Český úřad zeměměřický a katastrální dlouhodobě patří k institucím, které jsou v oblasti rozvoje e-governmentu velice aktivní a k nejrůznějším elektronickým novinkám mají více než pozitivní přístup. S předsedou ČÚZK Ing. Karlem Večeřem jsme hovořili nejen o tom, co přinesl uplynulý rok, ale také o celkovém rozvoji elektronické komunikace mezi státem a občanem, o registrech, které dávají datům řád, i o úskalích, která se čas od času objeví…

Jak hodnotíte uplynulý rok?

Musím říci, že se skutečně vydařil. Dosáhli jsme totiž našeho dlouhodobého cíle zkrátit čekání na zápisy do katastru na přijatelnou dobu. Mimo Prahu to byly v loňském roce přibližně 2-3 týdny a k zásadnímu zlepšení došlo i v Praze -- tady jsme ve druhé polovině roku prováděli zápis do měsíce a jsem přesvědčen, že se nám to v průběhu letošního roku podaří dále zkrátit. Počítám s tím, že v budoucnosti čekání ještě zkrátíme, třeba právě díky moderním technologiím. Nicméně za stávající situace se domnívám, že lhůta dvou až tří týdnů je pro občany přijatelná.

To je hlavní důvod, proč považuji rok 2008 za úspěšný. Někdo možná namítne, že nám k tomu pomohla nastupující finanční krize, protože hypotéky neběžely tak hladce jako v předcházejících létech a zápisů do katastru bylo méně. Není to tak úplně pravda, do katastru jsme zapsali jen asi o 10 tisíc zástavních práv méně než v roce 2007, což představuje pokles zhruba o 5 %, přičemž banky vykazují pokles daleko vyšší. Je to tím, že jsme některé zápisy z hektického závěru roku 2007 provedli až v roce 2008. Celkový počet všech zápisů do katastru ale i v loňském roce rostl, a to o více než 10 %.

To ale určitě není jediná pozitivní věc minulého roku…

Rok 2008 byl příznivý i z hlediska naší schopnosti uspokojovat požadavky na informace z katastru nemovitostí. Už od roku 2001, kdy jsme zprovoznili nový informační systém, je naší dlouhodobou strategií obsloužit co nejvíce zákazníků elektronickou cestou a poskytovat informace dálkovým přístupem. Zpočátku se nám to úplně nedařilo, ale v těch posledních třech, čtyřech letech se trend otočil a poskytování podkladů z katastru nemovitostí se velice rychle přesouvá do elektronické formy. V roce 2008 jsme 2,2 mil. , tj. 60 %, všech požadavků uspokojili elektronicky a pouhých 1,5 mil. , tj. 40 %, se vyřídilo na přepážkách katastrálních úřadů. Poprvé jsme zažili rok, kdy významněji klesl zájem o údaje na přepážkách.

Na tom má určitě velký podíl celkový pokrok v oblasti eGovernmentu…

Samozřejmě, velmi významný vliv na to měl rozvoj sítě Czech POINTů -- právě v uplynulém roce došlo k jejich zásadnímu rozšíření a dostaly se i do míst, kde nemáme katastrální pracoviště. Velkou roli sehrála i propagace celého projektu a lidé začali nové možnosti využívat v daleko větší míře. V rámci pracovišť Czech POINT bylo v loňském roce vydáno přibližně 240 tisíc výpisů z katastru nemovitostí a zhruba o stejný počet klesl počet žádostí na přepážkách. Z toho je vidět, že to funguje, lidé se orientují a volí snadnější cestu. Věřím, že tento trend bude dále pokračovat. Že poroste jednak počet těch, kteří využijí možnost dálkového přístupu a vlastně se obslouží sami, a že bude pokračovat i nárůst uspokojených žadatelů na Czech POINTech. Nijak nezakrývám, že nám to ušetří i kapacity, které velmi potřebujeme, protože hlavním tématem roku 2009 bude urychlení digitalizace katastrálních map, a to samozřejmě vyžaduje práci mnoha lidí.

Jak je to s vydáváním kopií map na Czech POINTech?

Kopie map se v současné době na Czech POINTech nevydávají. Ten problém ovšem není na naší straně. V roce 2009 by se tato záležitost měla vyřešit a Czech POINTy by měly být schopny kopie katastrálních map vydávat. My tyto kopie -- tam kde proběhla digitalizace -- prostřednictvím dálkového přístupu běžně vydáváme. Problém je ale v tom, že mezi naší aplikací dálkového přístupu a klientem, který přijde na Czech POINT, je vlastní aplikace Czech POINTu. A ta není uzpůsobena na to, aby mohla tyto kopie vydávat. Začít pracovat na Czech POINTu s grafikou není úplně jednoduché, a to jak z hlediska technologií, tak s ohledem na obsluhu pracovišť.

Myslíte si, že je to pro žadatele důležité?

Z mého pohledu je samozřejmě velmi žádoucí, aby se tato překážka odstranila, protože právě s digitalizací katastrálních map bude rychle růst počet katastrálních území, ze kterých bude možné kopie map vydávat. Zatím je to určitá překážka v ještě masivnějším přesunu uspokojování žadatelů o údaje z katastru na Czech POINTY -- je totiž celá řada požadavků, kdy je vedle výpisu potřeba i snímek, respektive kopie katastrální mapy. Tito žadatelé pak nemají jinou možnost, než přijít na některé naše pracoviště, protože tu kopii jim Czech POINT neudělá.

Několikrát jste se už zmínil o katastrálních mapách -- jak probíhá jejich digitalizace?

Jak už jsem poznamenal, naším stěžejním úkolem pro rok 2009 je rozběhnout intenzivnější digitalizaci katastrálních map. V ČR je nyní katastrální mapa v digitální formě v přibližně 5 tisících katastrálních území, tj. 38 %. V posledních letech jsme obvykle zvládli kolem 300 katastrálních území. V roce 2009 jsou naše ambice někde kolem 10 až 12 set katastrálních území a to už je pořádná porce. V minulém roce jsme prováděli především přípravné práce, od roku 2009 máme schválenou finanční podporu vlády a pustíme se do toho s plnou vervou. Máme nyní k dispozici asi o 300 zaměstnanců víc a vyčleněný rozpočet ve výši zhruba 80 milionů korun na zadávání veřejných zakázek. Počítám s tím, že už v průběhu druhého čtvrtletí budeme v rámci tohoto projektu dokončovat první katastrální území.

Asi není sporu o tom, že digitalizace je velice potřebná, nějakou chvíli to ale ještě bude trvat…

Musím říct, že tento projekt má nyní podporu jak ze strany státu, tak i z celé uživatelské sféry. Všichni se těší, až budou mít k dispozici kompletní a aktualizované údaje v digitální podobě. Lidé z veřejné správy i občané by mi určitě potvrdili, jak jim komplikuje život například jen prostý fakt, že třeba některá katastrální území obce jsou digitalizována a jiná ne. Osobně se také těším na to, že postupné dokončování digitalizace map bude znamenat zvyšování kvality služeb.

Co nového se objevilo ve vašich službách?

Na jaře 2008 jsme naši populární aplikaci Nahlížení do katastru nemovitostí nahradili novou verzi rozšířenou o mapovou část katastru. Tam, kde máme k dispozici digitální mapy, to není zásadní problém, v ostatních územích jsme využili alespoň rastrovou formu. Uživatelé tak dostali možnost vyhledávat si údaje z katastru i cestou přes mapu, kde si lze najít konkrétní budovu či parcelu a dohledat k ní potřebné údaje. Mezi popisnými informacemi a mapou můžeme přepínat pomocí definičních bodů parcel a budov, které jsme v průběhu loňského roku do naší databáze téměř stoprocentně doplnili. Tato úprava nahlížení zaujala a přitáhla další uživatele. Zájem narostl přibližně o 50 % -- proti 8 milionům návštěv v roce 2007 to bylo 12 milionů v roce 2008. Ohlasy jsou velice kladné a získali jsme i několik ocenění.

Co další oblíbené webové služby katastru?

Dnes poskytujeme jak možnost získávat popisné informace, tak možnost získání kopií katastrálních map -- to jsme umožnili v závěru loňského roku a je to i cesta, která zjednodušuje budoucí vydávání kopií map přes Czech POINTy. Řada další služeb je přístupná prostřednictvím geoportálu Zeměměřického úřadu. Snažíme se naše služby průběžně rozšiřovat a musím přiznat, že už to ani neberu jako nějakou zásadní novinku, spíš jako stálou snahu o zlepšování služeb pro veřejnou správu a občany.

Pojďme se nyní podívat na základní registry a váš příspěvek k nim…

My jsme ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR připravili návrh zákona o jednom z nich, Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Řada lidí se ptá, co nového vlastně tento registr přinese. Obvykle na to odpovídám tak, že z hlediska datového nejde o žádnou revoluci, protože navrhovaný obsah se skládá z informací, které veřejná správa dlouhodobě shromažďuje a v nějakých databázích ukládá. To, co lze považovat za zásadní změnu, je fakt, že tato data budou uspořádána v jedné databázi s jednotnými pravidly přístupu a se zajištěnou aktualizací. Za zásadní považuji především odstranění roztříštěnosti dat, která v současné době panuje a která vede k tomu, že přestože se vynakládají nemalé prostředky a spousta energie na to, aby je měly jednotlivé instituce veřejné správy k dispozici, tak se samozřejmě nedosahuje očekávaného efektu, kdy by měl každý dostat na svůj pracovní stůl všechny potřebné informace v aktuálním stavu. Tento registr dává datům, která jsou k dispozici, řád. A to je podle mě jeho hlavní přínos!

Tím, že je mezi základními registry, dostává i presumpci správnosti a zároveň povinnost jej využívat, což samozřejmě dále zvyšuje tlak na jeho aktuálnost. V rámci jeho naplnění musíme sehrát dostupná data do jedné databáze, vyčistit je a odladit tak, aby na sebe navazovala. Za určitou novinku může být považována část adres -- v ČR nikdy neexistoval takový systém, který by šel v rámci celé republiky tak daleko -- až k on-line napojení obcí a povinnosti aktualizovat v registru ulice, popisná a evidenční čísla apod.

Přes všechny plány ale bude zase hrát důležitou roli lidský faktor…

To samozřejmě hraje vždy. Domnívám se ale, že v případě základních registrů bude tlak na nutnost aktualizace a dodržování určitých pravidel takový, že to skutečně bude fungovat. Představme si třeba modelovou situaci -- stavím dům, dokončím ho, mám povinnost ohlásit stavebnímu úřadu. V tomto okamžiku má dojít k zavedení do evidence v RÚIAN, včetně přidělení popisného čísla a dalších atributů. A představme si, že se to nestane. Já, jako majitel nového domu se po zprovoznění základních registrů dostanu do naprosto neřešitelné situace. Nejsem schopen si v budově nevyznačené v registru ohlásit trvalý pobyt, nemohu si zajistit prakticky nic, co pro každodenní život potřebuji. To podle mého soudu vytvoří mimořádný tlak na instituce, které budou mít povinnost aktualizovat údaje v základních registrech. Bude naprosto zřejmé, kdo zanedbal svoji povinnost a myslím, že všichni velmi rychle pochopí, jak je důležité svoje povinnosti plnit.

Pro aktuálnost dat v registru je důležitý princip konstitutivnosti zápisu některých údajů, například k přejmenování ulice dochází až zápisem do registru. V praxi to znamená, že obec schválí takovou změnu, ale ta změna je účinná až okamžikem zápisu v registru. Je to poměrně jednoduchý a efektivní způsob, se kterým máme zkušenosti. Od chvíle, kdy platí zásada, že majitelem nemovitosti se stáváte až vkladem do katastru, najednou všichni vědí, že musí uzavřené smlouvy co nejrychleji předložit ke vkladu.

Jak bude příprava registru postupovat dál?

V tomto okamžiku je vypsána soutěž na architekta. Předpokládáme, že někdy v druhém pololetí letošního roku by mohlo dojít k výběrovému řízení na realizaci. V polovině roku 2010 by měly zákony nabýt účinnosti a mělo by začít období, kdy se napojí všechny základní registry a na ně potom ostatní agendové informační systémy. Lze předpokládat, že část tohoto období bude ještě využita pro odlaďování. Je také pravděpodobné, že se objeví určité problémy, s nimiž zatím nepočítáme. Musíme si uvědomit, jak obrovský je to projekt i zásah do běžných postupů, na které jsou léta všichni zvyklí. Změna myšlení a přístupu bude samozřejmě chvíli trvat a nějaké těžkosti se určitě mohou objevit. Doufám, že MV ČR dobře zvládne roli koordinátora a jasně nadefinuje všechny potřebné vazby, aby byla konečná realizace úspěšná.

Co je pro váš úřad důležité v budoucnosti?

My se musíme v následujícím období výrazně soustředit na oblast elektronických podání k zápisu a elektronické cesty při aktualizaci databází. To je oblast, která není vůbec jednoduchá. Mám trochu obavy, že zákon 300/2008 Sb. je v téhle oblasti trochu úkrokem stranou nebo by se jím mohl stát. On totiž umožňuje udělat z elektronické komunikace jakousi náhražku klasické pošty mailem. My ale pro skutečné urychlení zápisů do katastru nemovitostí potřebujeme strukturovaná data. A zákon 300 nám je v tuto chvíli -- tak, jak my mu rozumíme -- nemusí zajistit. Může se stát, že praxe půjde tím směrem, že budou dále sepisovány listiny, které se pak naskenují a pošlou do datové schránky úřadu. To určitě není ta cesta, kterou bychom si představovali jako ideální. Docela problematické je také, že například geometrický plán, který obsahuje řada listin o nemovitostech, nelze ze zákona konvertovat. Existuje celá řada nedořešených věcí, a to i v poměrně frekventovaných agendách. Čeká nás tedy ještě spousta práce. V současné době jsme ve fázi určitých analýz a na nějaké jasné stanovisko je ještě brzo.

Děkuji za rozhovor.