Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) je ústředním správním orgánem zeměměřičství a katastru nemovitostí České republiky a již řadu let zaujímá čelné místo mezi institucemi, které se snaží o moderní přístup k e-governmentu, zpřístupnění dat pro občany, zjednodušení administrativy a zefektivnění výkonu veřejné správy. S předsedou úřadu, Ing. Karlem Večeřem, jsme hovořili o nových funkcích informačního systému katastru nemovitostí, webových službách, základních registrech i řadě dalších novinek, které posunují využívání dat z katastru nemovitostí na kvalitativně vyšší úroveň...

Vzhledem k tomu, že je začátek nového roku, sluší se asi začít ohlédnutím za tím předchozím...

Uplynulý rok byl pro katastrální úřady velice náročný, protože vše, co běžně děláme, rostlo dvouciferným tempem. Počet vkladů do katastru se zvýšil zhruba o 10 %, počet dalších záznamů a zápisů poznámek o více než 20 %. Co se týká poskytování údajů, na přepážkách katastrálních úřadů zaznamenáváme dlouho očekávanou stagnaci -- především díky přesunu zájmu o informace z katastru do dálkového přístupu. Přitom celkově, po započtení dálkového přístupu, vzrostl počet požadavků na poskytnutí informací o 19 %. Na množství výpisů měla v uplynulém roce vliv hlavně povinnost dokládat výpisy v případě vyřizování potřebných povolení kvůli studnám a vypouštění odpadních vod, což se týkalo i řady obcí. U dálkového přístupu jsme zaznamenali uspokojení 870 tisíc požadavků na ověřený výpis nebo snímek z mapy. V tomto počtu se skrývá i projekt Czech POINT a další poskytovatelé ověřených výstupů.

Czech POINT byl ale v loňském roce pouze v pilotním provozu...

To je pravda a na těch číslech je to samozřejmě vidět -- ze 180 tisíc výpisů, které poskytovatelé ověřených výstupů dodali zájemcům -- nutno podotknout, že jejich síť byla také díky kancelářím notářů poměrně dobře rozvinutá -- připadá na Czech POINT zhruba 28 tisíc. To ale nic nemění na tom, že Czech POINT je velice důležitý a až přejde do plného provozu, bude znamenat velký přínos jak pro občany, tak pro náš úřad. Zátěž na naše pobočky a pracovníky se určitě zmenší a my tak budeme moci využít vlastní kapacity daleko efektivněji, například na digitalizaci katastrálních map. V současné době má Czech POINT také velký podíl na tom, že se o věcech kolem e-governmentu hovoří daleko více než kdykoli předtím.

Zatím jsme nezmínili bezplatné výpisy. Jaká je situace tam?

Jsem rád, že se na to ptáte. Obce a kraje -- neumím odlišit, co bylo ze stavebních úřadů a co odjinud -- si bezplatným dálkovým přístupem pořídily přes 1,6 milionu stran výstupů, což představuje zhruba 830 tisíc výpisů z listů vlastnictví (výpis má nejčastěji 2 stránky). Částečně jsou to také snímky z map, takže tam může být drobná nepřesnost, ale v každém případě je to číslo docela úctyhodné. Je to zhruba polovina toho, co se odehraje během roku na všech přepážkách katastrálních úřadů v celé České republice.

Jak je to vlastně se snímky z map a jejich poskytováním?

V zásadě je to tak -- poskytovatelé, kteří využívají naši aplikaci, ať už notáři nebo některé obce, jsou schopni kopie z map bez problémů poskytovat. Omezení je však dáno tím, že pouze na jedné třetině území republiky jsou k dispozici digitální katastrální mapy. Také kopie map opatřujeme elektronickou značkou a není žádný důvod, aby nebyly poskytovány ve stejném režimu jako výpisy z listů vlastnictví. V průběhu letošního roku by měla být možnost poskytování kopií z katastrálních map doplněna i do služeb všech Czech POINTů. Je to čistě technická otázka, která znamená doprogramování určitých funkcí týkajících se především vyhledávání, definičních bodů parcel apod.

Co situace na stavebních úřadech?

Od účinnosti nového stavebního zákona (1. ledna 2007) by neměly stavební úřady vyžadovat informace z katastru nemovitostí, které jsou dostupné dálkovým přístupem, a to ani od účastníků řízení. Málokde to sice zafungovalo od počátku, ale postupem času se situace zlepšuje a požadavků na přinesení vlastního výpisu z katastru rozhodně ubývá. Všechno nasvědčuje tomu, že v nějaké historicky krátké době nebude muset občan tyto věci stavebním úřadům dokládat. Pokud to vnitřní informační systém stavebnímu úřadu dovolí, může si elektronický výpis s elektronickým podpisem uložit do vznikajícího elektronického spisu, v němž si vede konkrétní řízení podle stavebního zákona.

Pojďme zpátky k ČÚZK -- řekněme si něco o provozu webových služeb.

My jsme v loňském roce zprovoznili první webové služby, jež umožňovaly čerpat údaje z dálkového přístupu přímo z aplikace uživatele, který je u nás registrován jako uživatel dálkového přístupu, tzn., že nemusí používat pro získání požadovaných informací naši aplikaci, ale může to provést prostřednictvím webových služeb. U popisných údajů z katastru to probíhalo naprosto bez problémů, takže v současné době zprovozňujeme i webové mapové služby. Do dálkového přístupu jsme zapracovali orientační mapu parcel pokrývající celé území ČR, která tam v minulosti nebyla. Snažili jsme se vyjít vstříc uživatelům tím, že jsme jim dali k dispozici alespoň rastrovou formu katastrálních map, tam kde dosud neproběhla digitalizace. Do orientační mapy umíme průběžně zobrazovat změny na základě geometrických plánů, takže zajistíme její aktuálnost. Zájemce si může zvolit jako podklad orientační mapy také ortofoto. Tady si mohou uživatelé dálkového přístupu najít vše, co potřebují, a pak si udělají finální výpis. V letošním roce jsme připraveni zavést podobnou službu bezplatně i do známé aplikace "Nahlížení do katastru nemovitostí", která poskytuje základní údaje o nemovitostech -- nikoli celé listy vlastnictví, ale soubor základních technických údajů o pozemcích a budovách včetně adresy vlastníka, může se zde sledovat průběh správního řízení apod. Této aplikaci vlastně dodnes chyběla mapová část, a proto chceme od 1. března tuto mapovou část doplnit a spustit ostrý provoz. Uživatel si pak bude moci najít hledanou parcelu nebo dům, přeskočit si do popisných informací -- nebo naopak. Domnívám se, že to bude pro zájemce o údaje z katastru skutečně velká pomoc.

Pro Katastrální úřad jsou asi velice důležité aktuální mapy...

Ortofotomapu pro naše webové služby používáme z produkce Zeměměřického úřadu, v rámci ČR vzniká každé 3 roky aktuální verze ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem obrany -- slouží jak pro účely obrany státu, tak pro zemědělské dotace i katastr nemovitostí a další produkty Zeměměřického úřadu. Mimochodem, v našich podmínkách jde o poměrně nezvyklý přístup a tato mapa může být dávána za ukázkový příklad bezproblémové mezirezortní spolupráce.

V prosinci minulého roku zavedl webové mapové služby i Zeměměřický úřad, takže dnes si uživatelé mohou bezplatně pro účely prohlížení připojit do svých aplikací jak rastrovou mapu 1:10 000, tak rastrovou mapu 1:50 000, státní mapu 1:5000 a ortofotomapu doplněnou o názvosloví map středních měřítek. Když k tomu ještě přidáme webové mapové služby pro orientační mapu parcel, které budou zprovozněny od března 2008, domnívám se, že pokrýváme skutečně velikou část potřeb uživatelů jak z hlediska dat topografických, tak katastrálních.

Jsou vaše webové služby využívány?

Kdybych to měl zjednodušit, jde v podstatě o způsob, jak si naše rastrové podklady připojit k jakýmkoli svým datům. Podle mého názoru to má obrovskou budoucnost a velký význam třeba pro malé obce. Proč by si měly například udržovat nějakou rozsáhlou databázi cizích dat, když si vlastně mohou pořídit aplikaci, která bude spravovat pouze jejich vlastní data a pomocí webové mapové služby si je doplnit aktuálními daty z našich portálů? Je to jednoduché, je zaručena aktuálnost, stačí jen dobře nastavit službu. Obce mohou také samozřejmě používat naše "Nahlížení do katastru" nebo geoportál Zeměměřického úřadu a vyhledávat podle svých potřeb.

Promítají se do vašich aktivit různé mezinárodní, respektive unijní směrnice?

Vše, o čem jsme tady hovořili v souvislosti s webovými mapovými službami, je podstatnou součástí toho, co má Česká republika splnit při implementaci tzv. směrnice INSPIRE. Základním principem webových mapových služeb je vlastně interoperabilita, která je prostřednictvím těchto služeb svým způsobem daná. Co se týče funkčnosti toho portálu, který má naplňovat to, co přináší směrnice INSPIRE, tak je to v podstatě spojení dat z různých zdrojů prostřednictvím webových služeb podle přání uživatele. Ono to už v náznacích dnes existuje na Portálu veřejné správy. Dá se říct, že ČÚZK je už dnes na velkou část požadavků této směrnice v předstihu připraven.

Jak je to s digitalizací katastrálních map?

Orientační mapa parcel, kterou jsme již zmínili a která bude od března přístupná v rámci nahlížení do katastru, vlastně nahrazuje digitální katastrální mapu v těch územích, kde dosud neproběhla digitalizace katastrálních map. Tady ale máme určitý problém. Orientační mapa totiž využívá rastrových map, které nejsou příliš kvalitní, existují potíže s přečtením parcelních čísel a je tam i rozdíl v polohové přesnosti. Digitální katastrální mapa je přesnější a obsahuje všechny parcely v jediné vrstvě. Takže logicky usilujeme o to, abychom maximálně urychlili digitalizaci katastrálních map. Vláda ČR v minulém roce přijala usnesení, kterým se schvalují opatření urychlení digitalizace. Od roku 2009 do roku 2015 by měly být posíleny kapacity zabývající se digitalizací katastrálních map a zadány veřejné zakázky tak, abychom více než zdvojnásobili současné tempo a do roku 2015 stihli dokončit poslední katastrální území.

V tomto procesu by samozřejmě bylo vhodné co nejvíce spolupracovat s obcemi, městy a kraji tak, aby se efektivně využily i prostředky, které města a kraje vydávají na digitalizaci dat pro svoji potřebu, a aby se tyto aktivity dobře koordinovaly. Jsme schopni jim vyjít vstříc, zařadit je do digitalizace co nejdříve, pokud by byly tyto obce nebo kraje schopny se alespoň částečně podílet na nějakých činnostech, bylo by to oboustranně výhodné. Obce by získaly dříve nové digitální mapy s garancí průběžné aktualizace a nešlo by jen o jednorázovou investici.

Pojďme se ještě podívat na problematiku základních registrů.

Český úřad zeměměřický a katastrální má v současné době ve své gesci především "Základní registr územní identifikace a nemovitostí", který by měl být velmi úzce propojen s katastrem nemovitostí, protože půjde částečně o stejný obsah. Otázkou je pak technické řešení. Pokud to bude v naší gesci, nevidíme problém, aby šlo třeba o jednu databázi. Příprava registru územní identifikace a nemovitostí je už poměrně pokročilá, existuje dobrá mezirezortní shoda o zdrojích dat, provedli jsme už jejich prověření, identifikovali duplicity, máme představu o tom, jak by se datové báze vyladily a vyčistily, takže na naší straně nic nebrání rychlejšímu postupu. Problém je spíš v oblasti koordinace prací s přípravou dalších registrů. Domnívám se, že by tady mělo být poměrně brzy schůdné sladění tempa přípravných prací s registrem obyvatel -- vidím tam zřetelný zájem ministerstva vnitra, aby tyto dva registry brzo vznikly a aby si spolu rozuměly. Koneckonců, každý občan někde bydlí, čímž je vlastně dána ta územní identifikace v evidenci obyvatel, a tyto věci by spolu měly naprosto spolehlivě korespondovat. Nakonec, podstatná část obyvatel v této zemi vlastní nějakou nemovitost nebo má nějaké jiné právo k ní -- zhruba třetina obyvatel je evidována jako vlastníci nebo oprávněné osoby v katastru. Tady se mohou využít i naše letité zkušenosti s nepříliš dokonalými způsoby, jak kontrolovat údaje o vlastnících oproti evidenci obyvatel, i když se to za poslední léta podařilo posunout do té podoby, že neproběhne žádný nový zápis do katastru nemovitostí bez toho, aby dotyčná osoba jasně odpovídala konkrétní osobě v evidenci obyvatel. Spousta problémů ale stále zůstává v případě přestěhování, změny jména, úmrtí apod. Vyřešení nebo alespoň podstatné zlepšení si slibujeme právě od zřízení základních registrů. Jejich existence pak bude mít jednoznačně pozitivní vliv i na občany, kterým ubude řada administrativních starostí.

Jaká je nejbližší budoucnost vašeho úřadu?

To samozřejmě souvisí prakticky se vším, o čem jsem tu dnes hovořili -- budeme pracovat na zlepšování funkčnosti našich systémů s služeb a hledat nové cesty jak zefektivnit naši práci. Jedním z nejdůležitějších úkolů v následujících dvou letech ale určitě bude intenzivní práce na registru územní identifikace a nemovitostí provázaného na evidenci obyvatel. Doufám, že prostředky na úspěšné dokončení získáme i z fondů Evropské unie, respektive Integrovaného operačního programu. Zastávám názor, že tyto prostředky, jejichž čerpání v takovém rozsahu se už nemusí nikdy opakovat, by se neměly vydat na nějaká dílčí, i když zajímavá řešení, ale právě na koncepční řešení typu základních registrů, na něž pak budou funkčně navazovat mnohé další informační systémy. Doufám, že tady i nadále bude vítězit zdravý rozum.

Děkujeme za rozhovor.