Stávající právní úprava řadu územních prvků nebo územně-evidenčních jednotek definuje, vymezuje, stanovuje způsob přidělení názvu nebo i pojmenovává a stanovuje povinnosti pro některé subjekty (zejména pro obce). Pro účely bezchybného adresování je však výčet územních prvků a územně-evidenčních jednotek nepostačující a rovněž stanovení povinností spojených s jejich vedením a sdílením není úplné.

Stávající právní úprava zakládá pro řadu orgánů veřejné moci povinnost zjišťovat údaje týkající se územních prvků nebo územně-evidenčních jednotek (jde zejména o údaje typu adresa). Orgány veřejné moci dostávají údaje zprostředkované (od subjektů, které jsou jejich nositeli, nikoliv původci), a tudíž není zaručena správnost těchto údajů. Nemají ani možnost tyto údaje ověřit z hlediska jejich správnosti, neboť neexistuje jeden referenční zdroj dat. Vzhledem k tomu v některých případech dochází k zapisování hodnotově odlišných nebo nesprávných údajů do evidencí jednotlivých subjektů veřejné správy, např. jinak znějících, rozličně strukturovaných nebo dokonce neexistujících adres sídel právnických osob. Taková data jsou pak vzájemně nekompatibilní, a nelze je proto sdílet.

Používání jediného referenčního zdroje

V rámci připravovaného systému sdílení dat ve veřejné správě a vytváření registrů veřejné správy se většinou na prvním místě uvádí potřeba sjednocení adres. Cílem zákonné úpravy bude mimo jiné zajistit, aby všechny orgány veřejné správy mezi sebou vzájemně i ve vztahu k subjektům vně veřejné správy používaly stejné vybrané územní prvky a územně-evidenční jednotky a základní údaje o nich (vč. jednotného užívání adres), jež pocházejí z jediného referenčního zdroje -- registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN), jehož správcem bude ČÚZK. Předpokládá se, že tento registr komplexně zahrne evidenci územních celků, jejich územní identifikaci a prostorovou lokalizaci, vč. jejich vzájemných vazeb.

Ostatně volání po jednotných podkladech od veřejné správy ze strany široké veřejnosti i podnikatelských subjektů je obecné a netýká se jen územní identifikace a adres, i když právě podklady pro jednotnou adresaci a její vazby na mapové podklady jsou jedněmi z nejdůležitějších a nejvíce využívaných. Lze uvést celou řadu přínosů a možností využití:

• Navigace řidičů automobilů na přesnou adresu, vozů ZZS a HZS, v operačních střediscích IZS, zásilkových, obslužných a dopravních firem (logistika), vozy taxislužby a cestovních agentur.
• Geokódování -- geomarketing, plánování zájmových území pro výstavbu (obchody, školy, telefony, ...), zpracování výzkumných projektů, ekonomické analýzy vybraných lokalit (záplavová území, ...), pečovatelské služby -- evidence občanů vyžadujících zvláštní služby (důchodci, invalidé, ...).
• Vyhledávací služby -- propojitelnost s mapovými podklady (mapové servery a řada dalších aplikací, ...), realitní kanceláře, poštovní služby, služby v oblasti nemovitostí).
• Portál veřejné správy a veřejná správa obecně -- informační kiosky doplněné adresářovými službami, krizové řízení a havarijní plánování, bezpečnost a obrana státu, evidence budov, subjektů.
• Regionální rozvoj -- registr památek, služeb a dalších zájmových bodů, obecně cestovní ruch).

Proč právě na základě registru adres UIR-ADR?

MPSV ho poskytuje všem uživatelům zdarma a ke kontrole na správnost adres je využíván již dnes řadou orgánů veřejné správy (Portál veřejné správy MI ČR, portál ePUSA, Živnostenský registr MPO, dotace Ministerstva financí) i subjekty mimo veřejnou správu (Severočeská energetika, plynárny, vodovody, telefonní operátoři, poskytovatelé mapových podkladů a další).

ČÚZK jako správce budoucího RUIAN

ČÚZK uzavřel s MPSV písemnou dohodu o společné přípravě tohoto registru, která by měla vést k minimalizaci nákladů na řešení a zajistit rovněž v maximální míře ochranu investic a prostředků, vložených do tvorby UIR-ADR a ISKN. K jednotnému postupu přípravy datového obsahu adresní části registru se připojily i MV ČR a ČSÚ a tajemníkům obcí s rozšířenou působností byla koncem roku 2006 zaslána informace se žádostí o spolupráci při sjednocování adres. Důležité je, že jde pouze o adresy jako takové, tj. v podstatě o kontrolu přidělených popisných čísel a ulic a o jejich správný a úplný zápis v datovém základu nového registru podle skutečného aktuálního stavu, tedy o to, co je skutečně v pravomoci obcí. Nepůjde o kontrolu, zda nebo kdo na adrese bydlí, zda je budova zapsaná v ISKN, jaký je to sčítací obvod a podobně. Na obcích se tedy bude pracovat jen s datovým základem RUIAN, ne se všemi 4 registry.

Uvedené jednorázové řešení rozdílů bude zajištěno on-line přístupem obcí přes internet k datům a prováděním oprav přímo do datového základu adresní části RUIAN založeného na UIR-ADR, a to speciálním programem.

Systém sjednocování ve dvou kolech

Vlastní sjednocování adres bude mít dvě části:

• porovnání všech čtyř evidencí a sjednocení maximálního počtu adres do jednotného datového základu založeného na UIR-ADR pomocí speciálních softwareových prostředků (předpoklad sjednocení 90 % adres)
• řešení neshod zjištěných porovnáním, které nemohou být vyřešeny automaticky nebo na úrovni správců evidencí a které musejí být řešeny v místě vzniku dat.

Předpokládají se tedy dvě kola. První v centru, kdy kromě počítačového porovnání se pokusíme odstranit maximum rozdílů tak, aby ve druhém kole pro obce zbylo co nejméně neshod k řešení.

Umožnění přístupu jednotlivým obcím

Program umožňuje, aby, po dohodě s obcemi s rozšířenou působností, byl umožněn přístup i jednotlivým obcím. Celá republika bude totiž pro tento účel rozdělena na tzv. "regiony". Každý region může být tvořen jednou nebo více obcemi, pro které bude správu provádět jeden správce (případně i více správců). Vytvoření regionů (tj. rozdělení obcí do regionů) záleží v tomto případě na dohodě mezi obcemi. Každá obec ale musí ležet právě v jednom regionu (tzn. že regiony musí pokrýt celou ČR a žádná obec nesmí být ve více než jednom regionu). Dělení na menší jednotky než obce není možné. Ostatně z úrovně jednotlivých obcí se předpokládá zajišťování aktualizace adres i pro budoucí RUIAN.

Předložení zákonné úpravy RUIAN do vlády

Sjednotit postupně datový obsah registru UIR-ADR s dalšími dílčími evidencemi adres (informační systém katastru nemovitostí ČÚZK, informační systém evidence obyvatel MV ČR, registr sčítacích obvodů ČSÚ) a vytvořit tak datový základ pro adresní část RUIAN, uložila vláda místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministrem vnitra, předsedou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a předsedou Českého statistického úřadu již svým usnesení č. 1306 ze dne 12. října 2005. 

Vlastní spolupráce s obcemi na odstraňování rozdílů by měla začít ještě před konáním konference ISSS 2007. Podle posledních zpráv lze předpokládat, že MI ČR předloží vládě věcný záměr zákonné úpravy RUIAN do 31. března 2007, do konce roku 2007 by měl být zpracován návrh příslušného zákona, zřejmě s platností od 1. 7. 2008.