Povinně zveřejňované informace
Ročník: 2008, Číslo: 3, Rubrika: Z domova
Webmasteři, redaktoři nebo tiskoví mluvčí úřadů se často
domnívají, že postačí na webu zveřejnit, co uznají za vhodné a o co se lidé
dle jejich soudu zajímají. Ti více znalí zveřejní položky podle vyhlášky
Ministerstva informatiky č. 442/2006 Sb. Věc je však složitější. Existuje
několik skupin povinných informací: informace povinně zveřejňované podle zákona
o svobodě informací č. 106/99 Sb. (InfZ), pokryté uvedenou vyhláškou,
dále ty, které nepokrývá uvedená vyhláška, a konečně informace, jejichž
zveřejnění ukládají další zákony. K formě zveřejnění se vtahují
i některé další povinnosti.
To, že oblast povinně či aktivně zveřejněných informací
začíná nabývat na významu, ukazuje praxe britského Informačního komisaře
(nezávislý úřad, prosazující právo na informace), který se poslední rok věnoval
vypracování Modelu publikačních schémat pro celou britskou veřejnou správu.
Letošní Zlatý erb, soutěž webů měst a obcí sledující více
kriterií, opět ukázal na podceňování tématu povinně zveřejněných informací.
Úroveň lze celkově stále označit za velmi špatnou. Soutěžící obce a města této
oblasti stále nevěnují dostatečnou pozornost.
Zarážející jsou případy měst a obcí, které se do soutěže
přihlásí, ačkoliv stav jejich webu je doslova protiprávní. Míra porušování
zákonných povinností je překvapující a diskvalifikuje smysl soutěže jako utkání
těch nejlepších. Není přijatelné, aby se v údajné dokonalosti předháněli
ti, kteří nesplnili ani základní kvalifikaci.
Ignorování zákonných požadavků se děje
i v položkách, které zdaleka nejsou formální a přinášejí občanům a
celé otevřenosti správy zásadní oporu. Jde o rozpočty, výroční zprávy
o poskytování informací, seznam hlavních dokumentů anebo již poskytnuté
informace jiným žadatelům.
Stále je běžné mechanické naplnění některých položek
(převzetí cizích, často chybných vzorů). Průměrný počet chyb
z 30 hodnocených položek Standardu byl osm (loni deset) chyb na jeden web obce
a sedm (loni devět) chyb na jeden web města.
Graf ukazuje, v jaké míře soutěžící nesplnili jednotlivé
položky (podrobněji).
Jak tedy má vypadat správné zveřejnění povinných informací?
1) Informace povinně zveřejňované podle InfZ
Povinné subjekty musejí zveřejňovat informace podle § 5 odst. 1
a 2. Pouze k této skupině informací se váže uvedená Vyhláška. Stanovuje
strukturu a obsah těchto informací. Jde o obdobu dříve dobře známého Standardu
ISVS, je však rozšířen o informace dle nového odst. 2, tj. o povinné
zveřejnění všech právních předpisů (například vyhlášky a nařízení obce
v plném znění) a seznam hlavních dokumentů. Ten představuje jednoduchou
metainformaci, tedy informaci o tom, jaké nejdůležitější dokumenty
o činnosti úřadu po něm občané mohou žádat. Bude to například rozpočet či
strategický plán rozvoje, obce typicky zveřejňují SWOT analýzy, přípravu
komunitního plánování či metodiku privatizace bytového fondu a podobně.
V této položce, na rozdíl od právních předpisů (vyhlášky, nařízení a
další), není právní povinnost zveřejnit i samotné obsahy (plné texty)
uvedených informací, avšak je rozumné jejich seznam (tedy sestavu jejich názvů)
umístit na web interaktivně tak, aby jejich prokliknutím uživatel získal celý text.
Výběr položek je také v zásadě na uvážení obce, zjevnou chybou však je,
když není zveřejněno nic. Příkladem dobré praxe je řešení na stránce Jihlavy
nebo Šumperka. Pasáž povinně zveřejňovaných návodů k řešení
životních situací je také podrobně upravena a rozvedena uvedenou vyhláškou. Lze
využívat odkaz na webové stránky Portálu veřejné správy a Ministerstva vnitra, ale
i jiných subjektů, kde tyto popisy jsou již zpracovány.
Častou chybou bývá zveřejnění sazebníku úhrad za poskytování
informací, platného před novelou InfZ v r. 2006. Po novelizaci však již
nelze vyžadovat úhradu za jakékoliv vyhledávání informací, a sazebník musí být
formulován jinak. Podceňuje se též významná povinná položka Seznam
rozpočtových, příspěvkových, zřizovaných, řízených a jiných organizací,
které jsou povinným subjektem zřízeny nebo jsou navázány na rozpočet. Zde je nutno
uvést nejen školy a další příspěvkové organizace, ale zejména různé obchodní
firmy typu s. r. o. či akciové společnosti, jako bývají Technické služby
či Dopravní podniky.
Ve Výroční zprávě o poskytování informací je třeba uvádět také
všechny výdaje na vedené soudní spory o poskytování informací, a to
právní zastoupení, náklady protistrany, ale také náklady na vlastní zaměstnance,
kteří se vedení sporu věnovali. Zde doporučuji zajímavou ukázku: výroční zprávu
r. 2007 obce Hajany, která kvůli chybnému
poskytování informací málem zbankrotovala.
- Podle § 5 odst. 3 musejí povinné subjekty na svém webu
zveřejňovat informace, které poskytly individuálním žadatelům na jejich žádost, a
to do 15 dnů od jejich poskytnutí žadateli, což uvedená vyhláška nepokrývá.
Je třeba zveřejnit také znění žádosti, jinak by -- bez znalosti, kam
směřovala žádost -- nedošlo ani k pochopení poskytnuté informace.
Doporučuji tuto rubriku nazvat Informace poskytnuté na žádost nebo Databáze
poskytnutých informací. Jako dobrou praxi lze doporučit řešení Prahy 6 nebo Kraje Vysočina,
případně Ostravy.
Podle § 5 odst. 5 se zveřejňuje veřejně přístupný obsah všech rejstříků,
registrů, evidencí a seznamů, což také vyhláška nepokrývá. Půjde obvykle
o živnostenský rejstřík, rejstřík honebních společenstev či o místní
programy snižování emisí podle § 6 odst. 6 zákona o ochraně
ovzduší (č. 86/2002 Sb.), které vedou kraje a některé obce. Může jít
i o další registry či evidence, které splňují podmínku, že jsou podle
zákona alespoň zčásti veřejně přístupné.
Zveřejnění živnostenského
rejstříku lze vyřešit odkazem na Centrální registr živnostenského podnikání
s poučením, že informace odpovídající dané obci se získají zadáním obce do
vyhledávání. Naopak rejstřík honebních společenstev za obec nikdo nezveřejní, a
přitom jde o informaci o závažném zásahu do vlastnických práv. Je tedy
nutné tuto snadnou povinnost poctivě naplnit.
2) Informace povinně zveřejňované podle dalších zákonů
- Podle zákona o ochraně osobních údajů (§ 18) musejí povinné
subjekty zveřejnit informace o tom, jaká zpracování osobních údajů
provádějí (typ, okruh údajů, okruh příjemců, okruh osob, o nichž se
údaje zpracovávají ad.). U některých zpracování, která nevyplývají ze
zákonného zmocnění (např. evidence badatelů místního muzea), však tato
zpracování musejí oznámit a registrovat přímo u Úřadu pro ochranu osobních
údajů, kde budou zveřejněna v Centrálním registru zpracování osobních
údajů. Mohu doporučit řešení na stránkách obce Tisá nebo Domažlic.
- Podle zákona o informačních systémech veřejné správy (č. 365/2000 Sb.,
§ 5, odst. 2, písm. h) musejí všechny úřady veřejné správy na svém
webu zveřejnit informace o svém informačním systému. Zjednodušeně řečeno
jde o přehled používaného software.
- Podle stavebního zákona (§ 165 odst. 2) musí pořizovatel
(zpravidla obec či kraj) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje
o vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do
této územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet.
Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu.
- Další zákony, které mohou existovat či být nově přijímány, mohou
uložit v souvislosti s různými agendami zveřejnit na webu další informace.
Úplný přehled takových úprav (pokud vím) není zatím k disposici. V tomto
přehledu též neuvádím okruh informací, zveřejňovaný na webu v rámci
elektronické úřední desky.
Obecné doporučení
Doporučuji zavést na příslušné stránce webu všechny povinné
položky, i když v nich nebude (zatím) nic uvedeno. Zmizí tak pochybnosti,
zda chybějící položka znamená vaši nepozornost a nesplnění povinnosti, anebo jen
to, že zatím na ni v životě obce nedošlo. Například i když zatím
žádné žádosti o informace vůbec nebyly vyřizovány, je správné rubriku
"informace poskytnuté na žádost" zavést. Uvede se v ní pak ,
že obec dosud žádost o poskytnutí informace neobdržela. Podobné to bude
u nákladů na soudní spory, u honitebních společenstev, pokud v obci
nejsou, a dalších takových položek.
Formát zveřejněných informací
Jakékoliv informace, které má úřad k disposici
v elektronicky použitelné (např. textové) podobě, musejí při
zveřejnění na webu umožnit jejich další textové zpracování uživatelem. To
se týká jak povinně zveřejněných, tak také všech ostatních. Zakázáno tedy je
zveřejnit dokumenty v takové podobě formátu pdf, která neumožňuje další
kopírování textu (zamčený text), anebo zveřejnit textové dokumenty ve formátu JPG
jako obrázek. To neplatí například pro staré zápisy, k nimž není
elektronická textová podoba.
Elektronické informace nejsou jepice
Pokud byl jakýkoliv dokument k disposici (v papírové či
elektronické podobě), vztahovala se na něj pravidla archivního zákona, spisové
služby a skartačního řádu. Nelze je mimo tato pravidla zničit, i když se zdá
často tak snadné je vymazat. Pokud k tomu v rozporu se spisovým a
skartačním řádem došlo, je povinností úřadu je obnovit z dostupných
podkladů. Proto je nepřípustné, aby například elektronický záznam
o jmenovitém hlasování zastupitelstva, který po určitou dobu je
v elektronickém hlasovacím systému, byl po několika dnech vymazán. Jde
o stejný dokument, jako je samotný zápis jednání, a jeho neoprávněné
vymazání představuje prohřešek proti spisové službě.
Oldřich Kužílek, poradce pro otevřenost veřejné správy, www.otevrete.cz
|