Ve druhé části článku bylo upozorněno i na význam evropského projektu INSPIRE. V současnosti je již k dispozici návrh směrnice Evropského parlamentu a rady k založení infrastruktury prostorových informací v Evropě (dále jen "Návrh Směrnice EU k INSPIRE").

Protože se jedná o významný krok k zajištění poskytování dat a informací veřejného sektoru je úvodem této třetí části textu ještě věnována pozornost uvedené skutečnosti. Hlavním obsahem článku je však shrnutí hlavních návrhů k poskytování dat a informací veřejného sektoru v podmínkách České republiky.

Nový aktuální návrh Směrnice nemohl být zvážen při zpracování analytické studie České asociace pro geoinformace (CAGI) pro sdružení Nemoforum. Po věcné stránce však kontinuálně navazuje na předchozí projekční dokumenty INSPIRE a v tomto smyslu směrnice nepřináší žádná překotná ustanovení. Významná je skutečnost, že návrhy projektu INSPIRE, tj. cílová vize evropské geoinformační infrastruktury, postup tvorby, podíl účastníků a návrh prioritní oblasti dostaly plnou podporu Evropské komise. Stávají se tedy velmi závažným podkladem a ukazatelem dalšího vývoje v Evropské unii.

To bude nepochybně závažným úkolem a povinností jak pro Ministerstvo informatiky a Ministerstvo životního prostředí na jedné straně a Českou asociaci pro geoinformace na straně druhé.

Návrh Směrnice EU k INSPIRE

Co tedy návrh Směrnice přináší? Především je třeba uvést, že již platná Směrnice EU řeší významnou část potřeb INSPIRE a nový návrh se na to v plné šíři odvolává. Nad její rámec právě k zabezpečení specifik oblasti geodat a geoinformací pak obsahuje zejména následující ustanovení:

• datové sady prostorových dat a s nimi spojené služby musí být popsány jednotně stanovenými metadaty,
• budou stanoveny jednotné definice a klasifikace prostorových objektů,
• budou stanoveny jednotné podmínky k poskytování a využívání prostorových dat a informací,
• ve členských státech musí být zajištěno fungování služeb zajišťujících vyhledávání geodat a poskytování prostorových dat, informačních služeb umožňujících vyhledání a náhled prostorových dat a informací a do poskytování těchto služeb musí být možné se odvolat. Tyto služby musí být přístupné prostřednictvím geoportálu,
• metadatové a metainformační služby a informační služby náhledu na prostorová data a informace musí být bezplatné, v případě ostatních služeb, pokud je členskými státy uplatňováno zpoplatnění, musí být poskytování zajištěno prostřednictvím elektronického obchodování,
• k dosažení cílů Směrnice musí být na úrovni členských států ustanoveny potřebné koordinační struktury a mechanismy.

Ke vztahu návrhů Směrnice EU k INSPIRE k návrhům v rámci ČR, tak jak jsou obsaženy v analytické studii CAGI pro sdružení Nemoforum a jak jsou některé z nich uvedeny v následující části článku, lze konstatovat, že návrhy analytické studie pro realizaci na obecné úrovni dat a informací veřejného sektoru plně zabezpečují i potřeby navrhované Směrnice EU k INSPIRE jen pro oblast geodat a geoinformací veřejného sektoru.

Co změnit v rámci ČR

Studie dostupnosti a využitelnosti geodat pořízená CAGI současný stav a vývoj do budoucna analyzuje a obsahuje změny a nová řešení na úrovni věcných adresných návrhů. Zabezpečení zásadních změn a nových přístupů směřuje především k Ministerstvu informatiky a pokud se jedná o majetkové a finanční okolnosti a podmínky též k Ministerstvu financí.

Uveďme některá východiska:

• řešení situace v oblasti poskytování datových sad a informací subjekty veřejného sektoru je nezbytné řešit systémově,
• je potřebné především projevení společenského zájmu na nových podmínkách poskytování jako zájmu veřejného,
• cílem nového přístupu a opatření musí být zejména:
• naplnění zásad otevřené demokracie v podmínkách e-government a e-governance (občanská veřejnost)
• podpora ekonomického rozvoje a zaměstnanosti (podnikatelská veřejnost),
• dosažení vzájemné informovanosti při výkonu veřejné správy (veřejný sektor),
• dosažení racionality činností ve veřejném sektoru

Obsah nového přístupu

Obsahem nového přístupu a opatření musí být zejména:

• poskytování datových sad odvozených ze všech objektivně existujících datových celků veřejného sektoru,
• jejich poskytování se musí dít všem kategoriím přejímajících bez omezení (mimo předmět ochrany podle zvláštních předpisů),
• poskytování se musí dít za podmínek transparentních a předem veřejně známých, přitom jsou v maximální míře využity veřejně přístupné portály a jiné služby v síti Internetu.
• Pro dosažení správného využívání poskytnutých datových sad a vizualizovaných informací se musí zajistit, aby:
• veškeré poskytované datové sady byly řádně popsány odpovídajícími metadaty,
• tato metadata byla jak formou datových sad, tak formou vizualizovaných metainformací veřejně poskytována.

Při případném stanovování finančních podmínek poskytování se musí:

• omezit v maximální míře případnou úplatu
• určovat případnou cenu za poskytovanou datovou sadu na podkladě nákladů na pořízení a aktualizaci "originálního" celku
• poskytovat datové sady metadat a vizualizované metainformace popisu datových sad včetně spojené informační služby zdarma,
• systémově určit, které veřejné informační služby jsou a které nejsou zpoplatňovány,
• je žádoucí při vlastním technickém poskytování datových sad a vizualizovaných informací využívat i služeb komerčních subjektů vně veřejného sektoru,
• "originální" datové celky a poskytované datové sady musí být evidovány,
• smlouvy spojené s poskytováním musí být transparentní, předem připravené a známé, dostupné v prostředí Internetu,
• v případě činností, kdy se veřejný sektor ocitá na poli hospodářské soutěže, stává se účastníkem hospodářské soutěže.

Tři roviny opatření

Výše uvedené zásady a věcné přístupy lze v zásadě realizovat ve třech kategoriích organizačně právních opatření:

• ve vrcholných koncepčních dokumentech
• v právních předpisech,
• v přípravě metodických podkladů a konkrétních nástrojů.

Právě jejich nositeli a iniciátory mohou být odpovídající orgány státní správy, zejména Ministerstvo informatiky Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí a Český úřad zeměměřický a katastrální. Dále pak se Svaz měst a obcí a Asociace krajů ČR jako reprezentanti územní samosprávy v roli poskytovatelů i velmi významných uživatelů. Svoji roli musí sehrát i Česká asociace pro geoinformace.

Co se v roce 2004 udělalo

Studie byla zpracována v roce 2003 a schválena v dubnu letošního roku. ČÚZK nezávisle na zpracovávané studii přijal některá zásadní opatření zpřístupňující jím spravovaná data. Nastoupil tak bezesporu cestu, která naplňuje některé z navrhovaných přístupů a opatření.

Ministerstvo informatiky v prvním čtvrtletí dokončovalo a následně předložilo vládě ČR novou Státní informační a komunikační politiku (e-Česko), kde návrhy obsažené ve studii nijak zohledněny nebyly. Tento vrcholný koncepční dokument de facto problematiku zpřístupnění dat a informací veřejného sektoru neobsahuje.

Ministerstvo vnitra zatím nijak nereagovalo např. v rámci Koncepce ISVS. V oblasti podpory hospodářského rozvoje a zaměstnanosti se zatím ani nenašel nikdo, kdo by tuto možnost Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu práce a sociálních věcí předložil a objasnil.

Česká asociace pro geoinformace navrhovala, aby odpovídající opatření byla řešena v zákoně o sdílení (výměně) dat ve veřejné správě. Přes projevené přísliby nebylo z návrhů uplatněno nic. Sdružení Nemoforum se od přijetí studie v dubnu 2004 zatím ve svém programu k aplikaci závěrů nevrátilo. Komise ISMO a Svazu měst a obcí se se studií začátkem roku 2004 seznámila a zásadně ztotožnila. Česká asociace pro geoinformace (CAGI) se zatím soustředila na možnou spolupráci s Ministerstvem informatiky. Členové CAGI pak v průběhu prvního pololetí 2004 informovali o problematice, analytické studii a návrzích na řadě významných konferencí a seminářů, nevyjímaje konference Internet ve státní správě a samosprávě a GIS ve veřejné správě. Autoři článku se o informování a vzbuzení nejen zájmu, ale zejména i z hlediska členství v EU o realizaci potřebných aktivních kroků měnících situaci v ČR snaží i tímto seriálem článků.

Zásadní otázky

Jsou podmínky poskytování dat a informací veřejného sektoru ČR obecně a případně speciálně pak geodat a geoinformací veřejného sektoru ČR jsou z podhledu uživatelů a z pohledu využití informačního potenciálu těchto dat uspokojivé? Autoři si dovolují vyslovit názor, že nikoli a to dosti významně.

Budou nositelé potřebných opatření (orgány státní správy zejména) a uživatelé i komerční sektor aktivní a ochotní se podílet na nemalém úsilí, které realizace změn představuje? Jedná se zatím o směs pasivity, obav a o obyčejnou neochotu a pohodlí. Autoři jsou názoru, že z každého hojnou měrou.

Jaká bude další cesta? Podstatné je, zda se účastníci problémové oblasti spokojí tím, že Česká republika bude na chvostu evropského přístupu k poskytování dat a informací veřejného sektoru (včetně geodat a geoinformací) nebo zda se budou cítit dostatečně zodpovědnými za naplnění svých poslání a cílů a tím posunou Českou republiku do předních řad v této oblasti.

Každý z nás může ve svém postavení a pracovním zařazení pohnout stavem vpřed. Přinejmenším tím, že na něj upozorní své nadřízené, poskytnou jim správnou informaci nebo jako členové odborných společností vyvinou v této oblasti větší iniciativu.