Rozhovor s Ing. Jaroslavem Mrázem, vrchním ředitelem sekce pro informatiku a e-government MV ČR

Jak se projeví současné úspory v rozpočtech na dalším rozvoji e-governmentu v ČR?

Celou veřejnou správu mohu ujistit, že nebudeme nic rušit. Alespoň nic ze základních prvků EGONa. Celý tento koncept považuji za velice dobře připravený a naprosto funkční a přesto, že škrty se samozřejmě dotknou i prostředků vyčleněných na tuto oblast, zásadní změny se konat nebudou.

Můžete být o něco konkrétnější?

Diskuse o dalším pokračování projektů e-governmentu byly ústředním tématem uplynulých šesti týdnů. Týkaly se jednak informačního systému datových schránek, kde se přikláníme k myšlence, aby ten, kdo služby konzumuje, za ně také platil, jednak některých dalších případů…

Minulý týden podepsal ministr vnitra Radek John memorandum o spolupráci v oblasti ICT s Českou poštou. Důvod této spolupráce je v zásadě jednoduchý. MV dosud platilo dodavatelům, kteří zajišťovali fungování některých projektů, přičemž výhody z těchto projektů čerpala celá veřejná správa. První, kdo tuto Pandořinu skříňku otevřel, byl ministr financí, a v souvislosti s návrhem státního rozpočtu doporučil udělat novelu zákona 300 o datových schránkách. Novela je postavena dle pravidla "kdo posílá, ten platí". Vyvolalo to nějaký proces, který celou věc řeší – neříkám, že optimálně, ale samozřejmě s ohledem na krátký čas jsme neměli moc možností na výběr. Nastolený princip, že za služby by měl platit ten, kdo je konzumuje, nás vedl k tomu, že jsme se podívali také na celou řadu dalších případů, které nás pálí a které finančně neúměrně zatěžují MV. Rozhodli jsme se, že provoz a fungování těchto projektů posuneme na někoho, kdo je schopen řešit projekty jak věcně, tak v oblasti provozního financování. I v tomto případě byla logickým krokem volba Česká pošty jako strategického partnera v oblasti ICT služeb. Tato volba mimo jiné umožňuje to, že než abychom cokoli zastavili z důvodu omezeného rozpočtu, dáme tomu šanci. Z důvodů peněz nebudeme rušit žádné projekty, ale snažíme se projekty posunout tam, kde budeme platit pouze za adekvátní část používanou ze strany MV. Česká pošta dostane jasný úkol: "Pokud má projekt dál fungovat, musí si zajistit financování z více zdrojů". V daném okamžiku se to týká například Portálu veřejné správy i některých dalších projektů.

Co základní infrastrukturní projekty e-governmentu?

Pokud myslíte součásti konceptu eGONa, dopad to samozřejmě bude mít také, nicméně je potřeba říci, že všechny klíčové projekty, tzn. základní registry, Czech POINT, KIVS nebo datové schránky, budou pokračovat. Vedle toho bych ještě zmínil e-sbírku a e-legislativu, bez toho by to asi také nešlo. Musíme se samozřejmě zamyslet nad tím, kolik nás bude stát e-government v letech následujících. Jinými slovy – jakým způsobem dosáhneme toho, abychom to pořídili za méně peněz, a to jak investičních, tak provozních. Závěr je také jednoduchý – dlouhý krok, který měl eGON udělat nebude a tento dlouhý krok rozdělíme na několik menších krůčků, jež umožní, aby se věci rozběhly. Poté budeme uvažovat o dalších aditivních krocích, které budou jednotlivé služby dále rozšiřovat. Samozřejmě bude záležet na finančních prostředcích.

Objeví se u těchto klíčových projektů nějaké výraznější změny?

Určité drobné úpravy možná zaznamenají základní registry, Czech POINTy pojedou určitě dál, KIVS také a datové schránky, s tím, co už jsem zmínil, rovněž. U KIVS je pravděpodobné, že místo toho, abychom organizovali velké výběrové řízení, svěříme opět celou problematiku České poště a ta připraví návrh, jak to zajistit. Jsme si vědomi toho, že v oblastech, kde Česká pošta nemá vlastní prostředky a technologie, aby mohla služby poskytovat – typicky například služby mobilních operátorů, nebudeme tyto služby do KIVSu zahrnovat. Primárně budeme řešit datové přenosy a mobilní služby necháme k individuálnímu výběru.

Takže pokud bychom se to pokusili stručně shrnout…

Všechny důležité projekty českého e-governmentu budou pokračovat, některé možná v trochu jednodušší variantě, ale rušit se nic nebude. Nyní se ještě bavíme o architektuře základních registrů a o technicko-organizačním řešení tak, aby byl naplněn původní cíl. Je třeba si uvědomit, že nemusíme dělat rozsáhlou elektronizaci za každou cenu. Musíme se smířit s tím, že o dalším rozvoji e-governmentu budou v následujících létech rozhodovat i finanční prostředky, a musíme hledat věcná řešení bez negativního dopadu někam dolů a bez neúměrného růstu nákladů. A rozhodně nechceme vytvářet problémy, které bude muset veřejná správa složitě řešit!