Rut Bízková, ministryně životního prostředí, odpovídá na otázku redakce VSOL "proč se elektronizují agendy rezortu životního prostředí?"

Byť se to na první pohled nezdá, Ministerstvo životního prostředí (MŽP) patří k resortům, které významným způsobem ovlivňují život a činnost fyzických osob i soukromých společností. Patří tedy k resortům, kterým se občas ve zkratce říká "silové". Patří zároveň k ministerstvům, u nichž si jejich "silovost" dosud uvědomují jen ti, na něž jsou požadavky ochrany životního prostředí kladeny. Z ochrany životního prostředí nelze slevit, protože by to mělo negativní důsledky pro nás pro všechny, zároveň je však třeba hledat cestu, jak tuto agendu vykonávat co nejefektivněji, s co nejmenší zátěží všech, kdo se na znečišťování a ochraně životního prostředí podílejí. Pečlivé vyhodnocování administrativní zátěže podnikatelů i dalších povinných osob je nezbytné a vyžaduje co nejlepší informační služby MŽP. Tyto důvody vedou Ministerstvo životního prostředí k podpoře a prosazování eGovernmentu na resortní a národní úrovni.

Prosazováním principů eGovernmentu a realizací projektů vedoucím k jejich naplnění usilujeme o maximální zefektivnění výkonu veřejné správy v ochraně životního prostředí a zjednodušení a zprůhlednění správní agendy v celém resortu. Pro povinné subjekty a veřejnost se tyto kroky pozitivně projeví především zjednodušením ohlašovacích povinností (ohlašování bude elektronické) a usnadněním přístupu k informacím (všechny relevantní informace budou dostupné, prostorová data z jednoho místa).

Elektronizace resortu životního prostředí krok za krokem

Prvním legislativním krokem ke zjednodušení plnění povinností povinných subjektů vůči MŽP a k zavedení principů eGovernmentu na MŽP bylo schválení zákona č. 25/2008 Sb., o Integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ze dne 16. ledna 2008 (Zákon). Zákon zakládá Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), stanovuje elektronické podávání hlášení a novelizuje složkové zákony (o ovzduší, vodách, odpadech) tak, že se postupně zavádí pouze elektronické podávání povinných informací prostřednictvím ISPOP. Zapojení provozovatelů zařízení, kteří mají ohlašovací povinnost do ISPOP, probíhá v postupných vlnách (2010–2012), přičemž první vlna ohlašování úspěšně proběhla v minulých dnech. V současnosti probíhá vyhodnocení průběhu ohlašování a ohlašovací špičky. Získané poznatky budou popsány a použity k optimalizaci celého ohlašovacího procesu.

Neméně významným právním předpisem v oblasti eGovernmentu životního prostředí je novela zákona č. 123/1990 Sb., o právu na informace o životním prostředí, kterou se transponuje směrnice INSPIRE a je zakotveno vybudování národního geoportálu.

Jakékoliv aktivity významně upravující výkon státní správy (a o informačních systémech to platí obzvláště) si vyžadují poměrně vysoké vstupní investice. Resort životního prostředí je charakteristický širokým spektrem získávaných informací i prostorových dat, velkým počtem existujících agendových informačních systémů a širokým spektrem cílových skupin uživatelů. Při rozhodování o vhodném způsobu realizace eGovernmentu v resortu životního prostředí a o zdrojích financování se jako nejvhodnější způsob řešení ukázala realizace několika souvisejících projektů, pokrývajících celou problematiku, spolufinancovaných z fondů EU.

Příprava a realizace strategických projektů v oblasti eGovernmentu v resortu životního prostředí

Páteřním projektem elektronizace resortu je Celostátní informační systém pro sběr a hodnocení informací o znečištění životního prostředí (CISAŽP), předložený do Operačního programu Životní prostředí agenturou CENIA, českou informační agenturou životního prostředí. Cílem projektu je zcela naplnit požadavky zákona č. 25/2008 Sb. a přispět k ochraně a zlepšování životního prostředí v České republice prostřednictvím elektronizace agend resortu a systematickým získáváním a vyhodnocováním informací. Hlavním uživatelem nového informačního systému budou povinné osoby podle složkových zákonů a orgány a instituce veřejné správy. K agregovaným údajům a dalším informacím však bude mít přístup také veřejnost. Výhodou a přínosem projektu je podstatné zvýšení transparentnosti, konzistentnosti a účinnosti styku podnikatelů, veřejné správy a veřejnosti s resortem životního prostředí.

Celostátní informační systém pro sběr a hodnocení informací o znečištění životního prostředí – CISAŽP

Vytvářený informační systém bude mít tři hlavní části řešené pomocí dílčích projektových úloh, a to Integrovaný systém plnění informačních povinností (ISPOP), Environmentální helpdesk a Geoportál. ISPOP doplní a zoptimalizuje stávající existující řešení umožňující elektronické ohlašování. Hlavním cílem je vybudovat univerzální vstupní datovou bránu zajišťující příjem datových souborů ve stanoveném standardizovaném formátu, jejich kontrolu a distribuci cílovým zpracovatelským systémům. Systém musí umožnit jak správu podaných hlášení v podobě formulářů jednotlivých evidencí v oblasti životního prostředí, tak archivaci a hodnocení jejich obsahu (ve spolupráci s dalšími návaznými systémy). Architektura ISPOP bude vystavěna tak, aby zajistila pružnost systému ve smyslu rozšiřování o další vstupní agendy a zaručila mj. soulad s aktualizací legislativních povinností v resortu. Environmentální helpdesk zajistí zejména provozní podporu pro výkon státní správy, pro povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vyplývající ze zákona č. 25/2008 Sb., pro podnikatelskou sféru a širokou veřejnost při poskytování informací v oblasti životního prostředí ve vazbě na zákon 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Vybudováním Geoportálu budou zpřístupněna aktuální a validovaná prostorová data pro zkvalitnění tvorby, provádění a kontrolu politik životního prostředí na národní, regionální i lokální úrovni. Součástí projektové úlohy je navíc vybudování podpory řešení životních situací pomocí propojení se znalostní bází Helpdesku – generování georeportů.

Projekt CISAŽP je pro elektronizaci základním kamenem, nezajistí však veškerou potřebnou elektronizaci veřejné správy. Proto jsou současně s tímto projektem připravovány komplementární projekty, které byly předloženy do Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ), resp. Integrovaného operačního programu (IOP). Projekt Příprava, rozvoj a zavádění metodik resortu ŽP vedoucích ke snižování administrativy, předložený do OPLZZ, výzvy č. 48 – Efektivní správní úřad, je zaměřen zejména na optimalizaci interních postupů a procesů MŽP, jejichž výsledkem by měl být efektivnější výkon státní správy a snížení nadbytečné regulace a byrokratické zátěže v oblasti životního prostředí. Do IOP byly předloženy projekty Systém integrace a řízení informací v oblasti technické ochrany životního prostředí a jejich napojení na registry státní správy (SIRIUS) a Vytvoření soustavy geoportálů a datového úložiště, které vhodným způsobem doplní a rozvinou základ eGovernmentu v resortu životního prostředí položený projektem CISAŽP.

Registr CITES

Jsou-li diskutována existující i připravovaná řešení pro zajištění efektivního výkonu státní správy na MŽP, není možné opomenout komplexní informační systém Registr CITES, který je typickým příkladem pokročilé aplikace principů eGovernmentu a který je veřejnou správou v České republice využíván již několik let.

Registr CITES je rozsáhlou webovou aplikací sloužící jako podpůrný nástroj k regulaci a kontrole mezinárodního obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin podle mezinárodní úmluvy CITES, zákona č. 100/2004 Sb. (zákon o obchodování s ohroženými druhy) a odpovídajícího práva Evropského společenství a poskytující řadu služeb (např. vydávání, správa a kontrola dokladů CITES, evidence zabavených nelegálně držených exemplářů ohrožených druhů, řízení odborných stanovisek AOPK ČR atd.), čímž výrazně usnadňuje výkon státní správy v problematice CITES všem kompetentním orgánům (MŽP, krajské úřady, správy CHKO a NP, AOPK ČR, ČIŽP, Celní správa ČR, Policie ČR).

Letošní rok bude v rámci rozvoje Registru CITES průlomový, neboť se počítá s jeho zpřístupněním veřejnosti, kdy bude umožněno elektronické podávání žádostí o doklady CITES. Zároveň bude ČR prostřednictvím Registru CITES pokračovat ve spolupráci na mezinárodních eGovernmentových projektech UNEP – WCMC, Evropské komise a Sekretariátu CITES na výměnu dat o vydávaných dokladech CITES a na projektu kompletního vedení agendy CITES v elektronické podobě (e-Permitting), jež byl schválen na nedávno konané 15. konferenci smluvních stran CITES v Kataru.