Činnosti spojené s havarijní a krizovou připraveností a s řešením mimořádných a krizových situací si nelze představit bez využití informačních systémů. O jaké informační systémy by se mělo jednat, resp. jaké požadavky by na ně měly být kladeny, je předmětem diskuse odborníků v bezpečnostní komunitě již několik let.

Na straně jedné platí ustanovení příslušné legislativy, na straně druhé existují představy jednotlivých resortů, či dalších orgánů veřejné správy, o jeho naplnění. Jsou známá i obdobná řešení v zahraničí.

Problematiku informačních systémů krizového řízení řeší zejména krizový zákon, který uvádí, že orgány krizového řízení při plánování krizových opatření a při řešení krizových situací využívají informační systémy krizového řízení. Dále je stanoveno, že zaváděné a užívané informační systémy krizového řízení musí splňovat standardy informačních systémů veřejné správy a pravidla

1. přenosu informací nadřízeným, podřízeným a spolupracujícím orgánům krizového řízení,
2. technického a programového přizpůsobení pro činnost v obtížných podmínkách,
3. bezpečnosti uchovávaných informací stanovené pro informace s nejvyšším stupněm utajení obsažené ve zpracované dokumentaci.

Zdůrazněna je rovněž zásada, že orgány krizového řízení odpovídají při plánování krizových opatření za dodržení zásady rovnocennosti písemných údajů a elektronických údajů obsažených v krizovém plánu.

Potřeba existence informačního systému pro podporu krizového řízení je zmíněna rovněž např. v souvislosti problémy, které byly identifikovány v průběhu řešení krizové situace vzniklé v důsledku rozsáhlých povodní v srpnu 2002, kde se upozorňuje na chybějící jednotný informační systém krizového řízení. Tato potřeba byla projednána na zasedání Vlády ČR v dubnu 2003, přičemž bylo uloženo příslušným ministrům předložit návrh dalšího postupu.

Jaký je současný stav?

Dne 11. února 2004 projednala Vláda České republiky dokument "Záměr výstavby Informačního systému krizového řízení České republiky". Jeho návrh byl vypracován Ministerstvem vnitra v úzké spolupráci s Ministerstvem informatiky a upraven podle připomínek jednotlivých resortů.

Vláda vzala záměr na vybudování Informačního systému krizového řízení ČR (dále jen "ISKŘ ČR") na vědomí. Zároveň svým usnesením č. 127/2004 uložila členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy, aby ve stanoveném termínu předali ministru vnitra požadavky vymezující potřeby informací pro svůj orgán krizového řízení s uvedením dostupností těchto informací ve vlastních stávajících, již provozovaných, informačních systémech.

Dále vláda uložila ministru vnitra, aby předložil do vlády k projednání do 31. března 2005 závěry studie proveditelnosti a učinil tak ve spolupráci s ministrem informatiky. To v praxi znamená, aby k uvedenému termínu byla vypracována Studie proveditelnosti ISKŘ ČR.

Je potřeba zdůraznit, že ISKŘ ČR je ve vládou projednaném dokumentu vnímán jako nástavba existujících informačních systémů orgánů krizového řízení a zadání tak má výrazný nadresortní charakter.

Charakteristika ISKŘ

Základním cílem projektu ISKŘ ČR je vybudování takového informačního systému, který zabezpečí podporu jak procesů krizového plánování, tak i procesů řešení krizových situací.

Globální architektura ISKŘ ČR má akceptovat dělení systému na relativně samostatné, vzájemně komunikující podsystémy "Centrum" a "Kraj" s příslušným sdílením informací jak na národní (obec, kraj, ÚSÚ, ...), tak i mezinárodní úrovni (EU, NATO, ...).

Z hlediska aplikačního by měly oba podsystémy disponovat zejména těmito aplikačními programovými moduly:

• Modul metodických postupů,
• Modul GIS včetně GPS a navigace,
• Modul společného obrazu situace,
• Modul podpůrných aplikací,
• Modul formalizované dokumentace.

Jednotlivé podsystémy ISKŘ ČR a aplikační moduly budou projektovány a realizovány postupně, s preferencí nástrojů zabezpečujících presentaci jednotného společného obrazu situace. Prostředky společného obrazu situace budou podporovány jednotným geografickým informačním systémem GIS, jednotným navigačním systémem a GPS. V dalších přírůstcích budou vytvářeny moduly "Formalizované dokumenty", "Podpůrné aplikace" a "Metodické postupy".

Na základě schváleného záměru výstavby ISKŘ ČR se předpokládá zpracování studie proveditelnosti, jejíž součástí bude i věcný a časový harmonogram zpracování příslušné projektové dokumentace, věcný a časový harmonogram zajištění realizace systému, specifikace finančních potřeb a návrhu jejich zajištění.

Harmonogram postupu na nejbližší období uvádí tabulka č. 1.

Tab. 1: Harmonogram postupu

Je zřejmé, že řešení ISKŘ ČR není záležitostí krátkodobou, ale spíše naopak. Potřeba připravenosti resortu, resp. dalších složek k řešení mimořádných událostí a krizových situací je proto zaměřena rovněž k využití dalších komunikačních a informačních technologií.

WAP server IZS

Součástí výstavby Informačního systému HZS ČR, koncipovaného tak, aby bylo možné připojení i dalších složek IZS je projekt WWW portálu a WAP serveru pro podporu IZS. Z důvodu přímého přístupu bude WAP server umístěn v objektech HZS v technickém zázemí operačních a informačních středisek (OPIS), tj. u MV -- GŘ HZS, resp. u HZS krajů. Pro datové spojení se využije Intranet HZS, resp. rezortní siť MV s víceúrovňovým přístupem k databázi WAP. Pracoviště pro přístup k databázi serveru budou mít následující oprávnění:

Projekt informatizace řídících procesů u HZS ČR je realizován silami HZS ČR, technologická část je dodavatelským řešením "na klíč". WAP server, včetně části SMS se uvádí do provozu v těchto dnech.