Evrospká unie již několik let považuje oblast informatiky za jednu ze základních priorit rozvoje celého společenství. V programových dokumentech se slova jako znalostní ekonomika, udržitelný růst, eGovernment nebo eSociety vyskytují stále častěji.

Vedle existence koncepčních dokumentů jako je eEurope 2005, založení samostatného DG Information Society či grantových programů Evropské komise (např. IDA, IST, eTEN, eContent) je toho důkazem i důraz na podporu regionálních projektů v oblasti ICT z prostředků strukturálních fondů.

Přestože nově vzniklé Ministerstvo informatiky ČR nemělo z časových důvodů šanci efektivněji zasáhnout do vyjednávacího procesu s EU a výrazněji podpořit oblast investic do ICT ze strukturálních fondů oblast informatizace je adekvátně zastoupena v již schváleném dokumentu Společného regionálního operačního programu -- SROP.

Jde konkrétně o část priority 2. Regionální rozvoj infrastruktury, opatření 2.2. Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech. Základním smyslem tohoto opatření je podpora investic v oblasti informačních a komunikačních technologií pro regionální a místní veřejnou správu a pro obyvatelstvo. Jeho součástí je podpora aktivit, spojených především s veřejným přístupem k informačním technologiím v knihovnách, komunitních centrech, ve školách a se zajištěním ICT pro regionální a místní veřejnou správu. Dle schváleného textu SROP budou pro financování z prostředků strukturálních fondů v případě tohoto opatření upřednostňovány projekty, které podporují přístup veřejnosti k informačním a komunikačním technologiím.

Problémové okruhy

Z pohledu potencionálních projektů usilujících o podporu z prostředků SROP jsou důležitá dvě základní kritéria. Prvním z nich je výčet možných příjemců podpory. V případě opatření 2.2 jde pouze o obce popř. svazky obcí, kraje a nestátní neziskové organizace (NNO). Druhým důležitým kritériem jsou skupiny přijatelných výdajů -- tj. nákup počítačů, speciálního software, nákup základního příslušenství k PC, prostředků na vybudování regionálních či místních komunikačních sítí a na zavádění internetu.

V této souvislosti je zatím velmi diskutabilní otázkou jasná definice nestátních neziskových organizací jako příjemců podpory. Naše legislativa nezná jednoznačné vymezení NNO. Garant Společného regionálního operačního programu, Ministerstvo pro místní rozvoj, se pro potřeby nejen tohoto opatření pokouší o jasnou definici NNO jako příjemců podpory. Bohužel se zatím v procesu vyjednávání ukazuje, že ve specifickém případě investic do oblasti informatiky jsou nároky kladené ze strany MMR, jako je např. min. dvouletá historie nebo nulová účast soukromého sektoru velmi omezující.

Další nejednoznačnou problematikou je zákaz podpory soukromého sektoru daný podmínkami tohoto opatření. Je samozřejmě logické zamezit přímému financování soukromých aktivit z veřejných prostředků v případě opatření směřovaného především do veřejného sektoru.

Nejednoznačný je i úkol, který si tato část SROPu klade v oblasti podpory širokopásmových sítí a přístupu občanů k internetu. V mnoha projektech nás např. čeká diskuse nad mírou přímé a nepřímé podpory soukromého sektoru a domácností či deformujícího nebo naopak povzbuzujícího vlivu na trh telekomunikací. Jde konkrétně o projekty, které se zaměří na rozvoj regionálních a metropolitních sítí, jejichž služby budou využívat i soukromé subjekty. Další zajímavou úlohou pro krajské hodnotitele projektů bude kvantifikace počtů obyvatel, kterým daný projekt zpřístupnil internet, míra "širokopásmovosti" dané sítě či přípojného bodu nebo míra odlehlosti regionu.

Výrazná pobídka

Celková dotace SROP v oblasti ICT určená pro plánovací období do konce roku 2006 -- cca 30 mil. EUR je jednou z nejvýraznějších pobídek rozvoje komunikačních technologií v regionálním měřítku v historii. Jde o výzvu především pro jednotlivé kraje a jejich rozvojové aktivity v této oblasti. V tomto procesu bude také zajímavé sledovat důležitou úlohu koordinátora na straně MI ČR.

Jde o zcela novou roli, která nebude zdaleka jednoduchá. Kraje zde stojí ve dvojí pozici. Na jedné straně hrají roli koordinátora a hodnotitele projektů ze svého území a na druhé jsou také sami iniciátory a projektanty vlastních záměrů. Čeká nás časově a finančně velmi nákladná analýza současného stavu služeb poskytovaných v území, složitá jednání s telekomunikačními operátory a vlastníky stávající infrastruktury, rozhodování o prioritách na úrovni použitých technologií a pod. Složité je také strategické směřování rozvoje technické infrastruktury na úrovni kraje. Vypracování a schválení koncepčních dokumentů jako je např. Informatizace kraje se ukazuje být téměř nutnou podmínkou pro kvalitní rozhodování o klíčových investicích v ICT v regionálním měřítku.

Kraj Vysočina

Kraj Vysočina v oblasti přípravy na čerpání strukturálních fondů v ICT podniká již několik měsíců konkrétní kroky, které směřují především k získání přehledu o stavu a potřebách území. Nemalou energii věnujeme komunikaci se subjekty, které jsou potencionálními iniciátory lokálních projektů. Opakovaně narážíme na problémy v oblasti lidských zdrojů nebo pochopení klíčových operátorů popř. vlastníků páteřní infrastruktury.

V některých konkrétních krocích stojíme před rozhodnutím o budoucí roli kraje (krajského úřadu) jako komunikačního centra veřejné správy regionu nebo pouze jednoho z důležitých odběratelů služeb nabízených trhem. Snažíme se také vyjasnit vztah kraje vůči desítkám jím zřizovaných organizací v otázkách míry poskytovaných služeb a servisu.

Oblast podpory a realizace ICT investic na úrovni kraje a větších měst je poměrně novým zadáním pro samosprávy a jejich pracovníky. Příští měsíce ukáží, zda se informatika stane úspěšným prvkem regionálního rozvoje nebo zůstane v případě krajů v roli podpůrného nástroje chodu krajských úřadů.