Ministerstvo práce a sociálních věcí udržuje a zdarma poskytuje všem uživatelům registr UIR-ADR, obsahující číselníky územní identifikace ČR, adresy všech objektů s domovním číslem a u nich v krajských městech doplněné souřadnice definičních bodů adresních míst.

V rámci nové webové aplikace již pomocí těchto souřadnic z produkce firmy CEDA funguje i zobrazování adres na mapových podkladech. Ministerstvo informatiky bude analyzovat využitelnost stávajících evidencí. UIR-ADR by měl být základem adresní části tohoto registru.

Co by mělo být cílem?

Veřejná správa by měla co nejdříve zajistit a dát všem k dispozici jednotné podklady pro územní identifikaci -- zdarma, stejně jako MPSV u registru UIR-ADR. Jednotlivé aplikace zpracovávané nad těmito údaji by potom byly konzistentní, úlohy by mezi sebou mohly komunikovat, což by bylo přínosem nejenom pro veřejnou správu, ale i pro občany a přineslo by značné možnosti i pro rozšíření prací firem podnikajících v této oblasti. Volání po jednotných podkladech je ostatně obecné a netýká se jen územní identifikace a adres.

Některé možné oblasti využití souřadnic definičních bodů adresních míst:

• Navigace (řidičů automobilů na přesnou adresu, vozů ZZS a HZS, v operačních střediscích IZS, zásilkových, obslužných a dopravních firem, vozy taxislužby a cestovních agentur).
• Geokódování (plánování zájmových území pro výstavbu, obchody, školy, telefony), zpracování výzkumných projektů, ekonomické analýzy vybraných lokalit (záplavová území), pečovatelské služby (evidence občanů vyžadujících zvláštní služby)
• Vyhledávací služby (propojitelnost s mapovými podklady, realitní kanceláře, poštovní služby, služby v oblasti nemovitostí).
• Portál veřejné správy a veřejná správa obecně (informační kiosky doplněné adresářovými službami, krizové řízení a havarijní plánování, bezpečnost a obrana státu, evidence budov, subjektů)
• Regionální rozvoj (registr památek, služeb a dalších zájmových bodů, obecně cestovní ruch).

K územní identifikaci obecně

Územní prvky lze podle účelu dělit na čtyři hlavní skupiny:

1. Správní prvky: kraj, okres, ORP, POU, obec, správní obvod, městská část/městský obvod
2. Statistické prvky: oblast, kraj, obec, NUTS4-obvod, část obce, základní sídelní jednotka, sčítací obvod
3. Technické prvky: katastrální území, parcela, budova
4. Adresní prvky: obec, část obce, městská část/městský obvod, ulice, stavební objekt, adresa, poštovní provozovna.

V podstatě by technické prvky měly být primární v registru územní identifikace a nemovitostí, adresní prvky v registru adres. Řada ostatních prvků jsou číselníky, mohou být přebírány a je jen nutné zajistit využívání jejich aktuálního znění. V dalším je uveden možný obsah registrů, tak, jak by se měly presentovat směrem k uživatelům.

Registr územní identifikace

Vytvořit registr územní identifikace a nemovitostí a nespojovat ho s registrem adres. Doporučujeme, částečně inspirováni i původním návrhem věcného záměru zákona o základních registrech z roku 2001, aby byl zvlášť vytvořen registr územní identifikace a nemovitostí, obsahující následující územní prvky, jejich identifikační a lokalizační údaje, nemovitosti a údaje o nich vedené. V podstatě se jedná o území oblasti, kraje, okresu, obvodu ORP, obvodu POÚ, okresu, obce, vojenského újezdu, katastrálního území, parcely, případně území základní sídelní jednotky, správního obvodu, městského obvodu, městské části, obce a části obce (vždy název nebo číslo, základní kód a kde je relevantní i souřadnice definičního bodu a souřadnice hranice), u budov základní kód, souřadnice definičního bodu a hranice a další údaje (způsob využití, technicko-ekonomické atributy, údaje o vlastnících) a u parcel navíc údaje o výměře, druhu pozemku a údaje o vlastnících.

Registr adres

Zvlášť vytvořit registr adres a doplnit souřadnicemi adresního místa. Proč? Již ve vládou schválené koncepci rozvoje ISVS z roku 1999 byl registr adres uveden v centru dalších tří základních registrů podle evidentní skutečnosti, že každý obyvatel má adresu, každý ekonomický subjekt má adresu, adresu mají i nemovitosti, ale s žádným z těchto registrů se obsah registru adres nekryje. Mírně zjednodušeno, evidence obyvatel potřebuje pouze ty adresy, na kterých někdo bydlí, ekonomické subjekty sídlí či využívají jen malou část registru adres.

Registr adres by měl obsahovat údaje pro úplnou adresaci (obec, správní obvod, městský obvod, městská část, část obce, ulice, objekt, adresní místo, PSČ), číselníky a názvy pro začlenění v rámci republiky (oblast, kraj, okres, obvody ORP a POÚ) a souřadnice definičního bodu adresního místa -- tedy příslušného vchodu. Údaje vytištěné tučně by v každém případě zde měly být pro veřejnou správu primární.

Aktualizace registru

Aktualizace registru adres by měla být ze zdrojových míst zajišťována on-line. Aktualizace adres musí být v novém registru v rámci sdílení dat ve veřejné správě zajištěna skutečně průběžně. Údaje pro zápis do základního registru adres by měly být předávány přímo povinným subjektem a to v elektronické podobě dálkovým přístupem. Přitom musí být zajištěna neporušenost informací a spolehlivá identifikace osoby, jež údaje pro zápis předložila.

V současné době je sice centrální databáze UIR-ADR aktualizována způsobem off-line pomocí souborů požadavků na změny, ale v podstatě je již dokončen nový způsob údržby centrální databáze UIR-ADR. Pracovníci odpovědní za údržbu UIR-ADR budou mít možnost změny provádět přímo v centrální databázi on-line způsobem.

Připravit jednotný registr adres ve veřejné správě pro všechny lze ještě před vydáním příslušných zákonů.