupují v souladu s právními předpisy. Po přečtení Kontrolního závěru se však nelze vyhnout dojmu, že se kontroloři zaměřili výhradně na poslední část svého poslání, tedy kontrolu, zda v rámci SIPVZ bylo postupováno v souladu s právními předpisy.

Ve zprávě NKÚ se nedočteme nic o zhodnocení jeho účelnosti a už vůbec nic se nedozvíme o tom, jestli kroky podniknuté Ministerstvem školství v rámci dosavadní realizace SIPVZ byly účelné a hospodárné nebo zda existovaly jiné -- lepší, účelnější a hospodárnější varianty realizace. Naplnění těchto kompetencí je v realitě tak složitého projektu totiž obtížné, což i sám NKÚ v jedné pasáži zprávy přiznává.

Kontroloři NKÚ stejně jako současné vedení MŠMT promarnili šanci objektivně zhodnotit, jsou-li smlouvy uzavřené v rámci projektu Internet do škol pro stát výhodné, nebo ne. Objektivní metoda posouzení je přitom nasnadě. Stačilo by prostudovat a porovnat nabídku sdružení AutoCont On Line + Český Telecom a smlouvy uzavřené na jejím základě s ostatními nabídkami uchazečů, které dodnes leží v trezorech ministerstva školství.

Školy a počítače

Zpráva NKÚ cituje, že plán I.nbsp;etapy předpokládal vybavit počítači do konce roku 2002 přibližně 90 % z celkem 6500 škol za částku 2,290 mld. Kč. Ve skutečnosti bylo, podle zjištění kontrolorů do konce roku 2002 vybaveno 3617 škol (tj.55,6 %) za celkovou částku 1,961 mld. Kč.

Dokument Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání, který je uveden jako příloha usnesení vlády č. 351 z 10. 4. 2000 a jehož tvůrci jsou významnými představiteli odborné akademické obce, předpokládá, že bude potřeba uvolnit 4,4 miliardy korun na vybudování a 3 roky provozu 6000 počítačů (v každé škole jeden PC) připojených na internet vytáčeným připojením. Stávající vybudovaná školská síť čítá sice jen 3620 škol, ale celkem 25 240 počítačů, přes 2000 serverů, 3620 tiskáren a centrální server. Za vybudování a její provoz do roku 2005 stát podle podepsaných smluv zaplatí právě těch tehdy naplánovaných 4,4 miliardy korun.

Zpráva NKÚ obsahuje závěr, že podle znaleckých posudků, které si nechal vypracovat NKÚ, jsou ceny za výstavbu lokálních sítí ve školách předraženy o 300 až 600 %. Ve zprávě však již nenajdeme, že posudky se zpracovaly na základě zadání, které se zásadně lišilo od zadání, které dostal generální dodavatel v zadávací dokumentaci.

Znalci podle zadání neměli do odhadu ceny zahrnout například žádné práce spojené s vypracováním projektové dokumentace sítě, činnosti spojené s řízením výstavby sítí v 3620 školách a pod. Potom není divu, že se výsledky práce znalců tak zásadně rozcházejí s nabídkou generálního dodavatele.

Jádro pudla

Je nesporné, že zavedení internetu do škol je nutné a žádoucí, mělo se uskutečnit s vládní podporou mnohem dříve než v roce 2002. Ostatně velké množství škol se o to pokoušelo s velkým předstihem a pro své žáky tak vykonaly záslužnou práci. A jak bývá zvykem, doplatily na to. Právě rozhodnutí o tom, aby se přednostně řešily školy, které dosud počítače nemají, paradoxně těm progresivním nepřineslo státní příspěvek.

Nicméně vybavení zbývajících 3620 škol je hodnoceno převážně pozitivně. AutoCont On Line, a. s., zveřejnila výsledky průzkumu názorů na realizaci projektu "Internet do škol" z celkem 1846 škol. Spokojenost s dodaným vybavením vyjádřilo přes 73 % dotazovaných a mezi nespokojené se řadí pouze 2,1 %.

Zkoumaná etapa realizace SIPVZ představuje objem za prvé dva roky cca 3,6 mld. Kč. Bylo by zcela neobvyklé, kdyby v takové částce kontrolní orgány nenašly chybné použití státních prostředků. Je správné, že se to kontroluje, a jakékoliv jejich zneužití je třeba odhalit a trestat.

Na druhé straně by kontrolní orgán neměl pouze odhalovat nesrovnalosti při aplikaci předpisů, ale měl by zkoumat podstatné aspekty a racionálnost při rozhodování o užití státních prostředků, a to ve všech souvislostech dané situace. V tomto případě tomu tak nebylo a zůstává dojem, že NKÚ se držel pouze formální stránky věci. A je také známo, že nejjednodušším způsobem se věc zkomplikuje, když se přesně dodržují všechny předpisy.

Antonín Eliáš

Napište nám

Veřejná správa online, příloha časopisu Obec a finance
© 2024 Triada, spol. s r. o., webmaster@triada.cz
Zpět na titulní stranu