Díky důvěře organizátorů jsem byl v tomto roce opět ustaven předsedou odborné poroty. S odstupem času mohu konstatovat, že ona zkušenost opět stála za to, byť v prvním okamžiku jsem prožíval spíše pocity velkých pochyb, zda se to tentokrát dá zvládnout. Ono totiž svědomité proklikání všech soutěžních webů zabere až několik desítek hodin. Velmi děkuji všem porotcům, kteří tuto akci v letošním ročníku znamenitě zvládli.

V minulé publikaci o Zlatém erbu jsme se všichni vyjadřovali spíše k historii a k tomu, jak soutěž před mnoha roky začínala. Aniž bych chtěl historickou zkušenost nějak znevažovat, tento příspěvek se pokusím zaměřit spíše na současnost a možná i na budoucnost Zlatého erbu.

Nejprve se zmíním o kriteriích hodnocení. Domnívám se, že v běhu času bylo dosaženo velmi vysoké míry objektivizace kritérií. Ještě přetrvává několik kriterií, která jsou velmi subjektivní (například výtvarná stránka webové presentace), ale převládají kriteria, kde lze velmi jednoznačně stanovit určité "metriky", a kde lze výsledky poměrně objektivně měřit. V této příležitosti bych rád vyzdvihl především práci pana porotce Kužílka a týmu jeho spolupracovníků, protože vyhodnocení splnění kriteria "povinné informace" je malou disertační prací.

Hodnocení kritérií

Obdobně skvělou práci odvádějí naši spolupracovníci ze SONS (sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých), kteří nejen vyhodnocují pro ministra vnitra cenu za nejlépe bezbariérově přístupný web, ale pečlivě proklikávají stránky všech finalistů a podle nastavených pravidel je posuzují. Nejsem si jist, zda jejich přínos pro Zlatý erb i weby v ČR obecně dokážeme vždy náležitě ocenit.

Standardní výkon odvedli studenti, kteří posuzují rychlost vyhledání dané informace na webu. Také toto kriterium je vypracováno k dokonalosti na hranici odborné studie.

Letošní novinkou bylo samostatné odborné posouzení reakce na žádost (toto kriterium dříve vyhodnocovali vybraní porotci), letos jsme poprvé přizvali ke spolupráci pana Foreta a jeho Institut marketingu, komunikace a podnikání. Spolupráce odborné poroty se všemi "externími hodnotícími subjekty" byla vynikající a tak v ní hodláme pokračovat i v příštích ročnících.

Další letošní novinkou bylo hodnocení elektronické úřední desky, tedy zveřejnění obsahu klasické úřední desky (kamenné, hmotné, papírové a jak je ještě občas nazývána) i způsobem, umožňujícím dálkový přístup. Ukázalo se, že většina větších měst si s tímto úkolem zdatně poradila, na mnohých menších obcích ale dodržování zákona (nového správního řádu) v této části bude potřebovat ještě čas a vysvětlování.

Srovnání se zahraničím

Závěrem pojednání o kriteriích bych se rád zmínil o tom, že po vzoru našeho Zlatého erbu již třetím rokem probíhá soutěž Zlatý erb také na Slovensku (http://www.zlatyerb.sk) a jsme tomu opravdu rádi, že podle našich zkušeností se kolegové na Slovensku nechali inspirovat. Díky velké podobnosti kriterií jsou pak srovnatelné i výsledky. Zde je asi na místě říci, že webové presentace většiny našich územních samospráv jsou nejen v celoevropském, ale i v celosvětovém srovnání na velmi dobré úrovni. Kdo se touto oblastí zabývá, ví, že to není malé české chvástání, ale objektivní realita.

Informační hodnota webů našich územních samospráv je opravdu vysoká a nepochybně k tomu přispěly jak standardizační snahy Ministerstva informatiky (dříve ÚVIS, populární 17ti bodové a 30ti bodové struktury), tak k tomu přispěly jistě i soutěže pro výměnu zkušeností těch nejlepších, jako je Zlatý erb nebo Objev roku. Důkazem o kvalitě našich webů měst a obcí z poslední doby může být například nedávno projevený zájem partnerů z Francie přijet k nám v této oblasti na zkušenou, protože podle jejich analýzy Francie v tomto tématu v Evropě mírně zaostává a jako vhodný zdroj inspirace vyhodnotili Francouzi sami Českou republiku.

Nárůst soutěžících

Ročník Zlatého erbu 2006 byl dalším v řadě, kdy rostl počet soutěžících samospráv. Tento trend je zatím vnímán jako pozitivní, je dobré mít zpětnou vazbu, že obce a města mají zájem své stránky porovnávat, ale trochu bych chtěl varovat před přílišnou masovostí budoucích ročníků. Počet soutěžících obcí je jistě zajímavým kriteriem, ale přednost by měla, zejména v celostátním finále, dostávat kvalita.

V této oblasti považuji za vynikající věc pořádání krajských nominačních kol, která do určité míry zajišťují, že do celostátního finále postoupí pouze webové stránky, kterými má cenu se zabývat. Občas se ještě stane, že celostátní porotce se trochu diví, proč je právě tento web v celostátním finále.

Význam krajských kol

Bohužel, některé krajské úřady z nejrůznějších důvodů neuspořádaly krajská kola (je to samozřejmě vždy věc svobodného rozhodnutí každého samosprávného kraje). Webové stránky z těchto krajů, které jsou nominovány přímo nebo dostávají tzv. divokou kartu, jsou však potom v nerovné pozici k ostatním finalistům, kteří prošli výběrovým sítem soutěží.

V letošním ročníku tato nepříjemnost nastala u čtyř krajských úřadů. Díky pochopení a pomoci magistrátu města Ostravy se podařilo na poslední chvíli zorganizovat téměř plnohodnotné krajské kolo v Moravskoslezském kraji. Ve zbývajících krajích, které krajské kolo neuspořádaly, jsme tuto skutečnost částečně vyřešili divokými kartami odborné poroty. Takové řešení je však provizorním východiskem z nouze a nemůže být obecně akceptováno dlouhodobě. Krom jiného již proto, že postupovým kriteriem pro finále je právě vítězství v krajském kole, což přímý postup nesystémově obchází.

Pokud postupující na divokou kartu ve finále neuspěje, potvrzuje to jen kvalitu krajských soutěží. Na druhé straně může být finálový úspěch takového postupujícího předmětem oprávněných námitek účastníků, kteří absolvovali maratón kvalifikačních bojů (byť divoké karty jsou běžné ve sportovní praxi).

Konání krajských kol jistě není jediná věc, kterou je možné ve Zlatém erbu do budoucna vylepšovat. Máme tedy i po velmi úspěšném ročníku Zlatého erbu 2006 o čem přemýšlet a pro rok 2007 je co "upgradovat". Když se nad tím zamyslím, již se na ten shon opět docela těším.