Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a některé další zákony, byl schválen poslaneckou Sněmovnou parlamentu a podepsán prezidentem republiky. Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 61/2006 Sb., účinnosti nabyla 23. března 2006.

Zásadní změny

Poplatky

Povinné subjekty si již nemohou započítávat náklady na vyhledání informací (této složky nákladů bylo v praxi nejvíce zneužíváno k vymáhání nepřiměřených částek za poskytnutí informace), s výjimkou mimořádně rozsáhlého vyhledání informací. Výši požadované částky musí povinný subjekt žadateli sdělit před poskytnutím informace. Podmínky výpočtu úhrady jsou přesně a závazně stanoveny nařízením vlády.

Licence

Dříve neřešenou problematikou představovaly informace kryté právy k duševnímu vlastnictví. Povinné subjekty si s poskytováním těchto informací nevěděly rady a objevily se i případy odmítnutí poskytnutí těchto informací pouze s odkazem na jejich autorskoprávní povahu. Nová úprava přináší pravidla pro poskytování těchto informací, včetně povinnosti povinného subjektu připravit a využívat typové licenční smlouvy, které musí být žadatelům k dispozici a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Podávání žádosti

Zákon zpřesňuje náležitosti žádosti o poskytnutí informace. Žádost musí nezbytně obsahovat některé údaje (komu je žádost určena, že se žadatel domáhá poskytnutí informace podle zákona a adresu pro doručování) a bez nichž není podání považováno za žádost o poskytnutí informace podle tohoto zákona.

Využití Portálu veřejné správy

Novela přikládá zvláštní význam Portálu veřejné správy, který umožní občanům najít základní informace o povinných subjektech přehledně na jednom místě. (např. právní předpisy povinných subjektů, základní dokumenty, které jsou přístupné na základě tohoto zákona, základní informace o povinném subjektu, postupy povinného subjektu při vyřizování žádostí, podání atd.).

Preference elektronické komunikace

Při komunikaci se žadatelem je preferována elektronická forma komunikace. Samozřejmě pokud si žadatel takovou komunikaci výslovně nepřeje, je povinný subjekt povinen postupovat v souladu s jeho žádostí.

Informace o příjemcích veřejných prostředků

Zákon stanoví speciální režim pro poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků, tím se prolamuje zákon na ochranu osobních údajů a až na výjimky (zdravotní a sociální oblast) dovoluje zveřejnit základní osobní údaje těchto příjemců.

Navázání na správní řád

Samotné poskytování informací je mnohem více provázáno s úpravou správního řádu. Byla tak odstraněna některá matoucí ustanovení, novela se odkazuje v nejširší možné míře na obecnou úpravu správního řízení, což znamená, že občan bude postupovat obdobně jako v některých dalších řízeních a nebude muset zbytečně pátrat po speciální úpravě.

Stížnost

Zásadní procesní změnou je zrušení tzv. fikce rozhodnutí, která dříve suplovala, nedostatečnou ochranu před nečinností správního úřadu. Dosavadní praxe ukázala, že problematickou není pouze nečinnost, ale i další postupy povinného subjektu, které nelze napadnout odvoláním v rámci správního řízení (např. výše úhrady). Všechny tyto případy pokrývá nově upravená stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace, která poskytuje žadateli pružnou a přehlednou cestu k tomu aby se domohl informací, o které žádá.

Zpřesnění zákonné úpravy

Obchodní tajemství

Dosavadní zákon díky nepřesné formulaci umožňoval úřadům ztěžovat přístup k informacím odkazem na to, že požadovaná informace je označena za obchodní tajemství. Nové znění již výslovně říká, že odmítnout podání informace lze pouze v případě, kdy je informace skutečně obchodním tajemstvím, tedy odpovídá vymezení v obchodním zákoníku.

Kontrolní závěry

Ke zpřesnění došlo v oblasti poskytování informací týkajících se kontrolní, dozorové či dohledové činnosti. Zákon byl v této oblasti nepřehledný a nebyl kontrolním orgánům vždy dostatečnou oporou pro zveřejňování důležitých informací, které se bezprostředně dotýkají každodenního života. Nové znění zákona jasně rozlišuje jaké informace mohou být těmito orgány poskytovány a jaké musí zůstat utajeny.

Pravomocné rozsudky

Ve znění účinném před novelou bylo stanoveno, že informace o rozhodovací činnosti soudů se neposkytují, což přinášelo problémy v případě pravomocných rozsudků, neboť je zákon sice z poskytování také vyjímal, ale zájem na jejich utajování byl nulový, neboť ovlivnění rozhodovací činnosti soudu v tomto případě již nehrozí. Nová úprava výslovně umožňuje poskytovat pravomocné rozsudky běžným postupem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Formát a jazyk

Novelizace poprvé řeší problematiku formátu a jazyka zveřejňovaných informací. Pokud se žádost zveřejňuje, musí být zveřejněna ve všech formátech a jazycích, v nichž byla vytvořena, a zveřejňuje-li se elektronicky, musí být zveřejněna v minimálně jednom volně dostupném formátu. V případě poskytování informace na žádost platí základní pravidlo, že povinný subjekt poskytne informaci ve formátu a jazyce, které žadatel požaduje, pokud informaci nemá v této podobě k dispozici, je povinen si ji opatřit, výjimku tvoří případy, kdy tato činnost znamenala pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěž, v takovém případě poskytne požadovanou informaci v jazyce a formátu, v nichž byla vytvořena.

Pojem informace

Zákon také poprvé definuje pojem informace, jejím hlavním účelem je především snaha poukázat na skutečnost, že pojem informace je široký a nezávislý na formě, nosiči či jeho úplnosti či částečnosti. Tato široká definice má předcházet snaze některých povinných subjektů vyhýbat se poskytování informací právě odkazem na to, že informace ve formě v jaké jí má k dispozici není informací ve smyslu zákona.

Zveřejňování informací, výroční zpráva -- rozšíření okruhu

Dochází k významnému rozšíření okruhu informací, které musí povinné subjekty povinně zveřejňovat. Význam této změny nespočívá v rozsahu, ale ve významu takto nově zveřejňovaných informací, neboť všechny tyto novinky směřují buď ke zjednodušení komunikace občana s úřadem (adresa elektronické podatelny, zveřejnění vzorů licenčních smluv jako podkladů pro žádost) nebo k zásadnímu rozšíření poskytování informací o procesu zveřejňování informací (zveřejnění výhradních licenčních smluv, usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad) i obecného charakteru (právní předpisy vydané v působnosti povinného subjektu, seznamy hlavních dokumentů poskytovaných dle tohoto zákona).