V práci nové vlády je z pohledu civilně správního úseku ministerstva vnitra výraznou změnou posílení jeho kompetencí o problematiku informatiky, která patří do působnosti Mgr. Zdeňka Zajíčka, náměstka ministra pro legislativu, veřejnou správu, informatiku a archivnictví. Zeptali jsme se jej na některé nové přístupy resortu těmto otázkám.

Jaká opatření připravujete pro zvýšení efektivity veřejné správy?

Podle novely kompetenčního zákona se přesune činnost, kterou vykonávalo ministerstvo informatiky v oblasti e-governmentu a informačních systémů veřejní správy, pod křídla ministerstva vnitra. Pokud se mají ve veřejné správě provádět nějaké organizační změny a má se hledat efektivní způsob výkonu správních činností, musí to být ruku v ruce s tvorbou informačních systémů, které podporují výkon agend a zlepšují standard správních úkonů pro úředníky i pro občany.

Na která místa se soustředíte při řešení problémů veřejné správy společně představiteli územní správy?

Výkon státní správy leží na územně samosprávných celcích a veškerá činnost ústředních institucí má směřovat k tomu, aby se agendy vykonávaly dobře, levně a s kvalifikovanými lidmi. Proto chci intenzivněji komunikovat s tajemníky obcí a řediteli krajských úřadů, aby bylo možné některé dosavadní přístupy změnit. Sám jsem byl před časem ředitelem pražského magistrátu a dokážu si představit, jak je složité zajistit přechod nové agendy, jako je tomu třeba nyní v případě sociálních dávek či územního plánování a stavebního řízení. Každopádně nechceme sahat do území. Institucionální reforma již proběhla a nebudou vznikat žádné nové orgány. Naším cílem je však v rámci nastavených změn vyřešit nejkřiklavější problémy a dospět ke vzájemné symetričnosti agend u všech typů obcí.

Co je třeba udělat pro občana?

Doufáme, že do budoucna si občan při styku s úřadem nebude muset žádné písemné dokumenty vyzvedávat ani odevzdávat. Úřad si je zajistí sám na základě zplnomocnění, které mu občan vydá při žádosti o vydání stavebního povolení, živnostenského oprávnění nebo dalších řízení, která musí se státní správou absolvovat.

To však bude zřejmě vyžadovat některé přípravné kroky?

Data, která se o občanech na úrovni státu shromažďují, má právo sdílet každý orgán veřejné moci, který vykonává ve vztahu k nim nějakou kompetenci, stejně jako má právo přistupovat k datům občan. Jednou budou nadstavbou čtyři velké centrální registry (územní identifikace katastrálních území a nemovitostí, registr obyvatel, registr osob a registr práv a povinností), teď vytváříme v rámci pilotního projektu připojení do malých registrů k jednotlivým správcům a editorům dat. Až odstraníme nesmyslné bariéry, bude vše podstatně jednodušší a rychlejší.

Byl ohlášen projekt Czech Point, jaké jsou jeho hlavní cíle?

Projekt Czech Point je označení pro český podací ověřovací informační národní terminál. Jde o asistované místo výkonu veřejné správy, místo univerzální, na němž by občan do budoucna měl získat veškeré informace o údajích, které se o něm vedou jménem státu v centrálních registrech. Měl by právo z těchto registrů a na tomto místě získat ověřené výstupy během několika minut. Díky informačním technologiím neexistuje žádná bariéra, bránící tomu, aby tyto údaje nemohly být na úřadech a na kontaktních místech, Czech Pointech, vydávány.

Jaký bude postup realizace tohoto záměru?

V první fázi bude na vybraných pověřených obecních úřadech od začátku tohoto roku implementován první systém, který by tento způsob vydávání opisů, výpisů z registrů umožňoval a poté, kdy se v pilotním projektu během půlroku věci ověří a zkalkulují konkrétní dopady na chod úřadů, chtěli bychom celý systém zkolaudovat, aby na něj přešly i zbývající obce. Připravujeme dále dotační titul pro jednotlivé pověřené obecní úřady a místa, která by měla splňovat naplnění tohoto záměru. Czech Point totiž může stát třeba na poště, na pobočce hospodářské komory, či na zastupitelském úřadě v zahraničí. Jedním z koncových cílů je, že každý občan bude mít ve svém počítači vlastní virtuální Czech Point a některé úkony vůči státu bude moci vykonávat z domova.

Taková opatření však potřebují legislativní změny, čeho se budou týkat a kolik poboček Czech Pointu se očekává?

Probíhá projednávání souboru zákonů o Czech Pointu, konkrétně zákonů o katastru nemovitostí, obchodním rejstříku, živnostenském podnikání a rejstříku trestů. Upraví se i elektronický podpis. Postupně se chceme dostat až na zhruba 1200 úřadů, které vykonávají působnost matriky, v průběhu roku by mělo přibýt tři a půl tisíce poboček České pošty a poboček hospodářské komory. Znamená to celkem téměř čtyři tisíce kontaktních míst po celé republice.

V čem vidíte největší překážku pro zavedení uvedeného systému?

Jednotná komunikační infrastruktura nefunguje, protože si jednotlivé resorty vytvářejí své vlastní informační systémy pro výkon svých agend. Proto vláda schválila na návrh ministerstva vnitra jednotný projekt komunikační infrastruktury, v němž se proti vůli téměř všech resortů prosadilo, že stát nakoupí zařízení od telekomunikačních firem souhrnně. Probíhají složitá jednání, aby do této jednotné infrastruktury vstoupily všechny úřady, také obce a kraje. Nepůjde to bez centrálních registrů. Základní rámec jejich fungování stanoví připravený návrh zákona.

Jak uvedené záměry ovlivní práci na úřadech?

Czech Point by měl přispět k tomu, že úřady nebudou přetíženy tím, že musí poskytovat neuvěřitelné množství výpisů z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku a dalších zdrojů. Je přehnané tvrzení, že tato agenda bude stát ročně miliony korun. Opak je pravdou. Úřady potřebují jen počítače, aby měly bezproblémový přístup skrze komunikační infrastrukturu do existujících registrů a do budoucna do centrálních registrů. Nebude to vyžadovat žádnou extrémní pracovní kapacitu a odstraní se zbytečné fronty.

Tyto vize nejsou vzdálené, pokud ministerstvo vnitra bude mít podporu obcí a krajů, aby mohlo vyvíjet tlak na resorty. Stanovili jsme si termín dvou let pro zavedení systému a odzkoušení v pilotních systémech. Legislativní předlohy jsou zpracovány, projednávají se v parlamentu nebo se dokončují.

Dají se očekávat také změny ve vztahu k úředníkům samosprávy?

Chtěli bychom komplexní právní úpravu, která by se týkala všech úředníků, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance státu nebo samosprávy. Pokud má být výkon státní správy jednotný, musí být stejné podmínky, práva a povinnosti pro zaměstnance ministerstev i územních samosprávných celků. Navrhujeme pro vedoucí pracovníky zavést moderní institut manažera veřejné správy s právem na uzavření smluvního platu. Na druhé straně se neuvažuje pro úředníky o definitivě, i když základní tabulky pro řadové úředníky budou po upřesnění zachovány.