ICT Unie představila dokument Strategie ICT průmyslu v České republice

Zastavit další zadlužování naší země, zpomalit rostoucí deficit veřejných financí, směřovat k vyrovnanému státnímu rozpočtu. Jistě chvályhodná snaha některých politických stran a jejich představitelů, výrazně medializovaná před volbami do poslanecké sněmovny i po nich. Česká republika potřebuje odpovědné "hospodáře", kteří se nebudou bát ani nepopulárních opatření. Dovolme si však poněkud kacířskou otázku: Stačí to? Určitě se shodneme, že nechceme dopadnout jako Řecko. Neměli bychom ale usilovně pracovat i na vizi, kam hodláme dojít, tedy jaké je žádoucí směřování této země v středně- i dlouhodobém horizontu?

Stupeň rozvoje informačních a komunikačních technologií (ICT) je v dnešní době jedním z klíčových faktorů pro růst životní úrovně obyvatel a prosperitu celé ekonomiky. Jak si v tomto směru stojí Česká republika?

Renomované mezinárodní průzkumy z poslední doby bohužel ukazují, že naše pozice se nezlepšuje, ba právě naopak. Například analytická společnost A. T. Kearney každý rok uveřejňuje studii, která se zabývá atraktivitou jednotlivých zemí pro umístění služeb s vysokou přidanou hodnotou. A zatímco v roce 2004 byla Česká republika na sympatickém čtvrtém místě, o tři roky později klesla na 16. příčku a loni byla hodnocena až na 32. pozici.

Rozvoj ICT u nás dosud naráží na řadu překážek. Pracovní tým ICT Unie tyto bariéry identifikoval a doporučil i řešení, jakým způsobem je lze úspěšně překonat. Vznikl tak základní programový dokument ICT Unie, nazvaný Strategie ICT průmyslu v České republice.

Bariéry a cesty k jejich překonání

Mezi hlavní bariéry bránící intenzivnějšímu rozvoji informačních a komunikačních technologií patří:

• Nedostatečný rozvoj širokopásmových připojení – mj. pro mobilní zařízení (dostupnost mobilního internetu);
• Neadekvátní zhodnocení významu ICT průmyslu pro ekonomiku celé země;
• Omezené využití potenciálu ICT ve službách poskytovaných sektorem veřejné správy;
• Omezený počet vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů;
• Globalizace a její hrozby pro ICT v ČR – především odliv služeb s vysokou přidanou hodnotou mimo území republiky.

Postupně se podívejme na možnosti překonání těchto bariér tak, jak je navrhuje výše zmíněný strategický dokument.

Řešením, které má značné předpoklady přispět k masovému rozšíření širokopásmových připojení, je budování přístupových sítí nových generací (NGA), které by mělo být podporováno především vládou ČR i místními samosprávami. Důležitým aspektem je i odstranění legislativních překážek souvisejících s výstavbou sítí a tím snížení nákladů na jejich budování.

Jak zvýšit prestiž průmyslu informačních a komunikačních technologií, který je nepochybně jedním z hlavních "tahounů" hospodářského růstu? ICT Unie doporučuje spočítat ekonomickou výkonnost ICT průmyslu především ve formě daně ze zisku, daně z příjmu a odvodu na sociální a zdravotní pojištění, a to v součtu odvody firmou a zaměstnanci. Dále provést srovnání podmínek pro investice, resp. investory v oblasti ICT u nás a ostatních státech EU s důrazem na okolní země (Německo apod.) zejména pro investice typu technologická (datová) a vývojová centra. Je potřeba rovněž účinněji propagovat či prezentovat úspěchy zdejšího ICT průmyslu i jednotlivých firem.

K intenzivnějšímu využití možností ICT v oblasti veřejné správy a elektronických služeb poskytovaných občanům vede několik cest. Patří mezi ně např. rozšíření počtu veřejně přístupných elektronických registrů. Jen informativní charakter výstupů z registrů by bylo vhodné změnit na "právně závazný charakter". Přístup ke službám eGovernance má být umožněn nejen z terminálů Czech POINT, ale přes webové rozhraní prakticky odkudkoliv.

Jakým způsobem lze zvýšit úroveň (i kvantitu) kvalifikované pracovní síly? Ministerstvo školství ve spolupráci se zástupci ICT průmyslu by mělo upravit koncepci vysokoškolského vzdělávání tak, aby výuku přiblížilo reálným potřebám trhu. Důležité jsou nejen hluboké odborné znalosti ("hard skills"), ale i schopnost komunikovat, prezentovat výsledky, uvažovat strategicky ("soft skills"). Na úrovni ICT průmyslu je zapotřebí vytvořit koncepci firemního vzdělávání, definovat kompetence pro jednotlivé role a vytvořit systém přenositelnosti vzdělávání mezi firmami.

ICT Unie doporučuje vytvoření určité koncepce ochrany národních zájmů pro oblast ICT. Vždyť řada okolních zemí se předhání, aby na své území přilákala právě strategické služby. V rámci českého ICT průmyslu by kromě toho měla být vypracována informační kampaň objasňující zákazníkům výhody cloud computingu (tj. zaměření na rozvoj nového obsahu a služeb). V neposlední řadě je třeba – v rámci minimalizace rizik vyplývajících z globalizace – novelizovat legislativu upravující ochranu proti kybernetickým útokům.

Nejsme v tom sami

V každém případě nelze nevidět evropský či přímo globální rozměr a vzájemnou provázanost průmyslu informačních a komunikačních technologií. Podobné problémy jako nás tíží i nemálo jiných zemí. Zdá se, že Evropská unie si stále jasněji uvědomuje, že sektor ICT momentálně není v členských zemích EU dostatečně efektivní, což negativně ovlivňuje další sektory i celou dynamiku ekonomického vývoje.

Proto byla vypracována a ministry pro informační společnost členských zemí unie letos v dubnu podepsána tzv. Granadská deklarace. Ta stanoví 29 aktivit, které by vlády měly zvážit při vytváření vhodných podmínek pro optimální využití ICT, to vše s ohledem na tzv. Digitální agendu a Strategii EU 2020. Deklarace zahrnuje řadu témat – patří mezi ně infrastruktura, pokročilé využití internetu a možnosti širokopásmového připojení, bezpečnost a důvěryhodnost, digitální práva uživatelů, jednotný digitální trh nebo elektronické služby veřejné správy. Což vzhledem ke všemu výše uvedenému zní povědomě. Jde tedy nejen o to, jakou roli bude hrát Česká republika v Evropě, neméně důležité je i postavení Evropské unie, jejíž jsme integrální součástí, v globální ekonomice. Setrvávat na periferii nikdo nechce.