Příloha časopisu |
Nové informační technologie ve veřejné správě |
Digitální mapa veřejné správy jako důležitý atribut zvyšování efektivnosti veřejné správyRočník: 2009, Číslo: 4, Rubrika: Z domovaVýznamný pokrok v rozvoji e-governmentu, který těží z široké podpory informačních a komunikačních technologií (Czech POINT, datové schránky, základní registry veřejné správy) v intencích základních vládou schválených strategických a koncepčních dokumentů "Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration)" a "Strategie rozvoje služeb pro informační společnost", se nemohl vyhnout ani tak významné oblasti, jako je využívání prostorových dat v jednotlivých agendách a činnostech orgánů veřejné správy. Úkolem Ministerstva vnitra ČR, jako ústředního orgánu státní správy pro oblast informačních systémů veřejné správy a orgánu, kterému přísluší koordinační role v oblasti informačních a komunikačních technologií v ČR, je proto také koordinovat vytváření předpokladů a podmínek pro sjednocení přístupů a integraci aktivit orgánů veřejné správy v oblasti prostorových dat, při respektování zásad evropských směrnic, ať už směrnice PSI, o opakovaném použití informací veřejného sektoru, nebo směrnice INSPIRE, o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství. Nutno podotknout, a snad to i z předchozích řádků vyplývá, že celá oblast prostorových informací či geografických informací, není ze strany MV ČR chápána jako výlučná, izolovaná sféra stojící vedle "standardních" procesů informačních a komunikačních technologií. Přestože hovoříme o národní geoinformační politice, je tato politika součástí globální národní politiky v oblasti informačních a komunikačních technologií tak, jak je dána výše uvedenými strategickými dokumenty. Geografické technologie i geografická data chápeme jako organickou a nedílnou součást procesů informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě a jejich hlavním posláním a úkolem je přispět ke zkvalitňování služeb ve všech oblastech. Při bližším pohledu na agendy a činnosti orgánů veřejné správy musíme dospět k závěru, že geografická data a informace, a tedy i technologie, které s nimi umí pracovat, lze potenciálně využít v nemalé části procesů výkonu veřejné správy. Jsou agendy a činnosti, které s prostorovými (územními) daty přímo pracují (např. územní plánování a stavební řád, pozemkové úpravy), jiné jevy jsou na prostorová data vázány (cenové mapy, dopravní obslužnost, demografie, statistické služby). Tyto jevy, resp. jejich prvky, je tedy možné zobrazit na "nějakém" mapovém podkladu. V "klasickém, "papírovém světě" proto byla a nadále je využívána celá řada mapových děl, různých měřítek, různého stupně přesnosti a také různé kvality, přičemž míra možností jejich využívání byla limitována právě těmito "parametry" a v neposlední řadě také možnostmi "technologií" jejich využívání. Nástup digitálních technologií možnost využívání prostorových dat významně zvyšuje. Zjednodušeně lze říci, že na rozdíl od prostého zobrazování daného jevu na mapovém podkladu digitální technologie umožňují nejen snazší a přesnější práci, ale nabízejí také celou řadu nových možností v oblasti rozhodovacích a řídicích procesů. Podmínkou pro to je nejen vlastnit tato data v digitální podobě, ale také mít možnost pracovat s nimi na vhodném digitálním mapovém podkladu. A chceme-li s prostorovými (územními) jevy pracovat ve vzájemných souvislostech a vazbách, resp. řešit komplexní úkoly, v nichž se celá řada územních jevů střetává, je nezbytné všechny tyto jevy zobrazovat nad jediným a jednotným digitálním mapovým podkladem. Jen tak lze totiž všechny vazby, souvislosti a vzájemné ovlivňování příslušných prostorových jevů s potřebnou přesností postihnout. Toto je základní myšlenka, která stála u zrodu projektu Digitální mapy veřejné správy (DMVS). Je notifikována i zákonem – Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), který jako jediný ze čtyř základních registrů veřejné správy obsahuje údaje zobrazitelné na území ČR, je předstupněm na cestě ke komplexnímu pojetí informačních systémů. Obsahuje základní identifikační a lokalizační údaje o územních prvcích, územně evidenčních jednotkách, adresách a nemovitostech, přičemž se v zákoně číslo 111/2009 Sb., o základních registrech, předpokládá, že jeho územní prvky budou zobrazovány nad mapami státního mapového díla nebo nad digitální mapou veřejné správy. Hlavním důvodem iniciace projektu je skutečnost, že v současné době neexistuje ucelené digitální vektorové mapové dílo velkého měřítka v rozsahu celého území České republiky, které by sloužilo jako základní referenční podklad pro agendy veřejné správy (dokončení digitalizace katastrálních map všech katastrálních území ČR se předpokládá v roce 2015). Záměrem projektu DMVS je proto vytvořit (a následně aktualizovat) digitální mapové dílo, které pokryje území dosud nepokrytá digitální katastrální mapou (DKM), popř. katastrálními mapami digitalizovanými (KMD a KM-D), a toto mapové dílo (bezešvě) propojit s digitální katastrální mapou těch katastrálních území, ve kterých je digitalizace dokončena. DMVS tedy vznikne složením existujících digitálních a digitalizovaných katastrálních map (DKM, resp. KMD, KM-D), digitálních ortofotomap, digitálních účelových katastrálních map (ÚKM), které byly a budou vytvořeny v rámci činnosti samosprávy, a digitálních technických map, vytvořených v rámci činnosti samosprávy nebo správců sítí. Všechny datové vrstvy DMVS budou metadatově popsány. Bude nastaven pravidelný systém aktualizace prostřednictvím subjektů veřejné správy, v případě ÚKM centrálně garantovaný ČÚZK. Systém bude distribuován prostřednictvím 14 regionálních datových skladů, které vzniknou jako součást technologických center samosprávy, budovaných v rámci strategických projektů e-governmentu, resp. programu eGON. Základem DMVS je výše zmíněná tzv. účelová katastrální mapa (ÚKM), která bude vytvářena (nebo která již existuje) na územích nepokrytých DKM, a která vzniká jako vektorizovaný obraz analogových katastrálních map, vedených na plastové fólii. ÚKM za všechny kraje budou následně dány do územního (bezešvého) souladu s digitálními katastrálními mapami (DKM, KMD a KM-D), a spolu s ortofotomapami a existujícími DTM vytvoří DMVS. Memorandum o spolupráci při přípravě, řešení, testování a realizaci projektu DMVS bylo slavnostně podepsáno zástupci vedení ministerstev vnitra, životního prostředí, pro místní rozvoj a zemědělství, dále Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČUZK), SMO ČR a AK ČR dne 27. listopadu 2008. Hlavním cílem projektu DMVS je:
Hlavními uživateli DMVS budou subjekty veřejné správy, občané i podnikatelské subjekty, a to prostřednictvím síťových služeb i jednorázových dávkových přenosů dat. DMVS bude také – a to v neposlední řadě – hlavním zdrojem jednotných a aktuálních informací pro složky Integrovaného záchranného systému České republiky. Garantem řešení projektu budou krajské úřady, které přitom budou spolupracovat s příslušnými katastrálními úřady. Pro financování projektu budou využity prostředky operačních programů EU, konkrétně Integrovaného operačního programu (IOP – oblast intervence 2.1 – Zavádění ICT v územní veřejné správě), popř. i Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost OP LZZ). Předpokládá se vypsání výzvy, obsahující vzorové projekty jednotlivých dílčích projektů, na jejichž základě bude DMVS sestavena. Přes úzkou souvislost a významný datový, metodický a organizační podíl resortu ČÚZK na realizaci projektu není DMVS součástí projektu RUIAN. RUIAN bude jedním z informačních systémů, které budou DMVS využívat jako prezentační vrstvu (nad DMVS budou zobrazovány územní prvky a územně evidenční jednotky územní identifikace z RUIAN). V souvislosti s projektem DMVS zadalo MV ČR také zpracování "Studie proveditelnosti realizace sdílení, distribuce a komunikace údajů prostorových informací pro potřeby geografických informačních systémů veřejné správy". Obsahem je zejména popis využitelnosti prezentační vrstvy – tedy digitální mapy veřejné správy. Studie popsala a navrhla koncept práce s distribuovaným systémem prostorových dat v celé oblasti VS, souhrnné legislativní podmínky fungování tohoto distribuovaného systému, smluvní a legislativní podmínky možnosti využívání příslušných prostorových dat v rámci komunity uživatelů GIS ve veřejné správě, vazby na směrnici INSPIRE, včetně posouzení možností využití dosavadních prací a projektů v předmětné oblasti, principy komunikace v celé vertikále veřejné správy v oblasti geografických informačních systémů (GIS), systém datových služeb k zajištění funkce celého distribuovaného systému práce s prostorovými daty. Výsledkem studie je i rámcový popis informačních potřeb samospráv nad rámec DMVS. Studie dále definovala klíčové podmínky pro vytvoření a zprovoznění DMVS:
Veškeré aktivity na poli DMVS je třeba podpořit následujícími opatřeními:
Vytvořené digitální mapové dílo bude sloužit zejména v těch oblastech výkonu VS, kde jsou dnes potřebná a využívaná mapová díla, přičemž možnosti užití se významně rozšíří jak z hlediska elektronizace příslušných agend, tak i z hlediska spektra potenciálních uživatelů, spolu se zvýšením přesnosti, spolehlivosti a výrazného zefektivnění souvisejících činností. Eva Kubátová, Pavel Bureš, Ministerstvo vnitra ČR |
Veřejná správa online, příloha časopisu Obec a finance © 2024 Triada, spol. s r. o., webmaster@triada.cz |
Zpět na titulní stranu |