ICT Unie sleduje s velkým očekáváním a nadějí aktuální dění týkající se problematiky eHealth. Historicky máme nejlepší výchozí situaci – vláda zakotvila ve svém programovém prohlášení informatizaci zdravotnictví jako svoji prioritu a ministerstvo zdravotnictví podporuje aktivity spojené s eHealth nejenom veřejnými prohlášeními, ale rovněž konkrétními kroky, z nichž nejdůležitějším je bezesporu jmenování náměstka pro koordinaci informačních systémů resortu zdravotnictví.

Zásadní přínos spatřujeme především v osobě Jiřího Schlangera, který byl do této funkce jmenován v září, je velkým příznivcem informačních technologií a v oblasti eHealth je dlouhodobě aktivní. Všechny tyto skutečnosti jsou naprosto ojedinělé a dávají předpoklad, že se konečně začíná blýskat na lepší časy elektronického zdravotnictví. Již první kroky pana náměstka svědčí o tom, že to s informatizací zdravotnictví myslí skutečně vážně. Ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ohlásil spuštění společného projektu "Elektronické neschopenky", který se oprávněně dá označit za významnou součást eHealth. I z dalších skutečností je patrná těsná spolupráce mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí, oba resorty mezi sebou velmi aktivně komunikují na úrovni náměstků, kteří výsledky svých dohod přenášejí do působnosti svých ministerstev. Ministerstvo zdravotnictví rovněž spolupracuje s dalšími subjekty, které jsou v oblasti eHealth aktivní.

Je velmi pozitivní, že ICT Unie je vnímána jako jedna z organizací, které mají do aktivit spojených s eHealth co vložit. Není se co divit. Vždyť za rok a půl činnosti pracovní skupiny eHealth její členové vykonali na tomto poli značný kus práce. Pracovní skupina si vzala za cíl analyzovat stávající situaci v oblasti eHealth v České republice a zpracovat strategický dokument, který definuje základní principy zavádění a dalšího rozvoje eHealth v naší zemi. Podle způsobu využití služeb eHealth jsme rozdělili jednotlivé spotřebitele do skupin jako například pacienti (pojištěnci zdravotních pojišťoven), zdravotničtí profesionálové, pojišťovny, zdravotnická zařízení, zřizovatelé zdravotnických zařízení, zástupci státu, politici apod. Snažili jsme se rozklíčovat jejich zájmy a definovat jejich motivace (pozitivní i negativní) na konkrétních eHealth produktech a službách.

Při vytváření strategického dokumentu jsme vycházeli nejenom z těchto analýz, výchozím materiálem se stal poziční dokument našeho strategického partnera Českého národního fóra pro eHealth – "Teze rozvoje eHealth v České republice". Výsledkem úzké spolupráce těchto dvou sdružení je dokument s názvem "Národní plán rozvoje eHealth", který definuje cíle a základní principy eHealth, popisuje jeho koncepci a jednotlivé pilíře, vysvětluje úlohu státu zejména v legislativní oblasti, navrhuje marketingovou a propagační strategii, vyjmenovává klíčové partnery a již zmiňované cílové skupiny koncových uživatelů, spotřebitelů. V závěru dokumentu jsou popsána rizika a úskalí, se kterými se společnost a řešitelé budou muset během celého procesu zavádění eHealth vypořádat.

Za největší problém paradoxně nepovažujeme nedostatek finančních zdrojů, ale spíš nízké povědomí společnosti o eHealth, jeho významu pro společnost a přínosech pro každého občana, ať už je v roli pacienta, lékaře, úředníka pojišťovny či řídícího orgánu, odpovědného za chod zdravotnictví v regionu nebo celé republice. Jako další veliké riziko spatřujeme možnost malicherných rozporů mezi jednotlivými odbornými skupinami a rozdílné vnímání potřebnosti základních stavebních kamenů, pilířů eHealth. Nicméně eHealth se konečně stává tématem, které je aktuální, a kompetentní orgány jsou ochotny se jím intenzivně zabývat, ať už se jedná o řešení legislativních konfliktů nebo hledání zdrojů a možností financování nákladných projektů.

ICT Unie má prvořadý zájem na celkové informatizaci společnosti a s ní souvisejícím růstu konkurenceschopnosti a prosperity České republiky. Rovněž oblast eHealth je v popředí zájmu ICT Unie, nicméně nehodlá do této oblasti přispívat formou vytváření věcných návrhů. Věcná koncepce je v hrubých obrysech známa již prakticky tři roky, jako záměr byla za bývalé vlády opakovaně prezentována veřejnosti a lze říci, že po technické stránce vůči ní odborná veřejnost nemá zásadní výhrady.

Největší přínos ICT Unie vnímáme v oblasti osvěty, kterou se budeme snažit eliminovat jedno z výše zmíněných rizik. Při zpracovávání Národního plánu rozvoje eHealth jsme vykonali velký kus práce – konkrétně identifikací jednotlivých cílových skupin a popsáním jejich motivací. Díky tomu máme v rukou kvalitní podklady pro přípravu plánu široké osvěty odborné i laické veřejnosti týkající se významu a dopadů eHealth na každého z nás. Jako vhodná forma se jeví vytvoření jednoduchých a snadno pochopitelných příběhů pro jednotlivé skupiny uživatelů. Mohou to být například praktické příběhy z doby "po eHealth". Příběhy by měly být prezentované důvěryhodnými osobami zejména z řad odborné veřejnosti. Diskutujeme vhodné formy propagace, možnosti využití i netradičních médií, mj. sociálních sítí, samozřejmě hledají se všechny možnosti financování kampaní a osvětových aktivit, vyhledáváme vhodné subjekty ochotné na tomto úkolu aktivně spolupracovat.

Druhému zmíněnému riziku – rozdílnému odbornému vnímání eHealth – aktivně předcházíme snahou preventivně ideově sjednotit veškerá seskupení, která ve věci informatizace zdravotnictví aktivně vystupují nebo jsou na ní jakkoli zainteresována. Společně s Českým národním fórem pro eHealth aktivizujeme příslušné subjekty s výzvou připojit se k Národnímu plánu rozvoje eHealth. Proto jsme sepsali Chartu eHealth, která deklaruje ochotu oslovených podpořit takové aktivity, které umožní nastolit podmínky vhodné pro implementaci a rozvoj eHealth v české společnosti. Pokud se nám tyto záměry podaří naplnit, bude v naší zemi vytvořena skvělá výchozí situace pro úspěšné odstartování zavádění eHealth.