Podle studie společnosti Cisco poroste provoz na IP sítích každý rok o 46 % a v roce 2012 dosáhne ročního objemu přenosů po IP sítích ve výši zhruba 522 exabytů. Takový objem přenosů dat odpovídá stažení 125 miliard DVD filmů za měsíc. Kvalita širokopásmového připojení, neboli broadbandu, se přitom v jednotlivých zemích liší. Česká republika se podle průzkumu řadí kvalitou broadbandu na 19. místo ze 42 zkoumaných zemí.

Podle této studie povede v příštích letech k rapidnímu nárůstu objemu IP přenosů právě video ve vysokém rozlišení. Zatímco dnes představuje video sdílené prostřednictvím internetu (nikoliv P2P) zhruba jednu čtvrtinu celkového objemu přenosů, ke konci roku 2008 by mělo dosáhnout podílu až 31 procent a v roce 2012 dokonce 50 procent veškerého objemu internetových přenosů.

Nárůst obliby videa na internetu se netýká pouze oblasti zábavy a domácích uživatelů. Jeho využití stále roste například ve vzdělávání a rovněž ve veřejném sektoru. To potvrdily i nedávné prezidentské volby v USA, kde zhruba 30 procent registrovaných voličů uvedlo, že sledovalo prezidentskou kampaň prostřednictvím on-line videí, což jim umožnilo získat více informací o dění v kampani. Uživatelé on-line videa se přitom v kampani angažovali více než jejich "offline" protějšky. Podle průzkumu sledovalo kampaň "podrobně" okolo 62 procent uživatelů on-line videí oproti 37 procentům těch, kteří internetová videa nesledují.

Tým, který zpracovával výsledky průzkumu ve více než 40 zemích, posuzoval kvalitu vysokorychlostního připojení v jednotlivých zemích podle několika kritérií. Vycházel z toho, že ji ovlivňuje především rychlost přenosu dat oběma směry, zpoždění, poměr agregace a ztrátovost paketů. Tyto parametry byly seskupeny do tří hlavních kategorií: propustnost pro download a upload a zpoždění. Samotné hodnocení kvality broadbandu pak vychází z výpočtu podle vzorce, který dává těmto třem kategoriím různou váhu na základě jejich důležitosti pro využívání sadu běžně užívaných aplikací dnes a v budoucnu.

Mezi typicky současné aplikace zařadil výzkumný tým webové prohlížení, užívání sociálních sítí, stahování hudby, sledování streamovaného videa, video konverzaci, IP televizi ve standardním rozlišení a na dálku užívané firemní kancelářské aplikace. Do aplikací běžných pro budoucnost byly zahrnuty systémy vzdálené virtuální komunikace (například TelePresence) pro běžné uživatele, zdravotnické a vzdělávací aplikace, sdílení a streamování videa ve vysoké obrazové kvalitě, IP televize ve vysokém rozlišení, živá vysílání událostí v kino kvalitě a pokročilé systémy pro automatizaci domácností.