Katastr nemovitostí je veřejný dokument a každý má právo do něj za přítomnosti pracovníka katastrálního úřadu nahlížet a pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty. Veřejnost katastrálního operátu je možno omezit jen z důvodů stanovených zákonem (například v případě utajovaných skutečností).

Výše uvedené řádky jsou téměř doslovnou citací zákona č. 344/1992 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů (§ 21). Ale i následná ustanovení podporují význam tohoto souboru dokumentů pro veřejnost tím, že stanoví katastrálnímu úřadu povinnost vyhotovit na požádání ze souboru geodetických informací a ze souboru popisných informací výpis, opis nebo kopii, jakož i identifikaci parcel. Toto zdánlivě složité vysvětlení zná téměř každý pod souslovím "výpis z katastru".

Je to dokument, který vyžaduje řada institucí, zejména v souvislosti s prokázáním vlastnických poměrů, při jednání s bankovními domy o úvěrech, hypotékách, zástavním právu, při řízení o dani z nemovitostí atd. Výpis z katastru nemovitostí vyhotovený katastrálním úřadem má stanovenou formu, která prokazuje evidovaný stav v daném okamžiku.

Dálkový přístup

K údajům katastru, které jsou vedeny ve formě počítačových souborů může každý získat dálkový přístup pomocí počítačové sítě za úplatu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Pouhé nahlížení do katastru je však pro každého bezplatné a navíc od loňského dubna je v katastrálním zákonu nově stanoveno, že územně samosprávným celkům k výkonu jejich působnosti musí katastrální úřad poskytnout údaje katastru bezplatně. To je bezesporu velkým přínosem pro práci obecních, městských i krajských úřadů, které údaje katastru mohou využívat v každodenní praxi i v rámci tvorby svých koncepčních dokumentů, digitálních map apod.

Dálkový přístup doslova naplnil poslání katastru jako veřejné listiny. Bezplatné nahlížení do katastru umožňuje zjistit, kdo je vlastníkem budov, bytů, stavebních objektů i pozemků. Velmi výhodné je bezplatné nahlížení i pro klienty katastrálních úřadů, kteří požádali o vklad práva do katastru. Každý žadatel, fyzická nebo právnická osoba může nahlédnutím zjisti informace o stavu řízení, v jaké fázi se nachází spis, který je předmětem zájmu. Zvyšuje to přehlednost řízení a každý si může porovnat rychlost vyřizování návrhů, které byly podány ve stejnou dobu.

Jak informoval místopředseda úřadu Ing. Oldřich Pašek, od února letošního roku je navíc výhodná další novinka. Každý může díky dálkovému přístupu požádat o výpis z katastru či o stavu řízení na kterémkoliv ze 110 katastrálních úřadů v ČR. Ten údaje poskytne bez ohledu na to, kde se nemovitost nachází.

Změnit myšlení

Dálkový přístup je bezesporu velkým pokrokem. Podle současné evidence však existuje více než stovka obecně závazných právních předpisů, zákonů, nařízení vlády a resortních vyhlášek, které vyžadují z nejrůznějších důvodů dokladovat úřadům či institucím aktuální stav výpisem z katastru nemovitostí.

Proto tlak na katastrální úřady neustále narůstá. Přestože Český úřad zeměměřičský a kartografický (ČÚZK) včetně svých územních pracovišť patří mezi špičku z pohledu rozvoje informatiky v naší veřejné správě, lhůty k vyřízení žádostí plní s velkým vypětím. Přitom by stačila jednoduchá změna předpisů, proškolení příslušných pracovníků a zavedení povinnosti příslušných úřadů využívat katastr nemovitostí s využitím dálkového přístupu.

Velká část předpisů, které vyžadují výpis z katastru nemovitostí se vztahuje k práci obecních a městských úřadů (stavební úřady, odbory životního prostředí, často obec sama musí dokladovat jiným institucím vlastnické poměry). Bylo by tudíž logické, aby s pomocí dálkového přístupu městské, obecní, ale i jiné úřady veřejné správy, samy ověřovaly stav v katastru, případně poskytovaly ověřený výpis.

Návrh novely zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, do našeho právního řádu zavádí institut vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy. Na základě navrhované úpravy budou moci notáři a držitel poštovní licence (Česká pošta) na požádání vydávat ověřené výstupy například z katastru nemovitostí nebo rejstříku trestů. Proč nejsou navrženy také obecní a městské úřady je záhadou.

Best practices

Najdou se však i dobré příklady z praxe, kde již pochopili, že přístup ke katastru nemovitostí může zjednodušit jednání s klienty. Na stavebním úřadě Městské části Praha 6 si stěžoval vlastník nemovitosti, že mu stavební úřad odmítá nahlédnutí do stavební dokumentace. Důvodem byl požadavek úřadu, aby vlastník doložil svou žádost výpisem z katastru nemovitostí, on však trval na tom, aby si úřad tuto skutečnost sám ověřil (stěžovatelem byl shodou okolností Oldřich Kužílek, zastupitel opozice). Starosta Mgr. Tomáš Chalupa i tajemnice úřadu Lenka Pokorná se zachovali velmi rozumně a výsledkem byla změna spisového řádu, který nyní stanoví, že v popsaném případě ověřuje vlastnictví zaměstnanec spisovny pomocí dálkového přístupu. Podle jejich informací jen od října do prosince loňského roku se tímto způsobem vyhovělo více než 300 žadatelům.

Dalším vzorovým příkladem je přístup České spořitelny, a. s., která jako vůbec první a zatím jediná banka v České republice nepožaduje od svých klientů výpis z katastru nemovitostí v rámci podkladů při posuzování hypotečních úvěrů. Pilotní projekt dálkového ověřování zahájila Česká spořitelna v březnu loňského roku a od listopadu dálkový přístup využívají všechna hypoteční centra na území ČR. Jak sdělil Ing. Pavel Kühn, zástupce ředitele úseku finacování nemovitostí a hypoték, připravuje banka rozšíření této služby i na jiné typy úvěrů.

Tabulka Český úřad zeměměřičský a kartografický