Záchrana dat je obor stejně starý jako používání informačních technologií -- od okamžiku, kdy si člověk data začal ukládat, začal o ně z nejrůznějších důvodů i přicházet.

Podle dostupných statistik mají nadpoloviční podíl selhání záznamových zařízení, ztrátu ovšem může způsobit i chyba programu, chyba uživatele, úmyslné zničení nebo přírodní katastrofy, které jsou v České republice reprezentovány zejména povodněmi. Příčiny se liší i svými následky -- selhání zařízení nebo například jeho zaplavení při povodni vede vždy k nedostupnosti všech uložených dat, kdežto chyby programů, operačních systémů, uživatelů nebo úmyslné poškození znamenají obvykle "pouze" ztrátu přístupu k několika souborům nebo adresářům.

Jedinou skutečně spolehlivou ochranou před ztrátou dat je ověřená záloha uložená fyzicky na jiném místě, než data, která zálohujeme. Po teoretické stránce je vše jasné a jednoduché. V praxi lze ovšem takové zálohy pořizovat jen pro servery a datová centra, kde jsou k dispozici jak potřebná zařízení, tak i dostatečná kontrola ze strany správců. Množství dat zpracovaných v oblasti státní a veřejné správy neustále roste -- zvyšuje se celkový objem dat i počet míst a zařízení, kde jsou data uložena. Proto kromě centrálních a pobočkových serverů hrají čím dál tím větší roli disky pracovních stanic, osobních počítačů a v poslední době i notebooků.

Typické problémy z hlediska ochrany dat

1. Obvyklá kapacita diskových polí a datových center dosahuje i v případech centrálních orgánů maximálně jednotek TB (1 TB = 1000 GB). Běžný disk osobního počítače má ovšem kapacitu do 200 GB, není problém zakoupit i disky 700 GB a více. Společná kapacita disků všech pracovních stanic pak zpravidla mnohonásobně převyšuje nejen kapacitu diskového pole serveru, ale i možnosti zálohovacího zařízení. Dostatek místa navíc uživatele nevede k efektivnímu chování, a tak jsou například dokumenty ukládány s historií, která často nesouvisí s aktuálním obsahem (např. neustále přepisované obchodní dopisy apod.).
2. Mobilní uživatelé notebooků nemají možnost efektivně využívat centrální systémy, pro tento způsob stále není komunikační infrastruktura v ČR dostatečná. Používají tak lokální disky a jejich zálohování často souvisí s tím, na kolik DVD je možné obsah disku uložit.
3. Mnohé úřady a místa nemají centrální systém, pracují na jednom počítači nebo na několika vzájemně spojených bez vyhrazeného serveru. Takové prostředí je z pohledu ochrany dat stejné jako mobilní použití notebooku.

Ať už je ale konkrétní situace jakákoliv, vždy může dojít ke ztrátě přístupu k nějakým datům, obvykle s přispěním souhry nepříznivých okolností -- k selhání disku obvykle dojde ve chvíli, kdy je zálohovací zařízení v opravě. I když už ke ztrátě dat dojde, lze ve většině případů data obnovit, k definitivnímu zničení dat většinou vede panika a snaha "zkusit to sám". Odborníkům na záchranu pak často nezbývá nic jiného, než pouze uživateli přesně popsat, co po ztrátě dat udělal, aniž by mu mohli pomoci.

Problémy se musí řešit rychle

Je nanejvýš vhodné zpracovat pro situace, v nichž uživatelé nemohou přistupovat ke svým datům, pokyn, jak se zachovat a podle něj bez prodlení postupovat. Pokud totiž například dojde k náhodnému smazání souboru, vede další práce s počítačem často k tomu, že operační systém využije prostor, ve kterém se stále nachází data původního souboru, pro něco jiného a dojde k nevratnému přepsání. Každé odložení řešení problému zvyšuje možnou škodu a snižuje šanci na úspěšné řešení. To se týká i případů, kdy počítač pracuje trvale nápadně pomaleji, nenastartuje napoprvé apod. Pokud je k dispozici vlastní správce, určitě by požadavky měly mířit přímo na něj. Pokud ne, je dobré kontaktovat přímo specializovanou firmu, která obvykle zdarma posoudí, jaké jsou možnosti obnovy. V mnoha případech je záchrana dat efektivnějším, rychlejším a levnějším způsobem obnovení činnosti systému a má jednu nezanedbatelnou výhodu -- obnovuje aktuální data, tzn., že nechybí ani data zpracovaná od poslední zálohy.

V rámci konzultační a preventivní činnosti jsou odborníci na záchranu dat často dotazováni, na jaké médium doporučují zálohovat a archivovat. Spolehlivé, rychlé a ekonomicky efektivní řešení je uložení IDE nebo SATA disku s daty do trezoru (Pozor! Rozhodně se nedoporučují tzv. "šuplíky", které ohrožují jak disk, tak celý počítač!). Disky svou rychlostí, jednoduchostí připojení a kapacitou značně převyšují jiná zálohovací řešení a uloženy v trezoru mohou překonat věky. Sám autor tohoto článku má nejstarší zálohu na disku již 10 let a pracuje s ní stále zcela spolehlivě. Výhody disků se plně projeví při archivaci, pod kterou rozumíme nikoliv kopii dat živého systému, ale přesun těchto dat do archivu. Archiv na disku lze snadno aktualizovat a doplňovat a může být mnohem větší, než na CD nebo DVD. Pro běžné uživatele lze s diskem připravit velmi jednoduchý a přívětivý systém práce.