V září schválila vláda Projekt internetizace knihoven, podle kterého by do konce roku 2006 mít všech zhruba 6000 knihoven přístup k vysokorychlostnímu internetu. V současné době mohou uživatelé na internet ve 2000 knihovnách a do konce roku bude mít tento přístup další tisícovka. Připojení minimální rychlostí 256 kbit/s zajistí Ministerstvo informatiky v rámci projektu jednotné komunikační infrastruktury státní správy. Celkové náklady na připojení knihoven v letech 2005 až 2009 se odhadují na 432 milionů korun.

Připomínky komise

K Projektu internetizace zpracovala komise pro informační systémy Svazu měst několik zásadních připomínek.

Především se požaduje, aby na vedení projektu byly více zainteresovány obce a města. Nejvhodnějším způsobem by byla přímá účast zástupce SMO v projektovém týmu. Obce jako převážní zřizovatelé veřejných knihoven by měly mít při řízení projektu rovnocenné postavení s ostatními zainteresovanými subjekty.

Projekt by měl dále jasně stanovit podle jakého klíče dojde k výběru knihoven vhodných k realizaci přípojek v roce 2005, a u kterých je to vhodné až v roce 2006. Předpokládá se, že

v obou letech (2005 i 2006) dojde k realizaci stejného počtu přípojek (2000 + 2000). Zřizovatelé, od nichž se očekává značná finanční spoluúčast při zajištění vhodné výpočetní techniky a zaškolení personálu, by měli alespoň rámcově znát kritéria výběru žadatelů, aby se mohli na projekt v předstihu řádně připravit.

Dále se považuje za vhodné, aby projekt flexibilně zahrnoval i zajištění kompatibility systémů knihoven, které se k internetu připojily již dříve prostřednictvím jiných technologických standardů. Výhodou tohoto postupu by navíc byla minimální finanční náročnost jak pro stát, tak i pro obce. Prioritou by mělo být přednostní připojení míst, kterým se dosud internet úplně vyhýbal, zejména pak knihovnám v menších městech a malých obcích.

Doporučuje se rozšířit projekt i na jiné veřejné subjekty, které v některých případech suplují funkci knihoven, a které nejsou do projektu zahrnuty. Zejména v malých obcích, které knihovny nemají by se mohlo jednat například o školy, fary, obecní úřady apod. Pro obec, která knihovnu nemá by mohlo vytvoření kapacitního internetového připojení fakticky znamenat otevření jakési knihovny virtuální. Obyvatelé takovýchto míst by tak mohli více participovat na kulturních výměnách a využívat knihovní fondy opravdových knihoven do systému zapojených. Za překotným informačním vývojem zaostávají právě malé obce, kde je velmi omezená kulturní infrastruktura.

Svaz měst a obcí také žádá o zvážení, zda-li by nebylo vhodné systémově zahrnout do nákladů hrazených státním rozpočtem alespoň část úhrady za pořízení HW, SW a nákladů na proškolení odborného personálu.